Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Hodnotu majetku v dědickém řízení musí předložit samotní dědicové

Datum článku: 04. 06. 2019

Dědické řízení musí proběhnout vždy, když osoba, která se odebrala na onen svět, po sobě zanechá nějaký majetek. Není však nutností, aby se daný proces táhl dlouhou dobu ani v případě, že nebyla zanechána závěť. Délku celého procesu mohou hodně ovlivnit samotní dědicové a jejich přístup k věci.

Dědicové mají ze zákona povinnost uvést a doložit notáři majetek zemřelého

Krátce po smrti jedince je vždy třeba vyřídit v souladu se zákonem majetkové záležitosti a dědictví. Dědicové případně ten, kdo zařizoval pohřeb, musí oslovit notáře a předložit mu všechny potřebné podklady, aby dotyčný mohl začít v záležitosti konat. Uvedenými dokumenty jsou zejména soupis majetku případně zanechaná závěť či podobná dokumentace vyjadřující přání zemřelého, jak má být s jeho majetkem naloženo.

Jmenovaný soupis majetku musí obstarat právě dědicové či osoba, která pozůstalostní věci zařizuje. Žádná oficiální evidence majetku osob, kde by bylo napsáno co vše konkrétní jedinec vlastní, neexistuje. Pokud tedy jedinec sám nezařídí věci ohledně své pozůstalosti ještě před smrtí a nedá jednoznačné pokyny v dané věci konkrétnímu notáři. Musí podnět k zahájení pozůstalostního řízení vzejít, jak je uvedeno výše, od pozůstalých. Osoba, která prvotně kontaktuje notáře, mu předává první informace o pozůstalých. Dané údaje mohou být postupně rozšiřovány dalšími účastníky řízení. Samozřejmě každý účastník musí prokazatelně doložit svoji vazbu k zemřelému

Hodnotu majetku po zemřelém a jednotlivé podíly tedy nikdy neurčuje sám notář, ale vychází, ze závěti nebo ze společného prohlášení dědiců či ze znaleckého posudku, který je proveden na žádost osoby spravující pozůstalost.

Délka trvání celého dědického procesu vždy hodně záleží na tom, kolik je dědiců, jak jsou schopni mezi sebou komunikovat a dohodnout se. Aby notář mohl začít jednat, musí dostat dokumentaci dokládající to, že zemřelá osoba měla nějaký majetek. Uvedenou dokumentací jsou výpisy z účtů, vkladní knížky, kupní smlouvy atd.

Dědicové mají možnost se mezi sebou dohodnout a podle dohody si majetek rozdělit

Zákon dává dědicům možnost se mezi sebou o dědictví dohodnout a následně podepsat před notářem dohodu o tom jak se rozhodli si majetek rozdělit. V uvedeném případě, když se všichni shodnou, mohou si majetek rozdělit zcela podle svého uvážení a nemusí se pak ohlížet na obvyklou závaznou cenu majetku.

V případě, že se dědicové na hodnotě majetku nedohodnou, nebo když uvedená hodnota nebude odpovídat obvyklé ceně, vstoupí do záležitosti majetkový znalec, kterého v daném případě zajistí notář, který odborně o ceně rozhodne. I poté, kdy cenu majetku určí znalec, mohou se dědicové následně ještě dohodnout, že si majetek rozdělí podle vlastního uvážení, všichni však musí prokazatelně souhlasit a souhlas potvrdit vlastnoručním podpisem právě před notářem.

V záležitostech majetku a účtů se i v daném případě může hodit rada zkušených odborníků na účetnictví, které lze oslovit třeba zde.