Práce z domova občas či pravidelně může pomoci vyřešit nejedno spiknutí situací i živlů
Práce z domova je téma nyní vysoce aktuální, ale hojně diskutované bylo už před úderem Koronaviru. Jak nastavit práci z domova podmínky, aby dávala stejný efekt jako práce na pracovišti zaměstnavatele? Co říká ke způsobu dané práce zákon? Nedává práce z domova příliš velký prostor pro nečinnost zaměstnance a zneužití situace? To jsou otázky, které si v současnosti, kdy je daný způsob výkonu práce kvůli karanténě stále častější nutnost, klade nejeden zaměstnavatel.
Práce z domova nejen v mimořádných situacích při správném nastavení a pochopení její podstaty přináší nejednou i vyšší efektivitu než práce na pracovišti
Práce z domova má, v našich podmínkách, bez ohledu na současnou mimořádnou situaci, stále více příznivců. Na straně druhé je zde také stále velká řada odpůrců tohoto způsobu zaměstnání, kteří práci z domova uznávají právě jen pro případ mimořádných situací a argumentují tím, že u velké části profesí daný způsob výkonu práce vůbec použít nelze.
Objektivně je nutno říci, že možnost práce z domova má dostávat stejný prostor a má být chápána rovnocenným způsobem jako práce na pracovišti zaměstnavatele. Jak nám současná situace s Koronavirem ukazuje, jsou chvíle kdy je práce z domova jedinou možností, jak zůstat pracovně aktivní a třeba ani nemuset kvůli závažně nepříznivé situaci přerušit chod firmy.
Práce z domova musí mít samozřejmě stejně jako práce na pracovišti nastaveny jasně srozumitelné podmínky shodně pochopené zaměstnavatelem i zaměstnancem. Zákoník práce zatím nemá jednoznačně vymezeny podmínky pro uvedený způsob práce, ale také jej nezakazuje nebo se mu výslovně nebrání.
Zákoník práce zahrnuje práci z domova do pojmu práce vykonávané mimo pracoviště zaměstnavatele. Podle tohoto ustanovení by měl zaměstnavatel, který chce využít práci zaměstnanců konanou mimo pracoviště ojediněle sjednat podmínky výkonu takové práce dohodou se zaměstnancem či zaměstnanci. Pokud chce zaměstnavatel možnost práce zaměstnanců, mimo pracoviště praktikovat ve větším rozsahu je vhodné stanovit pravidla vnitřním předpisem.
Dále zákoník práce uvádí co se na zaměstnance, který vykonává práci mimo pracoviště zaměstnavatele, jednoznačně nevztahuje či naopak vztahuje a stanoví také alespoň rámcově povinnosti zaměstnavatele při daném způsobu práce.
Při práci z domova pozor na ustanovení o pracovní době na překážky v práci na odměňování, vybavování zaměstnance pomůckami či zajištění bezpečnosti práce
O tom, která zákonná ustanovení se na zaměstnance vykonávajícího práci mimo pracoviště zaměstnavatele vyloženě nevztahují, či naopak hovoří zákoník práce nejvíce v § 317. Na zaměstnance pracujícího z domova se nevztahuje většina z ustanovení o rozvržení pracovní doby ani prostoje a přerušení práce kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám.
Zaměstnanec i zaměstnavatel zde mají velký prostor na individuální sjednání podmínek. Zaměstnanec má možnost vykonávat objem přidělené práce v době, kterou si sám určí, ale na druhé straně není vyloučeno, aby si zaměstnavatel s daným zaměstnancem sjednal, aby zaměstnanec v určitou vymezenou dobu práci konal.
Na straně druhé je nutné práci z domova nastavit takovým způsobem, aby byl v každém případě dodržován § 79 zákoníku práce o maximální délce pracovní doby a toto maximum nebylo překračováno. Zaměstnavatel zde musí sladit věci tak, aby objem přidělované práce korespondoval s rozsahem běžné týdenní pracovní doby či doby příslušně zkrácené.
Zaměstnancům, kteří konají práci, mimo pracoviště zaměstnavatele nepřísluší mzda nebo plat či náhradní volno za práci přesčas ani náhrada mzdy, náhradní volno či příplatek za práci ve svátek.
Na straně druhé jinak platí, že i zaměstnanci, který koná práci, mimo pracoviště zaměstnavatele náleží mzda nebo plat či v případě dohod mimo pracovní poměr odměna za stejných podmínek jako za práci vykonávanou na pracovišti.
V dohodě či předpisech pro výkon práce z domova či výkon práce konané mimo pracoviště musí být také stanoveno, zda a v jakém rozsahu bude zaměstnavatel vybavovat zaměstnance pomůckami a nástroji potřebnými pro výkon dané práce nebo si se zaměstnancem dohodne, že tento bude používat potřeby vlastní. V případě používání vlastních pracovních pomůcek zaměstnance má zaměstnavatel podle § 190 zákoníku práce poskytovat zaměstnanci náhradu za opotřebení těchto pomůcek.
Na závěr je nutné upozornit ještě, že skutečnost práce zaměstnance z domova nezbavuje zaměstnavatele v žádném případě obecné odpovědnosti za pracovní úraz zaměstnance či nemoc z povolání. Je tedy důležité, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli i to jak vyřeší kontrolu místa, z něhož bude zaměstnanec práci konat z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel má také povinnost i zaměstnance vykonávajícího práci mimo pracoviště proškolit v zásadách dodržování ochrany zdraví při práci.
Podobné články
Úprava zaměstnání na dohody bude mít nakonec snesitelnější podmínky, než se původně plánovalo
Dne 17. dubna 2024 došlo ve Sněmovně České republiky k významnému rozhodnutí, které ovlivní pracovní podmínky…
Více informací
V oblasti DPH se od roku 2025 chystá hned několik důležitých změn
Od začátku roku 2025 vstoupí v platnost klíčová novelizace zákona o DPH, která přináší široké spektrum změn,…
Více informací
Smluvní vztahy je důležité nastavovat s pružností na změnu sazeb DPH
Ve světě ekonomiky a obchodních transakcí je důležité mít na paměti, že legislativa se neustále vyvíjí…
Více informací
I při režimu paušální daně může být někdy nezbytné podat přehledy
I když OSVČ využívající zjednodušený režim paušální daně, nemá běžně povinnost odevzdávat povinné přehledy…
Více informací
