Právo na odstupné se při nečinnosti po třech letech promlčí
Odstupné představuje peněžitou kompenzaci, která je zaměstnanci vyplacena v případě ukončení pracovního poměru za určitých okolností, které nejsou způsobeny přímou vinou zaměstnance. To znamená, že pokud zaměstnanec přijde o práci z důvodů, jakými jsou například organizační změny v podniku, má zákonem dané právo na odstupné. Klíčové je jako zaměstnanec vědět, že i právo na odstupné se po určité době promlčí a pokud jsou s vyplacení odstupného problémy, musí se zaměstnanec začít bránit včas.
V případech stanovených zákoníkem práce má zaměstnanec na odstupné právo a zaměstnavatel má povinnost je vyplatit
O rozsahu a podmínkách vyplácení odstupného hovoří zákoník práce, konkrétně se jedná o § 52, který specifikuje případy, kdy zaměstnanec má na odstupné nárok. Zásadní je, že nárok na odstupné má zaměstnanec i v případě, že bezprostředně po ukončení pracovního poměru nastoupí do jiného zaměstnání, začne podnikat, nebo se rozhodne odcházet do důchodu. Toto pravidlo podtrhuje fakt, že odstupné není nijak vázáno na nezaměstnanost či finanční potřebnost dotčené osoby.
Zaměstnavatel má povinnost odstupné vyplatit v nejbližším termínu určeném pro výplatu mzdy nebo platu, pokud si se zaměstnancem písemně nedohodne jiný termín. V praxi to znamená, že při skončení pracovního poměru by zaměstnanec měl obdržet odstupné buď v den ukončení, nebo při nejbližší možné výplatě. Pokud se tak nestane, zaměstnanec má právo požadovat odstupné soudní cestou.
Promlčecí lhůta u odstupného je tříletá, a pokud jsou s výplatou problémy je důležité ji jako zaměstnanec nepromeškat
Avšak právo na odstupné není neomezené a jeho vymáhání podléhá promlčecí lhůtě. Zákoník práce stanovuje tříletou promlčecí dobu, která začíná běžet den po termínu, kdy mělo být odstupné vyplaceno. Tato skutečnost vyžaduje pozornost ze strany zaměstnance, protože nevyužití svého práva včas vede k jeho promlčení. Po uplynutí této doby již sice právo na odstupné formálně nezaniká, ale jeho vymáhání před soudem se stává komplikované. Pokud zaměstnavatel využije námitku promlčení, soud nemůže zaměstnavatele k vyplacení odstupného donutit.
V kontextu pracovněprávních vztahů je proto pro zaměstnance klíčové být informován o svých právech a povinnostech, a to i v případě odstupného. Znalost právních norem umožňuje zaměstnancům efektivně chránit své zájmy a včas nárokovat to, co jim právně náleží.
Podobné články
Nemocenská při zkráceném úvazku je většinou nižší než při plném nasazení
Práce na částečný úvazek je pro mnohé lidi přitažlivou alternativou, která umožňuje lépe skloubit profesní…
Více informací
Lhůta pro oznámení přeshraničních plateb do centrálního systému končí 30 dubna 2024
Pro poskytovatele platebních služeb, kterých se dotýká povinnost oznámit přeshraniční platby do Centrálního…
Více informací
Nahlašování dohod o provedení práce od července 2024
V současné době se mnoho zaměstnavatelů potýká s nejasnostmi ohledně povinnosti nahlašování dohod o provedení…
Více informací
Povinnosti zaměstnavatele při kontrole ze zdravotní pojišťovny
V každé firmě, bez ohledu na velikost či obor působení, se občas objeví moment, kdy se musí vyrovnat s úřední…
Více informací
