Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Exekuční srážky mají přednost před jinými dohodami o srážkách ze mzdy

Datum článku: 07. 11. 2014

Dohoda o srážkách ze mzdy je často diskutovaný problém, který není tak úplně jasný a vyvolává řadu názorů a rozporuplných výkladů i mezi odborníky z oblasti práva. Které srážky mají přednost před ostatními srážkami ze mzdy? Tato otázka někdy způsobí těžkou hlavu i odborníkům. Pojďme se na ni podívat podrobněji.

Paragraf 148 zákoníku práce má hlavní roli

Podle § 148 odstavce 2 zákoníku práce mohou být srážky ze mzdy provedeny jen za podmínek přesně vymezených v úpravě výkonu rozhodnutí o srážkách ze mzdy stanoveného občanským soudním řádem. Jedná se o zvláštní ochranu postavení zaměstnance stanovenou zákonem. Podle § 1a občanského zákoníku jde o hodnotu chráněnou veřejným pořádkem, kterou je nutno akceptovat.

Nesmí být překročeny limity

Toto ustanovení v praxi znamená, že při srážkách ze mzdy na základě dohody nelze, vzhledem k příkazu § 148 odstavec 2 zákoníku práce, překročit limity stanovené v § 278- 281 občanského soudního řádu. A to ani v situaci, kdy by dohoda o srážkách ze mzdy k tomu zavazovala. Srazí se jen to, co je možné podle § 148 odst.2 zákoníku práce. Je tu však další limit (polovina mzdy, platu nebo odměny podle § 2045-47 nového občanského zákoníku), který říká, že i kdyby podle § 148 odst.2 zákoníku práce bylo možné srazit víc, nebude to možné v případě, že srážky přesáhnou polovinu mzdy.

Exekuční srážky současně s dohodou o srážkách ze mzdy

V životě stále častěji dochází k situacím, kdy má občan exekuční srážky a zároveň s tím ještě další dohody o srážkách ze mzdy. K tomuto problému vydalo aktuální stanovisko i ministerstvo spravedlnosti. Jestliže se na zaměstnancovu mzdu vztahují srážky s titulu výkonu rozhodnutí či exekučního příkazu, podle § 276 a následujících občanského soudního řádu, a zároveň srážky ze mzdy, které plynou z dohody mezi věřitelem a dlužníkem (§ 2045 a následujících), pak je třeba postupovat takto.

Zaměstnavatel provede srážky ze mzdy z titulu výkonu rozhodnutí (popřípadě exekuce) podle občanského soudního řádu.
Až po odečtení výše uvedených srážek může teprve zaměstnavatel přistoupit ke srážkám vycházejícím z dohody o srážkách ze mzdy.
Srážky ze mzdy na základě výkonu rozhodnutí mají přednost před srážkami z dohody protože se jedná o povinnost stanovenou orgánem veřejné moci.
Srážky vycházející z dohody se pak mohou provádět až do poloviny čisté mzdy zaměstnance ponížené o srážky ze mzdy na základě výkonu rozhodnutí.
Polovina čisté mzdy je limitem, který je zaměstnavatel povinen respektovat. Dalším limitem je pak § 148 odst.2 zákoníku práce a takzvaná nezabavitelná částka, kterou zaměstnavatel musí respektovat i v případě smluvních srážek ze mzdy. Tato povinnost vychází z Úmluvy mezinárodní organizace práce č.95 o ochraně mzdy.

Exekuční srážky mají přednost

Jak vyplývá z výše uvedeného mají exekuční srážky vždy přednost před srážkami ze mzdy plynoucími z dohody o srážkách. Toto pravidlo potvrzuje i vyjádření Exekutorské komory ČR. Opačný výklad je chybný a postupovat podle něj, odpovídá maření výkonu exekučního rozhodnutí