Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Náhrada mzdy v případě neplatného propuštění ze zaměstnání

Datum článku: 05. 06. 2019

Pokud dá zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď má zaměstnanec právo se proti uvedenému jednání bránit a obrátit se o pomoc k soudu. Když je uvedená obrana, shledána jako oprávněná musí zaměstnavatel vyplatit příslušnou náhradu mzdy.

Zaměstnanec, který se chce domoci náhrady mzdy za neplatnou výpověď, musí postupovat podle pravidel

Zaměstnanec, který dostane od svého zaměstnavatele výpověď a vnímá uvedené jednání jako neplatné má samozřejmě ze zákona možnost se bránit, nesouhlasit s jednáním zaměstnavatele a požadovat po něm náhradu mzdy za neplatné rozvázání pracovního poměru.

Pokud se chce dotyčný zaměstnanec domoci svých práv, musí i v dané situaci zachovat chladnou hlavu, zjistit si co k uvedené situaci říká zákon a postupovat podle zákoníku práce.

Otázky kolem neplatné výpovědi dané zaměstnavatelem zaměstnanci řeší zákoník práce v § 69, kde se uvádí, že pokud dá zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď a zaměstnanec v reakci na to zaměstnavateli písemně oznámí, že nesouhlasí a trvá na tom, aby ho zaměstnavatel nadále zaměstnával, tak pracovní poměr nadále trvá a zaměstnavatel je povinen dotyčnému vyplatit náhradu mzdy. Uvedená náhrada mzdy pak zaměstnanci náleží ode dne, kdy zaměstnavateli písemně oznámil své trvání na dalším zaměstnávání až do chvíle, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo dojde k platnému ukončení pracovního poměru.

Jak uvedené řádky ukazují, nic v dané situaci není jen tak. Zaměstnanec, který usiluje o uvedenou náhradu mzdy, musí k tomu, aby dosáhl svého cíle, písemně zaměstnavateli vyjádřit svůj nesouhlas s výpovědí a pokud se se zaměstnavatelem nedohodne na smírném řešení, musí zaměstnanec podat na zaměstnavatele žalobu k soudu.

V případě, že se poškozený zaměstnanec takto obrátí na soud, náleží mu náhrada mzdy vypočítaná z průměrného výdělku ode dne následujícího po uplynutí výpovědní doby, během níž zaměstnanec oznámil, že s výpovědí pro neplatnost nesouhlasí až do rozhodnutí soudu v dané záležitosti.

Náhrada mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru se vypočítává z hrubé mzdy a o tuto mzdu se také žaluje

Jak je uvedeno výše v případě soudního postupu při vymáhání náhrady mzdy v důsledku neplatné výpovědi se příslušná částka ze zákona vypočítává z průměrného hrubého hodinového výdělku zaměstnance násobeného počtem hodin, kdy zaměstnanci nebylo umožněno pracovat. Uvedené je třeba si včas uvědomit a po zaměstnavateli žalovat náhradu ve výši hrubé mzdy nikoliv čisté mzdy. Což znamená žalovat o částku, která ještě není ponížena o odvody. Kdyby zaměstnanec žaloval o určitou částku čisté mzdy a byla mu vyplacena, pak by se mohlo stát, že nastane problém a bude nutno peníze vracet, protože zaměstnavatel zapomene odvést daň z příjmu a povinné pojistné a záležitost se bude složitě muset řešit zpětně.

I při vyplácení náhrady mzdy za neplatně rozvázaný pracovní poměr musí zaměstnavatel z částky povinně srazit příslušné odvody.

Zaměstnavatelé, pokud jednají u soudu v dané záležitosti náhrad mezd za neplatné rozvázání pracovního poměru, by si měli ve vlastním zájmu hlídat, aby bylo při jednáních zdůrazněno, že sjednávaná částka je ve výši hrubé mzdy a před vyplacením musí ještě ze zákona projít odvody. Pokud se zaměstnavateli stane, že zaměstnanci vyplatí částku celou bez splnění povinnosti odvodů, nemusí se mu už podařit omylem vyplacené peníze získat zpět, protože když se prokáže, že zaměstnanec nevěděl a ani nemohl předpokládat, že mu část z vyplacených peněz byla vyplacena omylem, má právo si celou částku ponechat.