Odškodnění při pracovním úrazu být také nemusí a rozhodně to není věc automatická
Jak už sám název tohoto článku napovídá odškodnění za pracovní úraz, nemusí následovat po každém úrazu a zaměstnanec se ho nemusí domoci ani s pomocí soudu. Záležitost odškodnění za pracovní úraz má jednoznačně zákonem stanovenou specifikaci, podmínky a pravidla.
Pokud situace při pracovním úrazu neodpovídá nastavení zákona, nárok na odškodnění nevznikne
Zákoník práce v § 271 definuje pracovní úraz jako poškození zdraví či dokonce smrt zaměstnance, pokud k nim dojde bez ohledu na vůli zaměstnance náhlým, krátkodobým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů zaměstnance nebo v přímé souvislosti s plnění těchto úkolů. Předchozí § 269 téhož zákoníku stanoví, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu či nemajetkovou újmu vzniklou při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
Jenže kromě toho, že pracovní úraz zaměstnance musí splňovat uvedenou definici, musí být pro nárok na odškodnění splněna ještě další pravidla a podmínky. Především musí zaměstnanec úraz bezprostředně nahlásit svému zaměstnavateli či přímému nadřízenému a musí, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje se zaměstnavatelem spolupracovat, vysvětlit jak se věc stala případně pomáhat objasnit vznik situace. Zaměstnavatel má ze zákona povinnost o každém úrazu zaměstnance učinit záznam a situaci nahlásit pojišťovně a příslušným kontrolním orgánům. Každý zaměstnavatel musí být pro případy pracovních úrazů zaměstnanců ze zákona pojištěn.
Pokud situace při pracovním úrazu odpovídá uvedeným ustanovením, zaměstnanec se odškodnění dočká. Jenže situace v životě člověka probíhají individuálně, velmi často v nesouladu se zákonem a nejednou se na vzniku nepříznivé situace může podílet i poškozený sám. Odškodnění pak může být velký problém a nárok na něj vzniknout nemusí či přímo nevzniká.
Problémy s odškodněním vznikají při nedodržování a porušování pravidel bezpečnosti, práci na černo nebo v případě úrazů mimo pracovní dobu
Zásadní je, aby zaměstnanec i zaměstnavatel dodržovali všechny zákony i preventivní opatření, aby předešli vzniku úrazu. A stejně tak, jak je uvedeno v řádcích výše, je nutné dbát na zákony, když i přes veškerou opatrnost k úrazu dojde.
Nárok na odškodnění za pracovní úraz nikdy nevznikne, pokud pracovně-právní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem není ošetřen řádnou smlouvou a práce probíhá načerno. Pravidla bezpečnosti práce jsou zde proto, aby se dodržovala. Odškodnění se nedočká také zaměstnanec, který vědomě porušil pravidla bezpečnosti práce tím, že nepoužil ochranné pomůcky a následkem tohoto jednání vznikl úraz. Pozor popsané jednání může být při řešení situace kvalifikováno i jako hrubé porušení pracovní kázně a může mít kromě nevyplaceného odškodnění i další nepříjemné následky. Dalším velkým nebezpečím pro nárok na odškodnění za pracovní úraz je práce mimo pracovní dobu. Pokud se zaměstnanec zdržuje na pracovišti, potažmo vykonává práci mimo stanovenou pracovní dobu, bez vědomí zaměstnavatele, jednoznačně překračuje pravidla a odškodnění v případě úrazu také nedostane.
Alkohol drogy či zlé úmysly nedovolí na odškodnění za úraz dosáhnout nikdy
To, že alkohol či drogy na pracoviště v žádném případě nepatří, není rozhodně jen prázdná fráze a právě pracovní úraz to může velmi tvrdě a bolestně potvrdit. První co se v případě pracovního úrazu prošetřuje a na co se kontroloři zaměřují, je právě to, jestli v situaci nefiguruje alkohol či drogy, pokud se souvislost s uvedenými látkami prokáže, naděje na odškodnění mizí. Odškodnění nemůže požadovat žádný zaměstnanec, u něhož se prokáže, že úmyslně jednal tak, aby si způsobil pracovní úraz.
OSVČ se odškodnění za úraz dočká jedině, když se připojistí
Specifická situace vzniká v případě odškodnění za pracovní úraz u podnikatelů, kteří jsou OSVČ. Věc má v podstatě jednoduchou logiku. Podnikatel si veškeré důsledky své podnikatelské činnosti nese na svých bedrech, a pokud chce odškodnění za případný úraz, musí si pro danou situaci včas zřídit a řádně platit příslušné připojištění.
Podobné články
Nemocenská při zkráceném úvazku je většinou nižší než při plném nasazení
Práce na částečný úvazek je pro mnohé lidi přitažlivou alternativou, která umožňuje lépe skloubit profesní…
Více informací
Za neodevzdání přehledu zdravotní pojišťovně hrozí pravděpodobné pojistné
Pro mnoho osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se blíží termín, kdy je nutné odevzdat povinné přehledy…
Více informací
Předvyplněné daňové přiznání zaměstnanců by možná mohlo fungovat už v roce 2026
V posledních letech se mnoho mluví o zjednodušení administrativních procesů, které ovlivňují každodenní životy…
Více informací
Nárok na klasické ošetřovné od roku 2025 budou mít OSVČ i zaměstnanci na dohody s pojistným
Od roku 2025 se chystá významná změna v systému nemocenského pojištění v České republice, která má značný…
Více informací
