Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Právo akcionáře na informace a vysvětlení ohledně záležitostí společnosti

Datum článku: 09. 11. 2021

Ačkoli označení akcionář zní velmi hrdě a budí dojem, že jde o člověka, který vždy přesně ví o své akciové společnosti vše, není tomu tak. Práva akcionářů akciových společností na informace ohledně záležitostí dané společnosti jsou stanovena zákonem a zdaleka nejsou tak široká jako třeba u společníků společností s ručením omezeným

Práva akcionáře na informace ohledně záležitostí společnosti jsou striktně nastavena a omezena zákonem a nedostává tedy všechny informace o činnosti

Jak je řečeno v úvodu, bylo by chybou si myslet, že akcionář ze své pozice musí vždy mít informace o všem co se ve společnosti děje. I když jedinec přistupuje k postu akcionáře s největší odpovědností k výkonu práv a povinností z daného postu plynoucích. Práva na informace spojená s uvedeným statusem akcionáře zákon přísně omezuje.

Zákon o obchodních korporacích v dané souvislosti jednoznačně určuje, že akcionářům musí být sděleny vždy pouze informace, které akcionář potřebuje k výkonu svých práv na valné hromadě a především informace k hlasování o záležitostech společnosti, které se na dané valné hromadě projednávají. Žádné další informace o společnosti, které se nevztahují k záležitostem aktuálně projednávaným na valné hromadě představenstvo akcionářům sdělovat a vysvětlovat nemá ani v případě, že si akcionář o informace požádá.

Představenstvo musí naopak vždy pečlivě zvažovat jaké informace a vysvětlení k záležitostem podávat smí a které již podávat nemůže. Představenstvo totiž nesmí poskytovat informace, které mají charakter utajovaných informací nebo se týkají vnitřních záležitostí společnosti. Stejně tak není povinnost podávat akcionářům vysvětlení k záležitostem, u nichž je toto vysvětlení čili informace veřejně dostupná.

Kdy a jaké informace či vysvětlení ohledně společnosti může akcionář žádat?

Podle § 357 zákona o obchodních korporacích má akcionář právo žádat jen informace a vysvětlení potřebné pro posouzení a vyjadřování se k záležitostem zařazeným na jednání valné hromady. Stejný paragraf uvádí, že žádost o vysvětlení a informace má být podána primárně ústně přímo na konání valné hromady. I když to zákon o obchodních korporacích přímo neuvádí, je možné požádat o vysvětlení i písemně v době od svolání valné hromady až do okamžiku projednávání dotazované záležitosti.

Ze zákona jednoznačně platí, že pokud akcionář požaduje informace a vysvětlení ohledně nějaké záležitosti ve společnosti a tato záležitost souvisí s jeho povinnostmi a právy akcionáře musí se tento akcionář zúčastnit valné hromady, na níž je na pořadu jednání dotazovaná záležitost.

Akcionář, který chce získat informace či vysvětlení se bezpodmínečně vždy musí účastnit valné hromady. V krajním případě se může předmětné valné hromady účastnit pověřený zmocněnec akcionáře. Pokud se akcionář valné hromady neúčastní nebo na jednání nepošle zmocněnce, tak se požadované informace či vysvětlení nedočká ani dočkat nemůže. Protože pokud se akcionář valné hromady neúčastní osobně či v zastoupení nebude a ani nemůže konat svá práva akcionáře a proto mu také nebude poskytnuto, oč žádá. Vždy platí, že žádost o vysvětlení nějaké problematiky musí být podána do okamžiku, kdy valná hromada projednává věc, které se vysvětlení týká. Pokud již záležitost projednána byla, tak akcionář nemá právo požadovat poskytnutí informací či vysvětlení zpětně.