Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Přeshraniční práce na dálku a pravidla sociálního a zdravotního pojištění

Datum článku: 21. 11. 2022

Práce na dálku čili v poslední době stále více probíraný a oblíbený home office nemusí probíhat jen na území jednoho státu, ale může být i přeshraniční. To znamená sídlo a pracoviště zaměstnavatele je v jednom státě a zaměstnanec je z různých důvodů vykonává pro daného zaměstnavatele práci na dálku z místa svého bydliště v jiné zemi. I při tomto způsobu práce musí být dodržovány povinnosti ohledně sociálního a zdravotního pojištění jak zaměstnanců tak OSVČ.

Povinné sociální a zdravotní pojištění musí probíhat podle pravidel, ať už se pracuje nebo vykonává výdělečná činnost doma v zahraničí nebo na dálku

Sociální i zdravotní pojištění jsou povinné daňové odvody, které se týkají a musí být ze zákona vždy správně plněny jak v případě osob zaměstnaných, tak i v případě podnikatelů čili OSVČ.

Zdravotní pojištění je povinným daňovým odvodem, který v případě nemoci pojištěnci uhrazuje potřebnou zdravotní péči. Zdravotní pojištění se odvádí ze zdanitelného příjmu poplatníka zaměstnance nebo OSVČ. Za osoby bez zdanitelných příjmů v ČR odvádí dané pojistné stát, pokud jsou z pohledu zákona státními pojištěnci, nebo si musí danou povinnost plnit samostatně jako OBZP. V systému ČR platí, že zdravotní pojištění musí mít nějakým způsobem, jako zaměstnanec, OSVČ, státní pojištěnec nebo OBZP vyřešeno každý občan ČR a stejně tak osoby, které na našem území dlouhodobě žijí nebo pracují.

Podobně je to se systémem sociálního pojištění, které zajišťuje lidem sociální pomoc a stabilitu v případě výkonu rodičovských povinností, ve stáří či nemoci nebo v nejrůznějších sociálních situacích, kdy si jedinec nemůže aktuálně zajišťovat potřebný příjem. Ze sociálního pojištění se vyplácí všechny druhy důchodů, dávky rodičům při péči o děti a mnoho dalších dávek. Za zaměstnance odvádí povinné pojistné na sociální pojištění stejně jako v případě zdravotního pojištění zaměstnavatel. OSVČ si musí povinné odvody obou záležitostí hlídat a odvádět sama.

Stejný či podobný princip povinných odvodů funguje i ve státech EU a samozřejmě jsou i společná pravidla pro uvedené pojistné záležitosti, protože občané jednotlivých členských států se po území EU nejen volně pohybují, ale samozřejmě také pracují a dojíždění za prací do jiného státu dnes není nijak ojedinělou záležitostí.

Otázkám zdravotního a sociálního pojištění při práci v zahraničí se již věnuje i několik starších článků na tomto portálu, kde je jednoznačně řečeno, že je nezbytné věnovat těmto záležitostem, ať už jako zaměstnanec nebo OSVČ pracující v zahraničí pečlivou pozornost, aby nevznikly případné problémy ohledně toho či onoho pojistného. Stejnou nebo i větší pozornost dané problematice musí samozřejmě věnovat i zaměstnavatelé pokud mají ve firmě přeshraniční pracovníky. Zahraniční zaměstnávání může samozřejmě probíhat a nejen v době pandemie Covidu-19 také probíhalo na dálku. A samozřejmě i při uvedené spolupráci musí řádně podle ukotvených pravidel probíhat odvodové záležitosti pojistného.

Dohodnuté a navazující postupy ohledně sociálního a zdravotního pojištění při přeshraniční práci na dálku telework, formulář A1 CZ

Dohodnout fungující pravidla ohledně řešení sociálního i zdravotního pojistného u přeshraničních zaměstnanců či OSVČ pracujících na dálku bylo potřeba již v době pandemie nemoci Covid-19. Z uvedených důvodů se tedy všechny členské státy EU dohodly na společných pravidlech a postupech pro dočasné posuzování práce na dálku takzvané telework z hlediska sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců a OSVČ. Tato pravidla a postupy budou platit do 31. 12. 2022.

Je však potřeba se v záležitosti uvedených pravidel posunout o kousek dál, i když důsledky pandemie v mnoha státech stále ještě doznívají a u mnoha přeshraničních zaměstnanců může práce na dálku (telework) probíhat dál. Daný postup spolupráce si mnohde oblíbili jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé. Z uvedených důvodů tudíž bylo k výše uvedeným pravidlům příslušnou evropskou správní komisí schváleno navazující doporučení pod označením nóta AC 125/22 REV2 pro telework. V daném dokumentu jsou uvedena pravidla pro určení příslušnosti k pojistnému při výkonu dané práce na dálku dle nařízení (ES) č. 883/2004 a 987/2009.

Uvedený dokument definuje podmínky, kdy jde o přeshraniční práci na dálku a základní pravidla i možné výjimky z článků 12, 13 a 16 nařízení (ES) č. 883/2004.

Je zde například uvedeno jak postupovat v situaci, kdy zaměstnanec příslušník jednoho státu EU pracuje ze své domovské země pro zaměstnavatele, který má sídlo na území jiného státu EU a jaké povinnosti má v daném případě zaměstnavatel ohledně zdravotního a sociálního pojištění daného zaměstnance.

Je zde uvedeno jak postupovat v případech, nahodilé neběžné práce na dálku, kdy je práce na dálku vynucena okolnostmi i postup pro případy, kdy je tato práce na dálku běžnou součástí pracovního vztahu mezi zaměstnavatele a zaměstnancem.

Více k dané problematice lze zjistit na webu ČSSZ zde.