Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Hmotný majetek nelze úplně vždy odepisovat pro účely daně z příjmu

Datum článku: 13. 10. 2021

Daňové odepisování je velmi výhodná záležitost, protože umožňuje si zcela legálně snížit daňovou povinnost. Zákon o daních z příjmů umožňuje si takto snížit daň z příjmu a tedy zahrnout do daňových nákladů také hodnotu dlouhodobého hmotného majetku používaného k podnikání. Jenže daňové odepisování má přísná pravidla a je zde i hmotný majetek, který pro účely daně z příjmů odepisovat nelze.

Daňové odpisy na rozdíl od účetních stanoví maximální částku z pořizovací ceny hmotného majetku, kterou lze promítnout do daňových nákladů čili výdajů a snížit si tím povinnou daň z příjmů

Hned na začátku článku je nutné si říci, že rozeznáváme odepisování z hlediska účetního a odepisování z hlediska daňového a mezi oběma záležitostmi je rozdíl, který je třeba znát právě proto, co nám, říká tento článek, že je hmotný majetek, který nelze odepisovat pro účely daně z příjmů.

Odepisování z hlediska účetního se řídí zákonem o účetnictví a jeho úkolem v daném případě je co nejlépe zachycovat dobu použitelnosti hmotného dlouhodobého majetku, aby bylo možné si naplánovat případné další investice na pořízení majetku nového a další podobné záležitosti.

Odepisování z hlediska daňového se řídí zákonem o daních z příjmů a stanovuje, jakou maximální částku z pořizovací ceny majetku si právě odepisováním lze zahrnout do výdajů čili daňových nákladů sloužících k zajištění a udržení zdanitelného příjmu z podnikání. Daňové odepisování je mnohem přísnější a vyžaduje si přesné dodržování částky, kterou lze v jednotlivých letech z majetku odepsat.

Zákon o dani z příjmu však stanoví i to že je hmotný dlouhodobý majetek, který daňově odepisovat nelze a je z odepisování zcela vyloučen

Zákon č. 586/1992 Sb., čili zákon o daních z příjmů stanoví, že odpisy hmotného majetku jsou z jeho pohledu výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů a v § 26 uvedeného zákona je vymezeno, co se pro účely tohoto zákona hmotným dlouhodobým majetkem rozumí a jaký hmotný dlouhodobý majetek z evidovaného majetku poplatníka se do odepisování zahrnuje a je ho tedy možné daňově odepisovat. Takovým hmotným majetkem se rozumí:

samostatné hmotné movité věci případně soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena přesahuje 80 000 Kč a mají provozně technické funkce delší než 1 rok,
budovy, domy a jednotky,
stavby s některými výjimkami,
pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky vymezené v odstavci 9 § 26 zákona o daních z příjmů i další hmotný majetek uvedený v § 26 odstavci 2 daného zákona.
Odpisy uvedeného majetku pak musí být přesně vypočteny probíhat přesně dle pravidel uvedených v § 30 až § 32 zákona o daních z příjmů.

Jak je, však řečeno výše zákon o dani z příjmů na straně druhé jednoznačně určuje také hmotný majetek, který nelze jej daňově odepisovat a je z odepisování zcela vyloučen. Tento hmotný majetek je vymezen v § 27 zákona o daních z příjmů a patří sem například:

bezúplatně převedený majetek podle smlouvy o finančním leasingu, pokud náklady související s jeho pořízením nepřesáhly 80 000 Kč,
pěstitelský celek trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, který nedosáhl plnohodnotného stáří,
umělecká díla, která jsou hmotným majetkem a nejsou součástí stavby či budovy, předměty muzejní a galerijní hodnoty v památkových objektech i knihovní fondy knihoven,
movitá kulturní památka či soubor takových památek,
hmotný majetek převzatý bezúplatně podle zvláštních předpisů,
hmotný movitý majetek nabytý věřitelem v důsledku zajištění dluhu nebo
hmotný majetek nabytý darováním plněním ze svěřenského fondu, jehož nabytí bylo od daně z příjmů osvobozeno či nebylo předmětem daně z příjmů i další hmotný majetek vymezený ve výše uvedeném paragrafu daňového zákona.