Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Postiženým zaměstnancům za stejnou práci stejně jako zdravým

Datum článku: 23. 02. 2016

Život se s nimi nemazlí a svoji odvrácenou tvář jim ukáže mnohdy už na samém začátku jejich bytí. Ani přes trvalou nutnost vozíku, berlí či dalších podobných nezbytností na život většinou nezanevřou, ale naopak snaží se ze všech sil žít a pracovat jako ostatní populace. Kvalita jejich práce si nezadá s prací jejich nepostižených kolegů a mnohdy ji i předčí. A přesto invalidita znamená nižší minimální mzdu.

Zákoník nezákoník realita si jede podle svého postiženým se dává méně

I když se postižený zaměstnanec snaží ze všech sil a jeho zdravotní nedostatečnost není na kvalitě jím odvedené práce patrná ani v nejmenším, může a často i reálně má na výplatní pásce znatelně méně než jeho zdraví kolegové, při minimální mzdě se mu totiž měří jiným metrem a to dokonce z rozhodnutí vlády.

Zákoník práce sice tvrdí, že za stejnou práci mají dostat všichni stejné peníze, jenže jak je naším neblahým národním zvykem, proč by se již zkroucené paragrafy trochu neupravily, podle všeobecných úsudků a názorů. Jenže, jak nás učí už moudrá historie, všeobecné úsudky a teorie nemusí být ty nejsprávnější, navzdory tomu se chyby a přehmaty dělají stále i v tom nejdůležitějším rozhodování, kterým je třeba stanovení minimálních mezd. A tak zde máme jedinečný paskvil, který by se v zemi, která si říká demokratická vůbec neměl vyskytovat. Máme zde dvojí minimální mzdu. Jednu pro běžné zaměstnance a druhou pro ty s postižením, přičemž ti osudem již znevýhodnění dostanou při minimální mzdě jen 9 300 Kč zatímco zdravým zaměstnancům náleží i při minimální mzdě 9 900 Kč.

„Mají důchody tak jejich mzda může být nižší,“aneb sociální nevyspělost národa

Ptáme se jak je uvedená nespravedlnost možná. Inu vše je opět trochu hlubším problémem než se zdá a při jeho odstraňování je nutno systematicky pracovat s celou společností včetně těch, kteří tvoří její pravidla a zákony. Sociální vyspělost společnosti není ničím automatickým, ale naopak je to složitý proces vývoje, výchovy učení a zrání, A v zemi, která se dlouhou dobu potýkala s totalitou, kde jedinec musel být jedině součástí celku, do něhož jedinec s postižením ale i jinak se lišící nejen s postižením prostě nezapadal a nepatřil, má zkrátka proces sociálního zrání mnohem komplikovanější. To ji ovšem při podobných výše uvedených nespravedlnostech nemůže omlouvat. Naopak je potřeba takovouto nespravedlnost systematicky odstraňovat a dbát, aby nedostávala nikde prostor. To se může ovšem dít jen jasným vysvětlováním, seznamováním zaměstnavatelů i dalších lidí s problematikou postižených v širších souvislostech.

Invalidní důchod má kompenzovat ztížené podmínky k prožití zcela běžného života a má-li, být tento život, opravdu alespoň trochu životem a ne přežíváním z měsíce na měsíc, invalidní důchod jako jediný příjem na to nestačí, a právě příjem ze zaměstnání pomáhá život žít. Toto znamená to často to úplně nejobyčejnější lidské žití. Což bývá asi následující, mít na úhradu životních nákladů, být fungujícím článkem rodiny i společnosti a cítit se sám sebou i prospěšný ostatním a právě k tomu pomáhá postiženému mzda.

Postižení samo nesmí být důvodem pro menší mzdy. Do problému se má vložit Ústavní soud

S nutností mít jednu minimální mzdu pro všechny zaměstnance, bez ohledu na jejich postižení nebo zdraví, přišlo už ministerstvo práce a sociálních věcí, které chce stav věci stanovením jedné minimální mzdy pro všechny zaměstnance bez rozdílu, srovnat nejpozději do roku 2017. Ještě rychlejší řešení této diskriminace by chtěla veřejná ochránkyně práv, která požádala Ústavní soud ČR, aby ono hanebné nařízení vlády zrušil.

autor: Z. Poková