Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Konkurenční doložka v zaměstnání a co z ní plyne pro zaměstnance i zaměstnavatele

Datum článku: 26. 04. 2019

Konkurenční doložka bývá čím dál častěji jedním z omezujících ustanovení pracovních smluv. Dopady uvedeného ustanovení zaměstnanec plně pocítí až ve chvílích, kdy daný pracovní poměr skončí a dotyčný si hledá nové zaměstnání. Právě z titulu konkurenční doložky si musí další zaměstnání dobře promýšlet, aby ustanovení vůči bývalému zaměstnavateli dodržel a zdržel se vůči němu jednání konkurenční povahy.

Konkurenční doložka chrání zaměstnavatele před zneužitím konkurencí, ale zaměstnanci může působit nepříjemné starosti

Konkurenční doložka chrání zaměstnavatele před poškozujícím konkurenčním jednáním jiného podnikatele, jenž by výhodně využil poznatky, informace či technologické postupy daného zaměstnavatele, které by získal od jeho bývalých zaměstnanců, a poskytly mu zvýšenou výhodu právě v konkurenčním jednání.

Podpisem konkurenční doložky se z hlediska práva zaměstnanec zaměstnavateli zaváže, že ještě po určitou dobu poté co pro daného zaměstnavatele přestane pracovat, nebude vykonávat výdělečnou činnost stejné povahy pro jiného zaměstnavatele.

Podmínky sjednání konkurenční doložky upravuje hlavně zákoník práce v § 310 a 311. Svá ustanovení k dané problematice, týkající se doby trvání konkurenční doložky, má i občanský zákoník a ve chvíli, kdy se konkurenční doložka uzavírá, měl by mít kolem dané problematiky jasno zaměstnavatel, ale hlavně zaměstnanec.

Jak je patrné z řádků výše závazek plynoucí z konkurenční doložky dopadá na zaměstnance až ve chvíli, kdy pro uvedeného zaměstnance pracovat přestane a chce se uplatnit v jiném zaměstnání.

U konkurenční doložky pozor na smluvní pokutu

Ujednání o konkurenční doložce může být podepsáno jako součást pracovní smlouvy, ale může být podepsáno i samostatně v průběhu trvání pracovního poměru a je velmi důležité, aby zaměstnanci bylo jasné, co podepisuje a jaké důsledky to pro něho může mít.

Součástí ujednání konkurenční doložky může, ale nemusí být i sjednání smluvní pokuty, pro případ, že zaměstnanec poruší závazek plynoucí z konkurenční doložky. Přesnou výši pokuty zákon striktně nespecifikuje. Paragraf 310 zákoníku práce k dané problematice říká pouze to, že pokud byla smluvní pokuta v konkurenční doložce sjednána, zaměstnanec ji musí zaměstnavateli zaplatit, když daný závazek poruší a výše dané pokuty musí být přiměřená povaze a významu skutečností, které byly porušeny. Výše pokuty tedy rozhodně nebude nijak zanedbatelná a celé jednání ohledně porušení daného závazku může zaměstnanci způsobit hodně nepříjemností.

Konkurenční doložku nelze uzavírat s každým zaměstnancem a nemusí vždy trvat jen rok

Podpis konkurenční doložky se zdaleka netýká každého zaměstnance. Konkurenční doložku je ze zákona možné se zaměstnancem sjednat jen v případech zaměstnání, kde je možné od zaměstnance takový závazek vzhledem k povaze zaměstnání spravedlivě požadovat. Jedná se tedy většinou o zaměstnance na specializovaných pozicích, manažery, obchodní zástupce atd.

Délka trvání závazku plynoucího z konkurenční doložky by podle zákoníku práce neměla být delší než 1 rok po skončení zaměstnání. Podle ustanovení zákoníku občanského může trvat u některých specifických pracovních pozic i déle například § 2518.

Při sjednané konkurenční doložce musí zaměstnavatel poskytnout peněžité vyrovnání

Závazek a povinnost ovšem neplynou z konkurenční doložky jen zaměstnanci. Pokud chce zaměstnavatel být chráněn konkurenční doložkou, plyne mu z toho také povinnost poskytnout zaměstnanci, kterého si daným způsobem zavázal přiměřené peněžité vyrovnání. Uvedené vyrovnání musí být poskytováno po dobu trvání závazku každý měsíc a musí odpovídat alespoň polovině průměrného výdělku, který bývalý zaměstnanec před odchodem ze zaměstnání pobíral.