Náhrada za ztrátu výdělku může náležet i za příjmy, které by vzniknout teprve měly
Pokud náhlý vážný pracovní úraz znemožní dosažení vyššího příjmu, který byl teprve dojednáván, může se uvedený poškozený zaměstnanec domáhat i náhrady za ztrátu tohoto výdělku. K dokázání ztráty výdělku, který se teprve chystal, jsou vždy potřeba přesvědčivé důkazy.
Pokud pracovní úraz v jednom zaměstnání či podnikání zmaří možnost vydělat si následně jinde více, může také náležet náhrada za ztrátu výdělku
Vážný pracovní úraz ve většině případů velmi zásadně zasáhne do života zaměstnance a většinou i do života jeho blízkých. K nejcitelnějším oblastem, kde se uvedená záležitost projeví vždy, bývá propad příjmů a narušení dosud fungujících příjmových jistot.
Zákoník práce má samozřejmě i pro situace pracovních úrazů a nemocí z povolání svá ustanovení, která se zabývají právě kompenzací ztráty výdělku v uvedených situacích. Tyto závažné skutečnosti se řeší finančním vyrovnáním poskytovaným daným pracovníkům ve formě náhrad za ztrátu výdělku.
Zákoník práce v daném případě rozeznává náhrady:
- náhradu za ztrátu výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti a
- náhradu za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti
Tyto náhrady poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci ze zákona, pokud byl zaměstnanec ztížen závažným pracovním úrazem či nemocí z povolání s dlouhodobou pracovní neschopností. V obou případech jde o situace, kdy zaměstnanec vlivem pracovního úrazu či nemoci z povolání a s tím svázané pracovní neschopnosti přichází o výdělek u svého zaměstnavatele, kde se mu úraz stal. Zaměstnavatel má tedy zákonem uloženou povinnost kompenzovat danou situaci a vyplácet zaměstnanci náhradu za ztrátu výdělku ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem škody a plnou výší náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody. Stejně tak má zaměstnavatel povinnost poskytnout náhradu za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti, pokud se pracovní schopnost zaměstnance po úrazu snížila a u zaměstnance vznikl rozdíl mezi průměrnou mzdou dosahovanou před úrazem a po úrazu. Opět zde zaměstnavatel vyplácí náhradu rozdílu mezi průměrným příjmem, kterého zaměstnanec dosahoval před úrazem a příjmem dosahovaným po úrazu. Paragraf 271a a 271b zákoníku práce.
Jenže náhrada za ztrátu výdělku při vážném úrazu v zaměstnání či nemoci z povolání může zaměstnanci náležet také v případě, kdy uvedený úraz či nemoc z povolání zaměstnanci zabránila prokazatelně získat následně například u jiného zaměstnavatele vyšší mzdu, než jaké dosahoval před úrazem a jaké by dosáhl po úrazu u zaměstnavatele, u něhož k úrazu došlo.
Pokud zaměstnanec jednoznačně před soudem prokáže, že mu pracovní úraz zabránil v dosažení vyššího výdělku v budoucnosti, náhrada náleží
Zaměstnavatel má ze zákona vždy odpovědnost za bezpečnost a zdraví zaměstnanců při práci a v případech, kdy dojde u zaměstnance k pracovnímu úrazu či nemoci z povolání nese samozřejmě i všechny následky z dané situace ze zákona plynoucí. K takovým následkům patří samozřejmě i situace, kdy vzniklý pracovní úraz či nemoc z povolání zabrání zaměstnanci v dosažení vyššího budoucího výdělku.
Pokud se dotčený zaměstnanec s pracovním úrazem či nemocí z povolání rozhodne soudně po zaměstnavateli vymáhat náhradu za ztrátu výdělku, kterého měl dosahovat u jiného zaměstnavatele a kterého by byl také dosáhl, kdyby nedošlo k danému úrazu, či nemoci z povolání může být úspěšný.
Soud samozřejmě bude uvedenou situaci pečlivě ověřovat a potřebuje od zaměstnance jednoznačně prokazatelné důkazy, že nebýt popsaného poškození zdraví, zaměstnanec by už vykonával u jiného zaměstnavatele práci za vyšší příjem a jedině právě onen úraz či nemoc z povolání dosažení vyššího výdělku zabránil.
Pokud soud od zaměstnance dostane skutečně jednoznačný důkaz, nejlépe v podobě již podepsané smlouvy s novým zaměstnavatelem, jejíž součástí jsou i budoucí mzdové podmínky. A tyto podmínky jednoznačně dokládají vyšší výši budoucí mzdy či platu, než zaměstnanec pobíral u zaměstnavatele před úrazem či onemocněním, bude muset onen před úrazový, zaměstnavatel náhradu za ztrátu výdělku zaměstnanci zaplatit.
Podobné články
Nemocenská při zkráceném úvazku je většinou nižší než při plném nasazení
Práce na částečný úvazek je pro mnohé lidi přitažlivou alternativou, která umožňuje lépe skloubit profesní…
Více informací
Nahlašování dohod o provedení práce od července 2024
V současné době se mnoho zaměstnavatelů potýká s nejasnostmi ohledně povinnosti nahlašování dohod o provedení…
Více informací
Povinnosti zaměstnavatele při kontrole ze zdravotní pojišťovny
V každé firmě, bez ohledu na velikost či obor působení, se občas objeví moment, kdy se musí vyrovnat s úřední…
Více informací
Předvyplněné daňové přiznání zaměstnanců by možná mohlo fungovat už v roce 2026
V posledních letech se mnoho mluví o zjednodušení administrativních procesů, které ovlivňují každodenní životy…
Více informací
