Mzdová účetní by vždy měla mít pojištění odpovědnosti za škodu
I ti nejlepší odborníci ve svém oboru se občas dopustí chyb a týká se to samozřejmě také účetních. Možnost vzniku chyb je navíc i v toto oboru čím dál větší nejen kvůli častým změnám v zákonech a pravidlech, ale taktéž kvůli stále větší vytíženosti dané profese. Každý účetní odborník musí mít profesní pojištění odpovědnosti za škodu nebo v případě zaměstnanců, alespoň pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli a musí vědět, co pro něho odpovědnost za škodu znamená.
Pojištění odpovědnosti za škodu v práci by si účetní měla hlídat nejen, když je OSVČ, ale i pokud je zaměstnanec
Obecně platí, že se vyplatí nepodceňovat a mít uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu v soukromém i profesním životě. Mnoho lidí musí navíc pozornost dané problematice věnovat i kvůli profesi, kterou vykonávají a platí to jak pro OSVČ tak pro zaměstnance.
Na uzavření pojištění odpovědnosti za škodu z hlediska své profese by měla vždy soustředit pozornost každá osoba vykonávající účetní profesi.
Pokud je účetní OSVČ, to znamená, svoji profesi koná na vlastní podnikatelskou odpovědnost, tak musí mít pojištění profesní odpovědnosti uzavřeno ze zákona povinně vždy. Toto zákonné pojištění profesní odpovědnosti některým profesím, a účetní profese sem patří, ukládá zákon 360/1992. Pojištění se vztahuje na škodu způsobenou vykonáváním profesní činnosti a vztahuje se právě mimo jiné také na způsobenou finanční škodu a to jak na způsobenou čistou finanční škodu, tak na následnou finanční škodu. Pojistné činí v současnosti částku kolem 1500 Kč a pojistné krytí je až do několika milionů.
Pokud profesi účetní osoba vykonává jako zaměstnanec v zaměstnaneckém pracovním poměru běžné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli by měla mít uzavřenu taktéž, i když to zákon výslovně nenařizuje. Pojištění odpovědnosti za škody způsobené zaměstnavateli si může každý zaměstnanec sjednat v podstatě u kterékoli pojišťovny zhruba od 300 Kč měsíčně a vztahuje se právě kromě jiného také na škody způsobené zaměstnavateli pochybením v účetnictví. Každý zaměstnanec by si měl vždy být vědom toho, že z ustanovení zákoníku práce vždy odpovídá zaměstnavateli za škodu způsobenou při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Uvedené ustanovení se tedy týká zaměstnanců ve všech profesích a samozřejmě je nutné si uvědomovat, že některé profese jsou už ze své podstaty rizikovější než jiné a i kvůli tomu je dobré mít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli sjednáno.
Při sjednávání pojištění odpovědnosti za škodu zaměstnavateli je dobré nastavit pojistné plnění tak, aby odpovídalo nejméně 4,5 násobku průměrné hrubé měsíční mzdy
Z výše uvedených řádků je tedy jasné, že pokud zaměstnanec způsobí zaměstnavateli při plnění svých pracovních povinností nebo v souvislosti s nimi škodu, má za tuto škodu odpovědnost a zaměstnavatel má naopak zase ze zákona právo požadovat náhradu vzniklé škody.
Vždy samozřejmě záleží na tom, zda škoda způsobená zaměstnancem byla zaměstnavateli způsobena neúmyslně z nedbalosti či nevědomého zavinění nebo zda jde o škodu způsobenou úmyslně. Vzniklá škoda musí být zaměstnavatelem vždy řádně prošetřena, a pokud po zaměstnanci požaduje náhradu škody je zaměstnavatel povinen zaměstnanci zavinění prokázat. Vše uvedené samozřejmě platí i pro případ škod způsobených účetními svým zaměstnavatelům.
Pokud se jedná o škodu způsobenou zaměstnancem neúmyslně z nedbalosti pochybením při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s nimi, tak zaměstnavatel může požadovat a dát zaměstnanci k náhradě škodu až do výše 4,5 násobku průměrné hrubé měsíční mzdy tohoto zaměstnance. Vyšší úhrada však v dané situaci možná není.
Jiné je to, pokud se prokáže, že zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu úmyslně. V takovém případě může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat plnou náhradu škody a případně i náhradu ušlého zisku.
V případě mzdové účetní může k neúmyslnému způsobení škody zaměstnavateli dojít poměrně snadno, stačí přehlédnout nějakou drobnost a může velmi snadno vzniknout přeplatek na mzdě či náhradě mzdy nebo naopak nedoplatek na pojistném na zdravotní či sociální pojištění zaměstnanců. V obou případech vzniká problém čili škoda zaměstnavateli, kterou má zaměstnavatel právo po účetní vymáhat. Jednoznačně je tedy vidět, že pojištění odpovědnosti za škodu by v případě výkonu zaměstnání účetní rozhodně nemělo chybět.
Při sjednávání daného pojištění je dobré myslet na to, jakou výši úhrady neúmyslné škody může zaměstnavatel požadovat a sjednat si dle toho limit pojistného plnění, aby odpovídal nejméně 4,5 násobku průměrné měsíční mzdy zaměstnance, který si pojištění sjednává.
Podobné články
Nemocenská při zkráceném úvazku je většinou nižší než při plném nasazení
Práce na částečný úvazek je pro mnohé lidi přitažlivou alternativou, která umožňuje lépe skloubit profesní…
Více informací
Za neodevzdání přehledu zdravotní pojišťovně hrozí pravděpodobné pojistné
Pro mnoho osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se blíží termín, kdy je nutné odevzdat povinné přehledy…
Více informací
Nahlašování dohod o provedení práce od července 2024
V současné době se mnoho zaměstnavatelů potýká s nejasnostmi ohledně povinnosti nahlašování dohod o provedení…
Více informací
Úprava zaměstnání na dohody bude mít nakonec snesitelnější podmínky, než se původně plánovalo
Dne 17. dubna 2024 došlo ve Sněmovně České republiky k významnému rozhodnutí, které ovlivní pracovní podmínky…
Více informací
