Přechod z výdajových paušálů ke skutečným výdajům
Výdajové paušály byly často diskutovaným tématem již minulého roku. Někdy může být tento postup pro OSVČ výhodou, jindy brání podnikatelům využívat daňové slevy a zvýhodnění. Věc je velmi individuální a záleží na zvážení konkrétní situace. Nezvratným faktem je, že od ledna 2015 platí pro všechny výdajové paušály takzvaný strop. To znamená byla stanovena maximální hranice výdajů. Proto se mnohdy vyplatí znovu zvážit přechod na skutečné výdaje.
Od letošního roku jsou výdajové paušály omezeny maximální hranicí
Do roku 2014 se omezení maximální hranicí vztahovalo pouze na paušály 30% a 40% Od roku 2015 platí maximální hranice pro všechny typy paušálů. Určujícím faktorem je mezní hranice příjmů ve výši dvou milionů.
Situace vypadá následovně:
- při 80% paušálu lze uplatnit výdaje do částky 1,6 milionu korun,
- při 60% paušálu lze uplatnit výdaje do částky 1,2 milionu korun,
- pří 40% paušálu lze uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč,
- při 30% paušálu lze uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč.
Situace nevylučuje využití výdajových paušálů u příjmů nad 2 000 000 Kč. Maximálně však mohou uplatnit pouze uvedené částky, což může být nevýhodné. Když třeba podnikatel s příjmy nad 5 milionů Kč využije 60% paušál může uplatnit výdaje pouze do 1,2 milionů což je nevýhodné.
Podnikatel v uvedené situaci může přejít na skutečné výdaje, což bude znamenat více administrativy, při vedení daňové evidence, nebo může využít možnost, kterou mu poskytuje § 12 zákona o daních z příjmů a vytvořit „společnost,“ což mu umožní rozdělit příjmy mezi více osob, které s ním nežijí ve společné domácnosti. Nutno podotknout, že v uvedeném případě nejde o společnost obchodní, ale o subjekt vytvořený k uvedenému účelu. Platí že společné výdaje i společné příjmy musí být rozděleny ve stejném poměru.
Podle § 13 zákona o daních z příjmů, je možné též vytvořit institut spolupracující osoby a rozdělit si příjmy s další osobou žijící ve společné domácnosti. Ale dle vyjádření Generálního finančního ředitelství, by se příjmy neměly dělit mezi více osob žijících ve společné domácnosti, protože strop pro příjmy se stanovuje ještě před rozdělením příjmů. Je zde i možnost založit obchodní společnost a podnikání rozdělit mezi právnickou a fyzickou osobu. V tomto případě právnická osoba přejde na skutečné náklady, ale fyzická osoba si může zvolit skutečné náklady nebo paušál dle situace.
Pozor u příjmů z nájmu
Při přemýšlení o výdajových paušálech a skutečných výdajích a otázce výhod a nevýhod. Je dobré si připomenout i příjmy z nájmu, které je možné optimalizovat. Pžíjmy z nájmu upravuje §9 zákona o daních z příjmů nebo v případě zařazení předmětného majetku do obchodního majetku ve smyslu §4 jsou uvedené příjmy zdaňovány dle §7. Je třeba myslet i na to, že příjmy spadající pod § 7 podléhají povinnému pojistnému.
Přechod na skutečné výdaje je spojen s daňovou evidencí a úpravou základu daně
Přechod na skutečné výdaje může a nemusí být problém. Je důležité si uvědomit, že přechodem ke skutečným výdajům vznikne povinnost vedení daňové evidence. Znamená to, v daňovém přiznání z předchozího období, jenž předcházelo změně v uplatňování výdajů, vypořádat pohledávky a zaplacené a poskytnuté zálohy a podle toho pak upravit základ daně. Týká se to záloh a pohledávek spadajících do daně z příjmů.
Jde v podstatě o administrativní vypořádání pohledávek, závazků a výdajů. Je potřeba v daňovém přiznání řádně uvést a vyloučit z něho co již bylo zdaněno a zahrnuto v paušálních výdajích. Pokud podnikatel na konci roku 2014 neměl žádné pohledávky závazky a zaplacené zálohy, přejde na daňovou evidenci, ale nemusí řešit úpravu základu daně. Pokud nastane situace opačná a podnikatel měl na konci roku nějaké pohledávky, zaplacené zálohy a zásoby musí upravit patřičným způsobem základ daně. Jednodušší bude situace tam, kde ještě nedošlo k podání daňového přiznání, protože podnikatel podá řádné daňové přiznání a v něm všechny změny uvede. V případě že daňové přiznání již bylo podáno a podnikatel se rozhodne ke změně, situace bude složitější.
Musí být podáno opravné přiznání
V případě přechodu na skutečné výdaje v průběhu roku, bude potřeba podat dodatečné daňové přiznání a upravit základ daně patřičným způsobem. Je důležité podat také opravný přehled o příjmech a výdajích ČSSZ. Opravný přehled musí být podán do 8 dnů kdy došlo ke změně vyměřovacího základu. Případný doplatek na sociálním pojistném pak musí být uhrazen do 8 dnů, kdy byl podán opravný přehled.
Pro stanovení výše pojistného na zdravotní pojištění nemusí být žádný opravný přehled podáván, protože vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění je definován jako 50% procent příjmů z podnikání, které již byly poníženy o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení podnikání. Úprava základu daně z příjmů podle § 23 zákona o daních z příjmů se nepovažuje za příjem ani výdaj a výše vyměřovacího základu nebude proto dotčena a není potřeba měnit stanovené pojistné na zdravotní pojištění.
Daňové evidenci se nelze vyhnout
Jak již bylo výše řečeno, při přechodu na skutečné výdaje, je nutné vést řádnou daňovou evidenci stanovenou § 7b zákona i daních z příjmů.
Jedná se o evidenci:
- příjmů a výdajů- členěných způsobem, který umožní potřebné zjištění základu daně,
- majetku a dluhů.
Podobné články
Za neodevzdání přehledu zdravotní pojišťovně hrozí pravděpodobné pojistné
Pro mnoho osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se blíží termín, kdy je nutné odevzdat povinné přehledy…
Více informací
Nárok na klasické ošetřovné od roku 2025 budou mít OSVČ i zaměstnanci na dohody s pojistným
Od roku 2025 se chystá významná změna v systému nemocenského pojištění v České republice, která má značný…
Více informací
I při režimu paušální daně může být někdy nezbytné podat přehledy
I když OSVČ využívající zjednodušený režim paušální daně, nemá běžně povinnost odevzdávat povinné přehledy…
Více informací
Zálohy na paušální daň je nutné při mateřské platit nebo přerušit živnost
Stát před zásadním rozhodnutím není nikdy jednoduché, obzvlášť pokud se jedná o životní etapu, jako je mateřská…
Více informací
