Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

I při vyloučení možnosti odstoupení od smlouvy musí být vždy cesta ze závazku

Datum článku: 13. 03. 2023

Vždy když si dvě strany sjednávají smluvní podmínky nějakého závazku, musí postupovat v souladu s platnými právními předpisy. Důležité je správně ujednat také možnost jednostranného vyvázání se ze závazku, pokud se daný závazek stane nefunkční. Možnost osvobodit se od závazku musí být zachována i v případě sjednaného vyloučení odstoupení od smlouvy.

I v případě sjednávání co nejjistějších podmínek závazkového vztahu, musí být vždy cesta, jak závazek opustit, když jedna ze stran neplní podmínky

Při závazkovém vztahu z právního pohledu vždy vzniká na jedné straně závazek čili povinnost plnit něco co bylo ujednáno a na druhé straně právo na plnění toho co bylo ujednáno. Podle občanského zákoníku je smluvní závazkový vztah vztahem mezi dvěma či více osobami fyzickými či právnickými, při němž vždy vznikají práva a povinnosti vůči druhému účastníkovi. Při určování podmínek takového vztahu je vždy potřeba sjednat tyto podmínky, tak aby vznikl vztah pevný, ale současně také vztah správný respektující práva všech zúčastněných.

Samozřejmě jsou závazky různého druhu a síly podle situace, z níž vznikají. Čím závažnější situace se závazek týká, tím větší je zájem obou stran, aby smluvní podmínky byly stanoveny jednoznačně, pevně, aby bylo maximálně pojištěno, že závazek bude splněn.

Právní normy soukromého práva jsou takzvaně dispozitivní a poskytují možnost ujednat si vzájemná práva a povinnosti, co nejvíce podle konkrétní situace, které má ujednání sloužit a je dovoleno se dokonce v některých případech při tvorbě smluv odchýlit od nastavených právních norem a pravidlo či pravidla si uzpůsobit přímo pro situaci, kterou potřebují řešit. Pokud je tedy potřeba zajistit co nejpevnější vztah a současně přizpůsobit si do jisté míry zákonná pravidla své situaci, mají smluvní strany i pravidla pro vyvázání se ze vztahu. Právo dokonce uznává, že mohou nastat situace, kdy je pro smluvní strany zásadní, aby uzavřený smluvní závazek zůstal zachován i v případě jeho porušování a smluvní strany si mohou smluvně vyloučit zákonné důvody ukotvené v §1977 a § 1978 pro odstoupení od smlouvy. V uvedených paragrafech jsou ukotveny podmínky pro odstoupení od smlouvy, pokud jedna ze stran poruší smluvní povinnosti. To znamená, že smluvní vyloučení zákonných důvodů pro odstoupení od smlouvy zákon výslovně nezakazuje, a navíc platí, že co není zákonem zakázáno, je povoleno. Na straně druhé však platí, že i přes uvedené ujednání, musí být vždy zachována cesta, jak závazkový vztah opustit, i když je jištěn vyloučením možnosti odstoupení od smlouvy.

Vyloučení zákonných důvodů pro odstoupení od smlouvy však nesmí odporovat zásadám dobrých mravů, veřejného pořádku a být v rozporu se základními právy osob

Ani s upevněním závazkových vztahů nelze věci vést do absolutní krajnosti a vždy musí být oprávněné straně zabezpečena možnost ze vztahu vystoupit v případě, že druhá ze stran dlouhodobě neplní smluvené podmínky. Protože smluvní ujednání, které neumožňuje ochranu práv a vyvázání se z poškozujícího vztahu, když závazek není dlouhodobě dlužníkem plněn bez ospravedlnitelných důvodů, je třeba vnímat jako jednání v rozporu s dobrými mravy poškozující základní práva věřitele.

Pokud je tedy smlouva nastavena s vyloučením zákonných důvodů pro odstoupení od smlouvy musí zde být vždy ukotveny jiné nástroje například možnost výpovědi a odstupné, které umožní se ze vztahu vymanit jinak než oním odstoupením od smlouvy.

To, že cesta z problému být zajištěna musí, protože v opačném případě by se jednalo o neplatné smluvní ujednání, potvrdil i Nejvyšší soud v jednom z nedávných rozhodnutí konkrétně rozsudku sp. zn. 23 Cdo. 2541/2021, ze dne 3. 11. 2022.