Informační povinnost a součinnost má zaměstnavatel i vůči ošetřujícímu lékaři svého zaměstnance
Nejen zákoník práce, ale i další zákony a vyhlášky ukládají zaměstnavateli nejednu informační povinnost ohledně svých zaměstnanců vůči nejrůznějším orgánům a institucím. Většinu z těchto povinností si zaměstnavatelé uvědomují a svědomitě je plní, například povinnosti vůči Úřadu práce ČR, zdravotním pojišťovnám nebo ČSSZ ohledně důchodů a dávek. Jsou zde i další informační povinnosti například vůči ošetřujícím lékařům a orgánům ochrany zdraví, které zůstávají přehlíženy a přitom i za jejich neplnění hrozí pokuty.
Obecně si povinnost ochrany zdraví a života zaměstnanců zaměstnavatelé uvědomují, ale celý její rozsah a s tím související povinnosti nejsou správně známy úplně všem
Většina zaměstnavatelů ví, že jim zákoník práce ukládá povinnost zajistit všem zaměstnancům, kteří pro ně vykonávají práci maximální bezpečnost a ochranu zdraví a života s ohledem na možná rizika, která se týkají výkonu jejich práce. Většina zaměstnavatelů si je vědoma i toho, že má povinnost vytvářet pro své zaměstnance bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky a věnovat se prevenci rizik.
Zaměstnavatelé většinou mají alespoň minimální povědomost taktéž o tom, že jsou povinni spolupracovat s orgány, kterým přísluší výkon kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci podle zvláštních právních předpisů § 108 zákoníku práce. Předním orgánem, s nímž musí zaměstnavatelé v dané souvislosti spolupracovat je, Státní úřad inspekce práce, jehož hlavním posláním je právě dohled nad dodržováním předpisů ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Ne všichni zaměstnavatelé však mají povědomost o tom, že třeba právě za nespolupráci s výše uvedeným inspektorátem práce respektive s jeho místně příslušnou pobočkou jim může hrozit pokuta až 300 000 Kč. Tato pokuta konkrétně hrozí právě za porušení informační povinnosti stanovené právě výše uvedeným § 108 zákoníku práce.
Jenže jak je řečeno výše oblast nejen informačních povinností zaměstnavatelů týkající se ochrany zdraví zaměstnanců je velmi rozsáhlá a zdaleka ne všichni zaměstnavatelé si plně uvědomují, že jsou dle zákoníku práce a jeho § 103 povinni nepřipustit aby zaměstnanec vykonával zakázané práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Přímo k uvedené povinnosti se však váží povinnosti další týkající se nutnosti informovat ošetřujícího lékaře zaměstnance, za jejichž neplnění zaměstnavateli hrozí také pokuta.
Na žádost ošetřujícího lékaře nebo orgánu nemocenského pojištění je zaměstnavatel povinen informovat o náplni práce a pracovních podmínkách zaměstnance
Právě v souvislosti s výše uvedenou povinností zaměstnavatele nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti zaměstnance souvisí povinnost informovat ošetřujícího lékaře daného zaměstnance i orgán nemocenského pojištění o pracovních podmínkách i náplni práce dočasně práce neschopného zaměstnance. Tuto povinnost zaměstnavatelům stanoví zákon o nemocenském pojištění v § 65 odstavec 1 písmeno b).
Pozor na to, kdyby se chtěl zaměstnavatel dané povinnosti vyhnout a nesplnit ji s tím, že nemá povinnost nutně sdělovat náplň práce ani samotným zaměstnancům, bude mu za takové jednání hrozit pokuta až 20 000 Kč. Navíc z případného porušení povinností souvisejících s ochranou zdraví zaměstnanců při práci může zaměstnavateli vzniknout odpovědnost a s tím spojené povinnosti za případnou vzniklou dlouhodobou pracovní neschopnost zaměstnance.
Další povinnost zaměstnavateli nastává, pokud jej ošetřující lékař zaměstnance s dlouhodobou pracovní neschopností informuje, že zaměstnanec nebude moci dále konat dosavadní práci
V souvislosti s danou problematikou povinností zaměstnavatelů si připomeňme ještě další povinnost plynoucí zaměstnavateli ze zákona o nemocenském pojištění, která opět poukazuje na to, že zaměstnavatel je povinen reagovat na sdělení ošetřujících lékařů svých zaměstnanců zvláště zaměstnanců, kteří jsou v dlouhodobé pracovní neschopnosti.
Zaměstnavatel má totiž právě ze zákona o nemocenském pojištění povinnost zajistit další nezbytný krok, pokud u některého ze svých zaměstnanců obdrží od ošetřujícího lékaře zprávu, že danému zaměstnanci byla po 180 dnech ukončena pracovní neschopnost a že zdravotní stav zaměstnance je stabilizovaný, ale že uvedený zaměstnanec již nebude moci vykonávat pracovní činnost, kterou u tohoto zaměstnavatele konal před nástupem na nemocenskou.
Zaměstnavatel totiž v daném případě musí neprodleně poté, co uvedenou zprávu obdrží požádat poskytovatele pracovnělékařských služeb o provedení lékařské prohlídky daného zaměstnance za účelem získání posudku o zdravotní způsobilosti či nezpůsobilosti k výkonu dosavadní pracovní činnosti.
Podobné články
Co znamená nemocenské pojištění?
Nemocenské pojištění představuje základní pilíř sociálního zabezpečení v České republice, který je navržen…
Více informací
Nemocenská při zkráceném úvazku je většinou nižší než při plném nasazení
Práce na částečný úvazek je pro mnohé lidi přitažlivou alternativou, která umožňuje lépe skloubit profesní…
Více informací
Lhůta pro oznámení přeshraničních plateb do centrálního systému končí 30 dubna 2024
Pro poskytovatele platebních služeb, kterých se dotýká povinnost oznámit přeshraniční platby do Centrálního…
Více informací
Nahlašování dohod o provedení práce od července 2024
V současné době se mnoho zaměstnavatelů potýká s nejasnostmi ohledně povinnosti nahlašování dohod o provedení…
Více informací
