Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem chce trpělivost
Zaměstnanec, který se rozhodne okamžitě ukončit pracovní poměr se svým zaměstnavatelem, protože mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat, by měl být předem připraven na to, že uvedená záležitost rozhodně nepůjde vyřešit snadno a rychle, ale bude nutné se obrnit trpělivostí a vyčkat až ke zrušení nadejde správný okamžik určený zákonem.
Při okamžitém zrušení pracovního poměru musí mezi rozhodnutím zaměstnance a skončením pracovního poměru uplynout zákonná lhůta
Záležitost, kdy zaměstnavatel nevyplatí zaměstnanci mzdu či plat nebo případně náhradu mzdy nebo platu je samozřejmě pro zaměstnance obrovskou nepříjemností, kterou chce každý mít co nejrychleji vyřešenu. Jenže pozor, jak upozorňuje i článek portálu Měšec.cz, zaměstnanec může být v dané situaci nemile zaskočen skutečností, že věc, kterou by mělo jít vyřešit okamžitě, rozhodně okamžitě vyřešit nejde. I popsaná situace má zákonem stanovenu lhůtu, která musí být dodržena, aby účinek práva proběhl pro obě strany a zaměstnavatel dostal čas na splnění povinnosti a současně pro zaměstnance nastal správný čas k odchodu, když zaměstnavatel povinnost nesplní.
Jednoduše řečeno, zaměstnanec, který se rozhodne využít svého zákonného práva a okamžitě ukončit pracovní poměr se zaměstnavatelem, který mu nevyplatil mzdu či plat, by měl předem vědět, že záležitost obratem čili ze dne na den vyřešit nepůjde. I když je termín okamžitě stanoven v záležitosti právní, tak v dané situaci neodpovídá přesně svému významu a zaměstnanec nemůže opustit pracovní poměr ihned, jakmile mu zaměstnavatel nevyplatí v den výplaty mzdu.
Paragraf 56 zákoníku práce ve svém druhém odstavci jednoznačně napovídá, že okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem pro nevyplacenou mzdu nepůjde úplně rychle, protože jej přibrzdí termín splatnosti a ještě následná lhůta 15 dnů. Dle uvedeného zákonného ustanovení totiž může zaměstnanec pracovní poměr se zaměstnavatelem okamžitě zrušit jen, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli část této mzdy či platu do 15 dnů po uplynutí období splatnosti.
Z uvedeného tudíž jednoznačně plyne, že pokud se bude chtít zaměstnanec v dané situaci proti jednání zaměstnavatele bránit dle zákona, rozhodně se nesmí s odchodem od zaměstnavatele unáhlit a ihned odejít. Naopak jak je řečeno hned v názvu článku, bude nutné se obrnit trpělivostí a počkat si až uplyne zákonný termín splatnosti, který má zaměstnavatel vždy na to, aby uspokojil mzdové nároky zaměstnanců, a k tomuto termínu navíc musí uplynout ještě dalších 15 dnů a teprve poté za sebou může zaměstnanec takzvaně bouchnout dveřmi.
Termín splatnosti končí uplynutím posledního dne měsíce následujícího po měsíci, za nějž mzda nebo plat náleží
Připomeňme si, že termín splatnosti mzdy je poměrně dlouhá zákonem stanovená doba, kterou zaměstnavatel má, aby splnil svoji mzdovou povinnost vůči zaměstnancům. V dané souvislosti je třeba také říci, že termín splatnosti mzdy je něco jiného, než termín výplaty mzdy. Termín splatnosti mzdy je stanoven jednotně pro všechny zaměstnavatele zákonem a určuje, do kdy nejpozději, musí zaměstnanec mzdu skutečně dostat. Termín výplaty mzdy, si určují zaměstnavatelé a znamená konkrétní den v měsíci, který si zaměstnavatel určí pro předání či zaslání mezd zaměstnancům. Termín výplaty mzdy, může mít každý zaměstnavatel stanoven na jiný den v měsíci a je to v pořádku.
Termín splatnosti mzdy je stanoven zákonem § 141 zákoníku práce, tak, že končí až posledním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž zaměstnanci vzniklo právo na mzdu nebo plat.
Pokud by zaměstnanec odešel skutečně dle smyslu slova okamžitě, nedodržel by zákon a nemohl by vymáhat dlužnou mzdu a kompenzace
Jednoznačně tedy platí, že i v případě, kdy zaměstnavatel nevyplatí zaměstnanci mzdu, je třeba postupovat s rozvahou a s odchodem vyčkat uplynutí příslušných lhůt, které jsou dány zákonem naopak zaměstnavateli, aby splnil povinnost vůči zaměstnancům. Příliš unáhlený postup pro zaměstnance naopak znamená, že svá práva neobhájí a nebude mu náležet příslušná kompenzace od zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec v dané situaci dodrží příslušné lhůty, může po zaměstnavateli žádat nejen nevyplacenou dlužnou mzdu, ale ještě navíc i náhradu mzdy za výpovědní dobu 2 měsíců.
Podobné články
Nemocenská při zkráceném úvazku je většinou nižší než při plném nasazení
Práce na částečný úvazek je pro mnohé lidi přitažlivou alternativou, která umožňuje lépe skloubit profesní…
Více informací
Rychlejší ukončení pracovního poměru, delší zkušební doba a další novinky v zákoníku práce
V brzké době se očekává, že v zákoníku práce dojde k řadě významných změn, které se dotknou nejen procesu…
Více informací
Předvyplněné daňové přiznání zaměstnanců by možná mohlo fungovat už v roce 2026
V posledních letech se mnoho mluví o zjednodušení administrativních procesů, které ovlivňují každodenní životy…
Více informací
Jak požádat o podporu od státu při insolvenci zaměstnavatele?
Pro zaměstnance, kteří čelí nepříjemné situaci, kdy jejich zaměstnavatel kvůli finančním potížím přestal…
Více informací
