Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Daňové řízení a použití řádných opravných prostředků

Datum článku: 26. 04. 2021

Oblast daňových záležitostí je velmi zásadní zejména v životě podnikatelů, ale i běžných občanů. Každý podnikatel i nepodnikatel musí plnit daňové povinnosti uložené zákonem. Na straně druhé je zde samozřejmě také oblast daňových práv, jak pro podnikatele, tak pro fyzické osoby a každý daňový subjekt musí mít možnost se domáhat svých daňových práv. K takovéto obraně práv daňového subjektu slouží především řádné a mimořádné opravné prostředky.

Základní rozdělení opravných prostředků je na řádné a mimořádné

Řádné a mimořádné opravné prostředky jsou právním nástrojem k ochraně práva a v daňovém právu slouží daňovému subjektu k tomu, aby se mohl bránit proti nesprávným rozhodnutím správce daně. Rozdělení opravných prostředků na řádné a mimořádné je určeno daňovým řádem. Řádné opravné prostředky pomáhají bojovat s nesprávným rozhodnutím správce daně, které ještě nenabylo právní moci, tedy není pravomocné. Mimořádné opravné prostředky pomáhají daňovému subjektu k obraně tam, kde již nesprávné rozhodnutí nabylo právní moci.

Řádnými opravnými prostředky jsou především odvolání, námitka, stížnost či reklamace.

Nejzásadnějším mimořádným opravným prostředkem v daňovém právu je především obnova řízení, ale patří sem taktéž prominutí daně a přezkum daňových rozhodnutí a omylů. Na straně druhé je však nutné říci, že přesto že se přezkoumávání daňových omylů a nesprávností i prominutí daně řadí do mimořádných opravných prostředků, používají se tyto prostředky nejen v případě rozhodnutí již pravomocných, ale i u řízení, která ještě nenabyla právní moci. Jak je tedy zřejmé i použití opravných prostředků na sebe těsně navazuje či se prolíná.

Odvolání je nejpoužívanějším řádným opravným prostředkem v daňových i jiných soudních řízeních

Pojďme se nyní blíže věnovat využití řádných opravných prostředků, které, jak je výše řečeno mohou daňovému subjektu pomoci v případě nesprávného rozhodnutí správce daně a ve chvíli, kdy toto rozhodnutí ještě nenabylo právní moci.

Na prvním místě mezi řádnými opravnými prostředky tedy stojí odvolání. Odvolání lze podat v podstatě v případě každého nesprávného justičního rozhodnutí, kterým se subjekt cítí poškozen na svých právech. Odvolání je prvním prvkem obrany i v případě daňových řízení. Odvolat se proti nesprávnému rozhodnutí je tedy možné vždy, pokud to zákon výslovně v dané záležitosti přímo nezakazuje nebo pokud se daňový subjekt práva na odvolání přímo pro danou záležitost předem nevzdal.

Odvolání se podává k tomu správci daně, jehož rozhodnutím subjekt nesouhlasí a jehož rozhodnutí je tedy napadáno. Odvolání se podává ústně nebo písemně do protokolu.

Správce daně samozřejmě může odvolání zamítnout a jako důvod tohoto zamítnutí uvést, že odvolání je nepřípustné, je podáno po stanovené lhůtě, nebo když je podáno osobou k takovému podání nepříslušnou. Proti uvedenému zamítnutí si však poškozený subjekt může podat další odvolání a v takovém případě pak musí správce daně veškerý spisový materiál k dané záležitosti předat svému nadřízenému orgánu. Nadřízeným orgánem je v daném případě vždy orgán vyššího stupně nad tím, kdo rozhodnutí vydal. Tento nadřízený tedy odvolací orgán následně nařízení prozkoumá a na základě tohoto přezkumu, pak rozhodnutí už s konečnou platností změní, zruší nebo odvolání zamítne. Takovéto rozhodnutí o odvolání nadřízeným orgánem je už konečné a není proti němu možné žádné další odvolání.

Jak je patrné z uvedených řádků, aby s odvoláním daňový subjekt uspěl, je důležité si nejdříve dobře promyslet a případně se i poradit s odborníky z oblasti práva, zda je možné a přípustné odvolání v dané věci podávat. Následně je zásadní nepromeškat lhůtu odvolání, která je ze zákona třicet dnů od doručení rozhodnutí, proti němuž rozhodnutí směřuje. Důležité také je, aby odvolání podávala osoba, která je k takovému podání profesně kompetentní v daném případě tedy daňový či účetní poradce případně právník daňového subjektu.

Námitka, reklamace a stížnost jsou dalšími řádnými opravnými prostředky

Daňový subjekt, jak je předesláno výše, se proti chybnému rozhodnutí správce daně může kromě odvolání bránit i dalšími opravnými prostředky, které jsou mu většinou známy. Těmito dalšími prostředky může být v některých případech námitka. V jiných záležitostech je zase opravným prostředkem reklamace. A poměrně často používaným nástrojem domáhání se svých práv je i v daňové oblasti stížnost.

Jednoznačně a pro všechny tyto opravné prostředky platí, že pokud mají být účinné, musí být použity ve správném čase a každý k tomu k čemu je určen.

Námitka může být podávána proti vymáhacím a zjišťovacím řízením. Musí být podána do 30 dnů, kdy se subjekt o vymáhacím daňovém řízení dozvěděl. Námitka se stejně jako odvolání podává ke správci daně, který řízení nařídil.

Reklamaci lze podat ohledně platebních úkonů a úkonů provedených v evidenci daní. V obou případech o tomto podaném opravném prostředku rozhoduje vedoucí pracovník správce daně.

Stížnost je opravný prostředek, který s ochranou práv pomáhá daňovému poplatníkovi daně z příjmů v případech, když ze něj plátce daně stanoví a odvádí daň a poplatník se cítí tímto stanovením či odvodem poškozen. V případě, že poplatník nesouhlasí s provedením srážky daně či zálohy na daň obrátí se se žádostí o vysvětlení na plátce daně, tedy toho, kdo mu vyplácí příjem. Tuto žádost musí poplatník podat nejpozději do 60 dnů, kdy ke sporné srážce došlo a následně mu musí být do 30 dnů podáno vysvětlení. Pokud s uvedeným vysvětlením není poplatník spokojen, může se následně obrátit se stížností ke správci daně, který je nadřízeným toho kdo mu vyplácí příjem, tedy daného plátce daně. Tento správce daně pak stížnost poplatníka řeší a do třiceti dnů od obdržení zašle poplatníkovi konečné rozhodnutí v dané záležitosti.