Nemocenská náleží při kratším úvazku, při práci v důchodu a někdy i při práci na dohody
Nemocenská je dávka vyplácená státem nemocensky pojištěným občanům, kterým pracovní neschopnost znemožnila obstarat si vlastní příjem prací v zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činností. Nemocenská většinou náleží pracujícím osobám i v mnoha situacích, kdy z nejrůznějších důvodů nejsou ekonomicky stoprocentně, například při práci v důchodu nebo při práci na velmi malý úvazek.
Nemocenská a zdravotní pojištění jsou dvě samostatné záležitosti
Ohledně nemocenské nemá stále mnoho běžných občanů ty správné informace a tápe v záležitosti, kdy nemocenská jako podpora státu nemocnému jedinci vlastně náleží, a kdy nenáleží. Velmi často dochází ke směšování pojmů zdravotní pojištění a nemocenská do jedné záležitosti, což je obrovskou chybou, protože jde o dvě samostatné věci a každá má svoji zcela odlišnou a samostatnou úlohu a funkci
Zdravotní pojištění je systém veřejného zdravotního pojištění, jehož součástí je každý občan a každý občan také povinně pravidelně do tohoto systému přispívá měsíční částkou stanovenou zákonem. Zdravotní pojištění jistí úhradu základní zdravotní péče pro všechny pojištěnce v jakémkoli věku a sociální a ekonomické situaci. Tam, kde občan danou povinnou částku platit nemůže z důvodů vymezených zákonem (nezletilé děti, nezaopatření nevýděleční studenti, nepracující důchodci, rodiče na rodičovské) tam hradí pojistné stát. Ze zdravotního pojištění se hradí všeobecně zdravotní péče prostřednictvím zdravotních služeb a tato zdravotní péče složí k zachování nebo zlepšení zdraví a také ke zmírnění poškození zdraví a utrpení člověka.
Nemocenské pojištění je naopak systém podpůrných dávek spravovaných a vyplácených státem v případě pracovní neschopnosti v nemoci a v případech nemožnosti zajišťovat si vlastní příjem prací z důvodů nemoci, mateřství, otcovství a péče o nejmenší nebo z důvodu čerpání ošetřovného nebo dlouhodobého ošetřovného při péči o blízké. Nemocenská je tedy jednou z dávek nemocenského pojištění a tato dávka náleží a vyplácí se jen ekonomicky aktivním osobám čili osobám pracujícím na základě zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Uvedené osoby při své činnosti většinou odvádí nemocenské pojištění, z něhož se jim nemocenská následně platí.
Zaměstnanci v rámci zaměstnání odvádí nemocenské pojistné povinně, respektive odvádí je za každého zaměstnance zaměstnavatel, pokud je zaměstnanec v pracovním vztahu, z něhož plyne povinný odvod tohoto pojistného. Osoby samostatně výdělečně činné čili OSVČ odvádí nemocenské pojistné dobrovolně, to znamená, nemají je povinné. Pokud si však OSVČ nemocenské pojištění nehradí, tak nemá samozřejmě v případě pracovní neschopnosti nárok na nemocenskou ani jinou z výše popsaných dávek odváděných ze systému nemocenského pojištění.
Zaměstnanec v pracovním poměru má nárok na nemocenskou a délka úvazku nárok neomezuje
Z výše uvedených řádků tedy jasně plyne, že v zaměstnaneckém poměru plynoucím z pracovní smlouvy má zaměstnanec nárok na nemocenskou vždy, pokud je mu lékařem shledán práce neschopným a je mu k tomu vystaveno příslušné potvrzení čili neschopenka.
Délka pracovního úvazku nehraje v dané záležitosti žádnou roli. Nemocenská náleží jak zaměstnanci, který pracuje 40 hodin týdně, tak stejně tak zaměstnanci, který pracuje například na poloviční úvazek čili jen 20 hodin týdně nebo dokonce ještě kratší dobu. Za oba zaměstnance jak se standardním úvazkem, tak se zkráceným, úvazkem musí být zaměstnavatelem odváděno pravidelně nemocenské pojistné a oběma tedy nemocenská v případě pracovní neschopnosti náleží.
Pro úplnost si připomeňme, že nemocenská ze systému nemocenského pojištění vždy náleží až od 15 dne trvání pracovní neschopnosti. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci náhrada mzdy od zaměstnavatele. Náhradu mzdy v nemoci má zaměstnavatel povinnost poskytovat povinně. Náhrada mzdy od zaměstnavatele při lékařem vystavené pracovní neschopnosti náleží také vždy bez ohledu na délku úvazku.
Nemocenská v případě pracovní neschopnosti náleží vždy i zaměstnancům ve starobním či invalidním důchodu
Není pravdou, že nemocenská nenáleží při zaměstnání v důchodu. Naopak i při zaměstnání v důchodu v případě pracovní neschopnosti takového zaměstnance nemocenská náleží. Za zaměstnaného starobního nebo invalidního důchodce zaměstnavatel musí odvést nemocenské povinně stejně jako za jiné běžné zaměstnance. Jediná výjimka, kdy v důchodu není nárok na nemocenskou, je předčasný důchod, ale je třeba připomenout, že důchodci v předčasném důchodu ani nesmí být ve standardním pracovním poměru zaměstnávání. Důchodci v předčasném důchodu mohou být zaměstnáváni pouze na dohody DPP nebo DPČ s odměnou do limitu 10 000 Kč měsíčně nebo 4000 Kč měsíčně a z těchto dohod se nemocenské pojistné neodvádí. Jedna věc, která je v případě nemocenské starobních důchodců odlišná, od zaměstnanců, kteří ve starobním důchodu nejsou, je omezená délka vyplácení nemocenské. Pracujícímu starobnímu důchodci je nemocenská státem vyplácena maximálně po dobu 70 kalendářních dnů trvající pracovní neschopnosti.
Invalidní důchodci, pokud jsou zaměstnáni v pracovním poměru, mají na nemocenskou v případě pracovní neschopnosti stejný nárok jako zaměstnanci, kteří nejsou invalidní.
I při práci na dohody mimo pracovní poměr nemocenská v některých případech náleží
Při výkonu práce na dohody konané mimo pracovní poměr čili Dohodu o provedení práce nebo Dohodu o pracovní činnosti v případě pracovní neschopnosti nemocenská může náležet také, ale záleží na tom, jestli je z poměru povinně odváděno nemocenské pojistné či nikoli. Pokud má zaměstnavatel povinnost za zaměstnance na dohodu nemocenské odvádět, pak nemocenská při neschopnosti náleží. Pokud povinnost není, tak není ani nárok na nemocenskou.
Nemocenské se z uvedených dohod neodvádí, pokud odměna z uvedené dohody nepřesahuje určitý zákonem daný limit. Dohoda o provedení práce má tento limit na 10 000 měsíční hrubé mzdy. Dohoda o pracovní činnosti má tento limit na částce 4000 Kč měsíčně. Pokud je odměna zaměstnance pracujícího na základě některé z těchto dohod v uvedených limitech, tak na nemocenskou v případě pracovní neschopnosti nárok nemá, protože se z jeho příjmu nemocenské pojistné neodvádí
Pokud je odměna zaměstnance pracujícího na dohodu vyšší než limit dané dohody, musí zaměstnavatel za uvedeného zaměstnance povinně odvádět nemocenské pojištění a zaměstnanec má v případě pracovní neschopnosti nárok na nemocenskou.
Podobné články
Jak se vypočítá nemocenské pojištění?
Proces výpočtu nemocenského pojištění v České republice je systematický a závisí na několika klíčových…
Více informacíKolik se platí na nemocenské pojištění?
V souvislosti s nemocenským pojištěním, které je nezbytnou součástí sociálního zabezpečení v České republice,…
Více informacíCo znamená nemocenské pojištění?
Nemocenské pojištění představuje základní pilíř sociálního zabezpečení v České republice, který je navržen…
Více informacíNemocenská při zkráceném úvazku je většinou nižší než při plném nasazení
Práce na částečný úvazek je pro mnohé lidi přitažlivou alternativou, která umožňuje lépe skloubit profesní…
Více informací