Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Pracovní cestu může zaměstnanec odmítnout někdy i navzdory předchozímu souhlasu

Datum článku: 16. 01. 2019

Vyslání na pracovní cestu může být pro zaměstnance lákavé a přinést mu nejednu výhodu, ale může nastat i situace přesně opačná a uvedený úkon může zaměstnanci náhle závažně komplikovat zásadní osobní záležitosti. Zákoník práce však zaměstnanci umožňuje z mnoha důvodů pracovní cestu odmítnout a zaměstnavatel to musí akceptovat.

Pracovní cesta sice patří k pracovním povinnostem, ale nesmí zasahovat do oprávněných zájmů zaměstnance

Pracovní cesta znamená, že je zaměstnanec vyslán zaměstnavatelem za výkonem pracovních povinností mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Zaměstnanec má samozřejmě povinnost plnit řádně zadané úkoly a zaměstnavatel je naopak povinen, poskytnout zaměstnanci cestovní náhrady a dohodnout se zaměstnancem výkon pracovní cesty tak, aby nezasahovala do výkonu zaměstnancových občanských práv a povinností.

Možnosti vysílání zaměstnance na pracovní cesty by si měli zaměstnavatel se zaměstnancem vyjasnit už při podpisu pracovní smlouvy a ukotvit je jako jednu ze smluvních podmínek. Na pracovní cestu nemůže zaměstnavatel vyslat zaměstnance bez předchozí písemné dohody. Navíc musí zaměstnavatel zaměstnance před každou pracovní cestou seznámit s účelem a rozsahem dané cesty.

Pokud zaměstnanci brání ve výkonu pracovní cesty závažné důvody občanské, rodinné, bezpečnostní či zdravotní má právo uvedenou pracovní cestu zcela odmítnout či žádat přizpůsobení termínu a podmínek. Jak je uvedeno výše zaměstnavatel je ze zákona povinen nastavit podmínky pracovní cesty tak, aby nebránily zaměstnanci v zásadních občanských a rodinných povinnostech. Pracovní cesta nesmí zaměstnanci komplikovat péči o nezletilé děti a těžce zdravotně postižené blízké, nesmí komplikovat či znemožňovat zdravotní potřeby zaměstnance plánované lékařské prohlídky, zákroky atd., nesmí bránit zaměstnanci v soudních a jiných úředních jednáních. V případě uvedených důvodů je zaměstnavatel povinen přijmout odmítnutí pracovní cesty nebo dokonce výpověď souhlasu zaměstnance s pracovními cestami.

Odmítnout pracovní cestu mimo bydliště a pracoviště mohou osamělí rodiče a pečující o těžce postižené

I v případě odmítání již odsouhlasených pracovních cest, vždy záleží na konkrétní individuální situaci zaměstnance i konkrétních podmínkách pracovní cesty. Zákoník práce sice možnost odmítnutí těchto pracovních povinností dává, ale nelze zase odmítat pracovní cestu, když se na ni zaměstnanci třeba jen nechce. Pokud se jedná o krátké pracovní poslání, které má být plněno v rámci území obce, kde zaměstnanec bydlí nebo pracuje, odmítnutí může být nemožné či obtížné. Odmítnutí pracovní cesty mimo území pracoviště či bydliště zaměstnance už je záležitost snazší a zákoník práce na ně pamatuje v § 240, kde přímo stanoví, kteří zaměstnanci mohou k takovému odmítnutí sáhnout:

Jsou to těhotné zaměstnankyně, které pečují ještě o dalšího potomka či potomky do osmi let věku.
Odmítnout mohou i zaměstnanci či zaměstnankyně, které mají ve vlastní péči dítě do patnácti let věku a prokazatelně nemají osobu, která by mohla převzít péči a dohled nad dítětem po dobu konání předmětné pracovní cesty.
Odmítnout pracovní cestu podle výše uvedeného paragrafu mohou také zaměstnanci, kteří prokazatelně dlouhodobě pečují o osobu s těžkým zdravotním postižením druhého či vyššího stupně závislosti.

Odmítnout se dá pracovní cesta i při důvodném strachu o život

Zaměstnavatel musí za všech okolností dbát na ochranu života, zdraví a bezpečnost při práci a platí to i pro případ pracovních cest. Pokud má zaměstnanec důvodné a prokazatelné obavy o svůj život a zdraví z důvodů vyslání na pracovní cestu do nebezpečných území vyhrocených politických konfliktů, válečných oblastí či zemí vysoce zdravotně rizikových může uvedenou cestu s podporou § 106 zákoníku práce také jednoznačně odmítnout a zaměstnavatel nemá právo odmítnutí neakceptovat.

Trvalé odmítnutí všech pracovních cest

Zaměstnanec má však také možnost trvale odmítnout jezdit na pracovní cesty. Břemene pracovních cest, s nimiž zaměstnanec dříve souhlasil, se může uvedený zbavit prostřednictvím výpovědi souhlasu s pracovními cestami. Uvedený úkon je nutné provést písemně a musí proběhnout lhůta tří měsíců před datem, ke kterému se zaměstnanec od dané povinnosti osvobodí.