Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Exekuční srážky ze mzdy zaměstnance jak při nich postupovat

Datum článku: 23. 04. 2015

Exekuční srážky ze mzdy zaměstnance, jak v uvedeném případě postupovat v souladu se zákonem? To je problém, který udělá těžkou hlavu nejedné mzdové účetní. Jak správně započítat daňový bonus a co s přeplatkem na dani z ročního zúčtování a jak se zachovat v dalších sporných oblastech? Ani občanský soudní řád neposkytuje na uvedené otázky jednoznačnou odpověď, tak kde hledat řešení? Zkusme jej najít u Exekutorské komory ČR. Ta se k uvedeným problémům staví následovně.

Přeplatek z ročního zúčtování mezd, daňový bonus a exekuční srážky

Velmi aktuálním problémem je vrácený přeplatek na dani zaměstnanci. Podléhá tato částka exekučním srážkám ze mzdy nebo ne? Exekutorská komora se k uvedenému staví následovně.
Vratný přeplatek na dani z příjmů fyzických osob je součástí čisté mzdy zaměstnance. Jestliže by uvedený přeplatek na dani nebyl do čisté mzdy zaměstnance zahrnut, došlo by k porušení zákona. Takové jednání je vnímáno jako pokus o maření uspokojení pohledávky oprávněného. Proto pokud je povinnému zaměstnanci vyplacen přeplatek na dani z příjmů z ročního zúčtování, je tento přeplatek součástí čisté mzdy v měsíci, kdy byl vyplacen a exekuční srážce podléhá.

Zádrhel, ale může v dané oblasti nastat ve chvíli kdy přeplatek z ročního zúčtování tvoří dvě složky, jednak přeplatek na daňových zálohách a druhou složkou je doplatek daňového bonusu.
Podle mluvčí Exekutorské komory Petry Báčové je potřeba tyto dvě položky v daném případě odlišovat.Více o uvedeném je v rozhodnutí 1 VSOL 839/2013-B-177 a 3 VSOL 852/2011-A-10, kde se hovoří o tom, že daňový bonus není součástí zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Platí tedy že na přeplatek na zálohách, který je součástí čisté mzdy se exekuční srážky vztahují, ale daňový bonus není součástí čisté mzdy a do exekučních srážek nespadá. Na straně druhé i na daňový bonus lze uvalit příkaz jiné peněžité pohledávky, protože z rozhodnutí 1 VSPH 241/2013, které vydal Vrchní soud v Praze dne 18.března 2013, daňový bonus je pouze nástrojem daňové optimalizace a není přímou dávkou určenou k výživě dítěte. Daňový bonus proto není vyloučen z exekučního postihu a srážkám podléhat může.

Srážky při exekuci zahajované soudním exekutorem

Kolem exekuce zahajované soudním exekutorem panují nepřesné výklady, které mohou mít za následek nejednu účetní chybu.
Podle Exekuční komory v případě exekuce zahajované soudním exekutorem platí, že srážky začne plátce mzdy provádět až v okamžiku, kdy obdrží oznámení soudního exekutora o nabytí právní moci rozhodnutí a toto dále ovlivní i pořadí uspokojení pohledávek. Pokud byl příkaz plátci mzdy zaslán před nabytím právní moci rozhodnutí, plátce mzdu nesráží ani nedeponuje. Rozhodujícím dnem pro zahájení srážek ze mzdy povinného i stanovení pořadí pohledávek je den předání pravomocného rozhodnutí soudním exekutorem plátci mzdy. Od uvedeného dne, i podle §52 odstavce 3 exekučního řádu je plátce mzdy povinen vyplácet oprávněnému srážky ze mzdy povinného.

Zaměstnanec má více plátců mzdy a exekuční srážky

Podle § 297 občanského soudního řádu, je každý plátce mzdy povinen, provádět srážky ze mzdy zaměstnance ode dne, kdy mu bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. V případě že zaměstnanec má dalšího plátce mzdy, který se až dodatečně dozví o exekučních srážkách a u prvního plátce již ke srážkám dochází, situace se řeší následovně:

i druhému plátci mzdy se pošle původní exekuční příkaz s doložkou právní moci nebo samostatné rozhodnutí o nabytí právní moci,
i tento plátce mzdy musí být exekutorem informován o tom, jakým dnem se řídí pořadí pro vymáhání pohledávky,
oběma plátcům se doručí rozhodnutí, kde je stanoveno jaká částka se má srážet a jaká částka je nezabavitelná.