Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Odpovědnost zaměstnance za ztrátu svěřených věcí

Datum článku: 02. 12. 2021

Z pracovněprávního vztahu zaměstnanci vyvstává nejedna povinnost a samozřejmě odpovědnost. V mnoha profesích zaměstnancům vzniká odpovědnost za ztrátu věci svěřené zaměstnavatelem. Uvedenou záležitost nelze brát na lehkou váhu a každý zaměstnanec by měl ve chvíli, kdy zaměstnavateli takovou odpovědnost podepisuje vědět, co pro něj takové podepsání znamená.

Dokument o odpovědnosti zaměstnance za ztrátu svěřených věcí musí mít vždy písemnou podobu, buď formu potvrzení, nebo dohody

Pokud zaměstnavatel svěřuje zaměstnanci určité věci, které zaměstnanec bude potřebovat při plnění pracovních úkolů a povinností a zvláště pokud jde o věci opakovaně používané třeba i vyšší cenové hodnoty měl by o dané záležitosti vždy vzniknout písemný záznam, pro případné pozdější prokazování odpovědnosti zaměstnance za ztrátu svěřených věcí. Záležitosti ohledně svěřených věcí bývají nejednou předmětem sporu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a je zde velmi zásadní, aby zde byla písemná dokumentace zvláště právě pro případ ztráty těchto věcí.

Odpovědnost zaměstnance za ztrátu svěřených věcí je ukotvena přímo v zákoníku práce v paragrafech 255 a 256.

Věci svěřované zaměstnancům pro plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi jsou samozřejmě různé hodnoty od pracovních oděvů a ochranných pomůcek přes pracovní nástroje a přístroje typu notebooky, telefony dokumentaci až třeba po automobily, finance a mnoho dalšího. Ve chvíli, kdy zaměstnanec uvedené věci přebírá, bere na sebe také odpovědnost za jejich ztrátu, ale pozor aby uvedená odpovědnost mohla být případně vymáhána, musí být písemné potvrzení o převzetí svěřené věci nebo v případě věcí s hodnotou nad 50 000 Kč musí být uzavřena přímo dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřené věci.

Potvrzení o převzetí věci musí vždy obsahovat formulaci, že zaměstnanec přebírá od zaměstnavatele k výkonu pracovních povinností danou věc. Věc musí být jednoznačně definována nejlépe evidenčním či inventárním číslem. Potvrzení musí samozřejmě vždy obsahovat podpis zaměstnance, kterým jednoznačně převzetí potvrdí a s ním potvrzuje i odpovědnost za svěřenou věc a musí se samozřejmě postarat o to, aby nedošlo k poškození či ztrátě dané věci.

Na straně druhé dle výše uvedeného § 255 zákoníku práce může zaměstnanec na základě písemného potvrzení převzít od zaměstnavatele jen věci, které bude používat jen výlučně on sám a může zabezpečit jejich ochranu.

Je rozdíl mezi obecnou odpovědností za škodu na svěřené věci a odpovědností za ztrátu svěřené věci

Je dobré vědět, že je určitý rozdíl mezi odpovědností zaměstnance za škodu na svěřené věci a odpovědností za ztrátu takové věci. Zákoník práce samozřejmě kromě popisované odpovědnosti za ztrátu svěřené věci stanoví samozřejmě také odpovědnost zaměstnance za škodu obecně způsobenou zaměstnavateli porušením pracovních povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Jinými slovy není škoda jako škoda.

Pokud dojde v uvozovkách pouze k poškození nebo o ke zničení svěřené věci nejedná se o ztrátu a je třeba postupovat podle obecných pravidel odpovědnosti zaměstnance za škodu. V rámci této záležitosti, pokud zaměstnavatel chce vymáhat po zaměstnanci náhradu škody, musí mu prokázat zavinění a vznik škody. V daném případě totiž platí, že zaměstnanec neodpovídá za škodu, kterou nezavinil.

Odpovědnost za ztrátu svěřené věci je však zvláštním druhem odpovědnosti. Uvedená zvláštní odpovědnost za škodu vzniká ve chvíli, kdy zaměstnanec na základě písemného potvrzení přebírá od zaměstnavatele do užívání svěřené věci, nebo když přímo podepisuje dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Pokud v daném případě dojde ke ztrátě svěřené věci, zavinění zaměstnance zákon přímo předpokládá, a je na zaměstnanci, aby prokazoval, že ke škodě čili ztrátě nedošlo z jeho zavinění. Zaměstnavatel tedy v daném případě nemusí zaměstnanci dokazovat, že ke škodě čili ztrátě došlo a může po zaměstnanci rovnou požadovat plnou náhradu škody, která mu ztrátou vznikla.

Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí zavazuje sice pevně, ale dá se od ní také odstoupit

Jak ukazují řádky výše zaměstnanec, který na základě písemného potvrzení převezme od zaměstnavatele svěřené věci, se tímto potvrzením zavazuje nahradit zaměstnavateli škodu, která vznikne případnou ztrátou těchto věcí. Zaměstnanec se povinnosti nahradit škodu může zbavit jedině prokázáním toho, že k uvedené škodě nedošlo z jeho viny. Uvedené potvrzení se uzavírá u věcí s hodnotou do 50 000 Kč.

Jakmile má věc svěřovaná zaměstnanci vyšší cenu než 50 000 Kč musí být vždy ze zákona uzavřena písemná dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Bez uvedené dohody nesmí být věc zaměstnanci svěřena. Potvrzení už v dané záležitosti nestačí.

Dohoda odpovědnosti za ztrátu nesmí být uzavřena se zaměstnancem mladším 18 let. Dohodu lze tedy se zaměstnancem uzavřít nejdříve v den, kdy dosáhl věku 18 let.

Pokud je svéprávnost zaměstnance omezena nesmí za něj žádný zástupce uzavřít dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.

Zaměstnanec má samozřejmě zákonné právo dle § 256 zákoníku práce odstoupit od již uzavřené písemné dohody o ztrátě svěřených věcí, pokud mu zaměstnavatel nevytvořil podmínky, aby svůj závazek mohl splnit, a nemůže chránit svěřené věci proti jejich ztrátě. Odstoupení od uvedené dohody musí mít vždy také písemnou formu.