Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Nenastoupení zaměstnance do práce ve sjednaný den nástupu

Datum článku: 06. 01. 2022

Sjednaný den nástupu do zaměstnání a stejně tak den jmenování do funkce je vždy ze zákona dnem velmi zásadním, a pokud zaměstnanci v nástupu do zaměstnání brání nějaké překážky je nutné je se zaměstnavatelem řešit.

Sjednaný den nástupu do práce je z hlediska pracovněprávního velmi důležitý, a pokud zaměstnanec do práce nenastoupí, musí k tomu mít relevantní oznámený důvod

Jak je zde již naznačeno sjednaný den nástupu do práce nebo den jmenování do funkce patří k nejzásadnějším záležitostem, na jejichž základě vzniká pracovně právní vztah. Uvedený den je ze zákona pro zaměstnance i zaměstnavatele spjat s povinnostmi, které musí být dodrženy, aby pracovní poměr vůbec řádně vznikl a fungoval. Zákoník práce v § 36 jednoznačně stanoví, že pracovní poměr vzniká v den, který byl v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě dnem, který je ve smlouvě uveden jako den jmenování na místo vedoucího zaměstnance.

Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že sjednání daného dne musí mít písemnou formu a musí být dodrženy záležitosti s tímto sjednání spojené. Samozřejmě se může stát z mnoha relevantních tedy uznatelných důvodů, že zaměstnanec ve sjednaný den do práce nenastoupí, protože nastoupit nemůže. I s takovou situací zákon počítá, ale i v takovém případě musí zaměstnanec i zaměstnavatel postupovat dle pravidel.

Dnem sjednaným v pracovní smlouvě jako den nástupu nemusí být úplně vždy den, který je pro zaměstnance dnem pracovním. Tato záležitost je přípustná a sjednaným dnem nástupu může být třeba i den pracovního klidu. V takovém případě zaměstnanec samozřejmě nemusí řešit ospravedlnění zaměstnavateli, pokud záležitost byla takto písemně dohodnuta, ale zaměstnavatel si musí v takové situaci ohlídat, aby měl situaci sladěnu ohledně povinností ke zdravotnímu pojištění, protože v daném případě se nebude shodovat den nástupu se dnem účasti zaměstnance na nemocenském pojištění.

Pokud zaměstnanec ve sjednaný den do práce nenastoupí, aniž by mu v tom bránila relevantní překážka v práci nebo nedá do týdne o této překážce zaměstnavateli vědět, může zaměstnavatel odstoupit od pracovní smlouvy

Jak je patrné z řádků výše pokud má zaměstnanec k nenastoupení v den nástupu jednoznačné doložitelné zásadní důvody a skutečnosti nebude uvedená situace problém, ale pozor může se stát i opak a zaměstnanec by si měl případné nejasnosti ohledně dne nástupu do zaměstnání předem vyjasnit. Stejně tak platí, že pokud zaměstnanci v nástupu ve sjednaný den brání zásadní překážka v práci, musí o dané překážce co nejdříve bez zbytečných odkladů uvědomit zaměstnavatele, aby o práci nepřišel.

Zákoník práce totiž v daném případě dává zaměstnavateli možnost od pracovní smlouvy se zaměstnancem, který své nenastoupení do zaměstnání nezdůvodnil odstoupit.

V paragrafu 34 odstavec 3 je jednoznačně stanoveno, že pokud zaměstnanec nenastoupí ve sjednaný den nástupu do zaměstnání, aniž by mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel nejpozději do týdne dle § 350a nedozví o této překážce v práci, může daný zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.

Samozřejmě pokud se zaměstnavatel rozhodne od výše uvedené smlouvy odstoupit a tedy sjednaný pracovní poměr zrušit, musí tak vždy ze zákona učinit jedině písemnou formou. Ke zrušení daného pracovněprávního vztahu nemůže dojít ústně. Jiná forma než písemná pro odstoupení od pracovní smlouvy není přípustná a i kdyby k odstoupení došlo jinou formou, jedná se vždy o krok neplatný bez právního účinku.