Karanténa v jiném členském státě EU znamená zasílání dokumentace zaměstnavateli a podporu jako při nemocenské
Pobyt v karanténě v jiném členském státě EU znamená pro zaměstnance udržování kontaktu se zaměstnavatelem a jeho pravidelné informování, elektronické zasílání potřebné dokumentace a nemocenská.
Při nutnosti karantény v cizině by si měl zaměstnanec ohlídat, aby zaměstnavateli byla doručena všechna potvrzení kvůli náhradě mzdy a nemocenské
Lidí nakažených nemocí COVID-19 i lidí v karanténě přibývá v současnosti po tisícovkách denně. K nemoci lze přijít prakticky kdekoli včetně dovolených či služebních cest v zahraničí. Jak má v takovém případě postupovat zaměstnanec, který se octne v karanténě v některé z členských zemí EU, aby nic nezanedbal vůči svému zaměstnavateli?
Jak už tento portál informoval i v začátcích epidemie koronavirus nemusí být snadné se zaměstnavatelem řešit, ale vždy je nutné, pokud je to jen trochu možné, držet se pravidel pro danou situaci zákonem stanovených a platí to samozřejmě jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance.
Pokud je našim občanům, kteří se nacházejí v cizině v zemích EU, ať už z důvodů turistických, pracovních či jiných, nařízena v době daného pobytu karanténa pravidla pro uplatňování nároku na nemocenskou podporu i pravidla pro chování vůči zaměstnavateli jsou shodná, jako když se zaměstnanec dostane do karantény v tuzemsku.
Pokud tedy uvedená situace nastane, musí zaměstnanec o situaci co nejdříve a bez zbytečného otálení informovat zaměstnavatele telefonicky či mailem. Zaměstnanec by měl v rámci daného sdělení informovat zaměstnavatele zejména o tom, jak dlouho bude jeho karanténa a tedy překážka v práci trvat. Poté je nutné si ohlídat vystavení potvrzení o nařízené karanténě. Česká republika má s členskými státy EU uzavřeny smlouvy o vzájemných jednotných způsobech postupu a vystavení potvrzení o nařízení karantény našemu občanovi zaměstnanci by neměl být problém a uplatnění nároku na nemocenskou probíhá podle smluvených společných evropských pravidel. Uvedené vystavené potvrzení zaměstnanec následně zašle svému zaměstnavateli do ČR. Pokud bude karanténa v cizině trvat déle, než 14 dnů musí zaměstnanec zaměstnavateli do ČR zaslat ještě vyplněný tiskopis Žádosti o nemocenské při pracovní neschopnosti v jiném členském státě. Tiskopis k uvedenému je na ePortálu ČSSZ. Je důležité i všechna další potvrzení o trvání i ukončení karantény zaměstnavateli z ciziny zaslat.
Postup je v podstatě totožný jako kdyby se jednalo o tuzemský případ karantény a zahraniční potvrzení a doklady mají díky unijním úmluvám stejnou váhu jako doklady tuzemské.
Následná výplata nemocenské probíhá podle stejných principů, jako když zaměstnanec stůně v Česku. Prvních čtrnáct dnů nemoci vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy v nemoci ve výši 60 procent průměrné mzdy. Od patnáctého dne nemoci vyplácí nemocenskou stát.
Zaměstnavatel musí karanténu zaměstnanci uznat jako překážku v práci
Pokud se týká přístupu zaměstnavatele, tak v případě že zaměstnanec svoji situaci nahlásí a dodá všechna potřebná potvrzení je zaměstnavatel povinen omluvit danou nepřítomnost zaměstnance jako překážku v práci na straně zaměstnance.
Podobné články
Nemocenská při zkráceném úvazku je většinou nižší než při plném nasazení
Práce na částečný úvazek je pro mnohé lidi přitažlivou alternativou, která umožňuje lépe skloubit profesní…
Více informacíPředvyplněné daňové přiznání zaměstnanců by možná mohlo fungovat už v roce 2026
V posledních letech se mnoho mluví o zjednodušení administrativních procesů, které ovlivňují každodenní životy…
Více informacíJak požádat o podporu od státu při insolvenci zaměstnavatele?
Pro zaměstnance, kteří čelí nepříjemné situaci, kdy jejich zaměstnavatel kvůli finančním potížím přestal…
Více informacíStát i v roce 2024 poskytne o něco více peněz za zaměstnavatele v insolvenci
Když se zaměstnavatel dostane do situace insolvence a není schopen svým zaměstnancům vyplácet mzdy nebo platy, mohou…
Více informací