Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

OSVČ, nárok na sociální dávky a rozhodné příjmy

Datum článku: 13. 07. 2022

Současná doba plná nejistoty, neustálého zdražování úplně všeho od potravin přes energie a pohonné hmoty až například po materiál, není rozhodně snadná ani pro osoby samostatně výdělečně činné. I OSVČ se dnes rychleji než jindy může dostat do situace, kdy by potřebovala podpořit nějakou sociální dávkou. Jenže má takový podnikatel vůbec na nějaké dávky nárok a z čeho ona dávka případně vzejde čili, z čeho se počítá rozhodný příjem pro nárok?

OSVČ obecně samozřejmě také mají v případě potřeby nárok na dávky státní sociální podpory, ale získávání je mnohdy komplikované

I osoby samostatně výdělečně činné se nejednou mohou dostat a dostávají do situace, kdy potřebují sociální podporu a pomoc a mají samozřejmě právo jako všichni ostatní požádat si jak o některou z nepojistných sociálních dávek, tak i o dávky v hmotné nouzi.

Z dávek státní sociální podpory může OSVČ požádat o příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, přídavky na dítě či třeba porodné. Ohledně dávek pomoci v hmotné nouzi si podnikatel či podnikatelka v nesnázích mohou zkusit požádat o dávky pomoci v hmotné nouzi Mimořádnou okamžitou pomoc (MOP), příspěvek na živobytí či doplatek na bydlení. Jenže vždy a nejen u OSVČ je třeba počítat s tím, že na žádnou z uvedených dávek nevzniká nárok automaticky. Vždy se posuzuje individuální situace žadatele případně i situace osob posuzovaných společně s žadatelem a zásadní roli pro vznik nároku samotného i výši dávky mají rozhodné příjmy žadatele a podle druhu dávky i příjmy společně posuzovaných osob. Vždy se vychází z individuální příjmové a majetkové situace žadatele a s ním posuzovaných osob a nelze předem s jistotou říci, zda nárok na dávku vznikne ani jaká bude jeho výše. Problém může být v tom, že podnikatel se často hodnotí tak, že při podnikání nějaké příjmy jedinec vždycky má, protože prostě podniká a vydělává. Tato mylná představa často vede k tomu, že OSVČ na dávku nedosáhne nebo by musela kvůli ní podnikání pozastavit.

Určující veličinou pro nárok na sociální dávku a její výši u OSVČ je rozhodný příjem čili čistý příjem z podnikání z minulého zdaňovacího období případně čistý příjem z měsíců roku, kdy byla podnikatelská činnost vykonávána

I OSVČ pokud žádá o některou z uvedených sociálních dávek, musí k žádosti doložit dosahovaný průměrný čistý příjem z minulého zdaňovacího období. V případě, že podnikání probíhá prvním rokem, dokládají se čisté příjmy z podnikání za každý měsíc vykonávání samostatné činnosti. U podnikání na hlavní činnost se započítá 25 procent z aktuální průměrné mzdy v národním hospodářství. Při vedlejším podnikání se za každý měsíc výkonu samostatné výdělečné činnosti uvádí čistý příjem v podnikání dosažený. Příjmy, které rozhodují o vzniku nároku na dávku i její výši mohou být ovlivněny mnoha aktuálními faktory a nejednou se stane, že dávka unikne o vlásek podnikateli, který by ji potřeboval, čili že padne verdikt, že na dávku nárok není. V současné době, kdy se výše nejedné dávky mění a vzrůstá kvůli prudké inflaci již poněkolikáté v témže roce je naděje i pro OSVČ, že na nějakou pomoc dosáhnou přece jen o trochu vyšší.

Při posuzování nároku se vychází z čistých příjmů z podnikání z roku 2021 nebo příjmů u OSVČ, kteří letos s podnikáním začínají pak z příjmů z roku letošního. Rozhodnou částkou pro nárok na sociální dávky u OSVČ je částka 18 900 Kč což je 50 % stanovené průměrné mzdy v národním hospodářství pro rok 2021. Pokud měl podnikatel v roce 2021 měsíční příjmy z podnikání nižší než daná částka nebo dokonce nulové započítá se mu do rozhodného čtvrtletního příjmu pro nárok na dávku uvedená částka třikrát. Pokud byl příjem vyšší, než uvedená částka započte se do rozhodného příjmu pro nárok na dávky dosažený průměrný měsíční příjem vynásobený třemi.

Pro OSVČ v paušálním režimu pokud chce požádat o sociální dávky, platí stejná pravidla vypočítávání

Při hodnocení příjmů a výpočtu nároku na sociální dávky platí stejná pravidla, u podnikatelů v klasickém daňovém režimu i pro podnikatele využívající režim paušální daně. Do rozhodných příjmů pro nárok na sociální dávky se počítají čisté příjmy z podnikání ve výši 50 procent průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství z roku předešlého násobeno tři krát tedy 18 900 Kč krát 3.