Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Neplaceným volnem není možné řešit překážky v práci na straně zaměstnavatele

Datum článku: 16. 11. 2022

Poskytnutí pracovního volna zaměstnanci je možné a může být dobrým pomocníkem při řešení složitých situací zaměstnance. Zaměstnavatel se však při poskytování pracovního volna musí soustředit na to, aby nejednal proti pravidlům zákoníku práce ohledně překážek v práci a poskytování mzdy nebo náhrad mzdy při těchto překážkách.

Zaměstnavatelé si musí při poskytování neplaceného volna zaměstnancům pečlivě hlídat, zda v konkrétní situaci nejsou překážky na jejich straně a zda zaměstnanci ze zákona nenáleží volno placené

Jak prozrazují úvodní řádky tohoto článku poskytování neplaceného volna zaměstnavatelem zaměstnanci, není pro zaměstnavatele úplně snadná záležitost a zdaleka nezáleží jen na vstřícnosti zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci neplacené volno v nesprávnou chvíli, čili v situaci, která z hlediska zákona neodpovídá volnu bez náhrady mzdy, může z toho nastat velmi nepříjemný problém nezřídka končící u soudu. Nesprávné až nebezpečné pro zaměstnavatele může být poskytnutí uvedeného volna zaměstnancům z důvodů překážek v práci na straně zaměstnavatele. Uvedený počin může přinést zaměstnavateli velké nepříjemnosti i v případě, že se se zaměstnancem na poskytnutí neplaceného volna dohodne a zaměstnanec souhlasí.

V životě a pracovněprávních vztazích se přirozeně vyskytují situace překážek v práci, kdy je nutné a potřebné, aby zaměstnavatel omluvil nepřítomnost zaměstnance na pracovišti a poskytl mu pracovní volno k vyřešení důležitých záležitostí, které jsou pro zaměstnance překážkou v práci. Na poskytování pracovního volna při překážkách v práci na straně zaměstnance pamatuje zákoník práce ve své osmé hlavě zejména v paragrafech 191, 191a, 199, 200 i § 203.

Z uvedených ustanovení plyne, že zaměstnavatel má přímo povinnost poskytnout zaměstnanci v případě zásadních odůvodněných překážek v práci pracovní volno a že uvedené volno se v určitých případech poskytuje s náhradou a jindy bez náhrady mzdy.

Pojem neplacené volno jako samostatnou záležitost zákoník práce ve svých paragrafech nemá, ale na druhé straně ani nezakazuje možnost sjednání a poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci na základě individuální dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Možnost poskytování neplaceného volna umožňuje svými paragrafy naopak občanský zákoník, který ve svých obecných ustanoveních umožňuje postupovat odchylně od určitého zákona, pokud takové jednání není výslovně zakázáno, neporušuje dobré mravy, veřejný pořádek či základní lidská práva.

Možnost sjednání odchylné individuální úpravy pravidel je zde i pro pracovněprávní vztahy a poskytnutí neplaceného volna, které si strany řádně dohodnou, není nic protizákonného. Na straně druhé i při sjednávání takovéto individuální úpravy je nutné vždy pečlivě myslet právě na to, aby taková úprava byla v souladu s jinými zákony respektive neporušovala ustanovení některého jiného zákona.

Zásadní zde tudíž je, že neplacené volno zaměstnavatelé svým zaměstnancům poskytovat mohou ve chvílích kdy je k němu zásadní důvod na straně zaměstnance a nikoli na straně zaměstnavatele.

Při překážkách v práci na straně zaměstnavatele musí zaměstnavatel pamatovat na to, že mu zákoník práce nařizuje při těchto překážkách vyplácet zaměstnancům náhrady mzdy

Pokud se jedná o překážky v práci, které jsou na straně zaměstnavatele, tak zde zaměstnavatel vyloženě nesmí jednostranným rozhodnutím udělit zaměstnancům neplacené volno. Uvedené znamená, že zaměstnavatel v žádném případě nesmí zaměstnancům čerpání neplaceného volna nařídit.

Samozřejmě závažné překážky v práci mohou nastat i na straně zaměstnavatele, ale v takových situacích má zaměstnanec ze zákona nárok na náhradu mzdy podle toho o jakou překážku se na straně zaměstnavatele jedná. Na překážky v práci na straně zaměstnavatele zákoník práce pamatuje ve svých § 207 až 210, kde je jednoznačně stanoveno, že pokud zaměstnanec nemůže pro zaměstnavatele konat dohodnutou práci, protože mu v tom brání právě překážka v práci na straně zaměstnavatele, tak uvedenému zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši 60 až 80 % zaměstnancova průměrného výdělku. Z uvedeného je tedy jasně patrné že zaměstnavatel nemůže případné překážky v práci, které z nejrůznějších důvodů vzniknou na jeho straně, řešit rozhodnutím o udělení neplaceného volna zaměstnancům. Pozor nárok zaměstnance na náhradu mzdy ve výše uvedených situacích platí i v případech, kdy by se zaměstnavatel v případě překážek na své straně dohodl se zaměstnancem na čerpání neplaceného volna. Ustanovení zákona stojí v právní hierarchii vždy nad individuálními dohodami. Navíc je zde i § 346c zákoníku práce, který stanoví, že zaměstnanec nemůže svého zaměstnavatele zprostit povinnosti poskytnout mu mzdu, náhradu mzdy nebo jiná plnění, která ze zákona v souvislosti s výkonem práce tomuto zaměstnanci náleží.

Vždy je tedy důležité zvažovat důvod, pro který je neplacené volno poskytováno, zda je ono neplacení ze zákona přípustné. dohodu o tomto volnu je proto vždy dobré mít v písemné formě

Jak je vidět nad udělením neplaceného volna zaměstnanci či zaměstnancům se zaměstnavatel musí vždy pečlivě zamyslet, aby celý proces byl v souladu s platnými pravidly a nevznikly případné pozdější potíže v chybném postupu a nerespektování zákonů.

I když to zákon přímo jednoznačně nestanoví, měla by mít dohoda o poskytnutí neplaceného volna písemnou formu a vyplatí se zde i jednoznačně specifikovat důvod, pro který je uvedené volno poskytováno. Právě jasné stanovení důvodu neplaceného volna, pomůže zamezit či případně rozřešit pozdější možné spory o to, zda se nemělo jednat o volno s náhradou mzdy.