Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Při ukončení podnikání je nepovinné, ale prozíravé nahlásit se na úřadě práce

Datum článku: 06. 06. 2022

Je nutné ukončení podnikání hlásit kromě jiných institucí také úřadu práce a do kdy to případně udělat?

Úřadu práce se ukončení nebo přerušení podnikání sice hlásit nemusí, ale na druhé straně to dobré je a nejen kvůli podpoře

Základní odpověď na otázku z úvodu článku prozradil tedy nejen název, ale hned první podnadpis. Je tedy jasné, že Úřad práce nebude podnikatele trestat za to, že mu neoznámil ukončení či přerušení svého podnikání, uvedeného postupu je třeba se bát u úřadů jiných například toho finančního či u zdravotní pojišťovny a tam řešit odchod z podnikání prioritně. Na straně druhé je však potřeba myslet na to, že i po skončení či jen přerušení podnikání je třeba mít nějaké zajištění finančními prostředky a vyřešit si povinnou platbu zdravotního pojištění a s obojím může právě Úřad práce pomoci.

Pokud tedy podnikatel ukončil či přerušil podnikatelskou činnost, může se zaregistrovat na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání a žadatel o podporu v nezaměstnanosti. Pokud uvedený krok člověk udělá a nahlásí se do evidence ÚP, nemusí si dělat starosti s platbou zdravotního pojištění, protože zdravotní pojištění za něho jako za nezaměstnanou osobu bude hradit stát. S nárokem na podporu v nezaměstnanosti je to u OSVČ po ukončení či přerušení podnikání sice o něco složitější, než s úhradou zdravotního pojištění, protože nárok na podporu nemusí být vždy, ale být může a registrace se vyplatí.

Pokud si osoba, která skončila s podnikáním, při podnikatelské činnosti řádně v posledních dvou letech před registrací hradila sociální pojištění a získala dobu důchodového pojištění alespoň jeden rok, bude mít po zaevidování na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud, není splněna uvedená doba pojištění, nárok na podporu v nezaměstnanosti nevznikne, ale zdravotní pojištění hrazeno po dobu registrace bude a současně se i část této doby bude započítávat jako náhradní doba do nároku na důchod.

Z uvedených řádků tedy jednoznačně plyne, že nahlášení se ÚP po skončení podnikání není povinné, ale vyplatí se a je dobré s ním moc neotálet.

Když žádost o evidenci na pracovní úřad bude podána do tří dnů od skončení podnikání, nebude potřeba řešit dny bez zdravotního pojištění

Jak je tedy výše řečeno sice platí, že za nenahlášení se pracovnímu úřadu po skončení podnikání pokuta či jiná sankce nehrozí, ale není dobré na uvedenou instituci vůbec nemyslet, protože platbu zdravotního pojištění je naopak třeba vyřešit co nejrychleji.

Při ukončení či přerušení podnikání je nutné si co nejrychleji vyřešit otázku úhrady zdravotního pojištění, protože pokud si člověk přestane platit zdravotní pojištění, jako OSVČ, musí se co nejdříve vyřešit úhrada této povinnosti za danou osobu jiným způsobem. To znamená, po skončení podnikání si podnikatel musí zdravotní pojištění začít hradit sám jako osoba bez zdanitelných příjmů, nebo se musí co nejrychleji zařadit mezi zaměstnance, aby pojištění za ni bylo odváděno jako za zaměstnance, anebo se právě nechat evidovat na úřadě práce jako osoba nezaměstnaná čili státní pojištěnec, za něhož platí zdravotní pojištění stát.

Platí, že pokud se OSVČ do tří pracovních dnů po ukončení podnikání zaeviduje na pracovním úřadě do evidence uchazečů o zaměstnání, začne za ni ÚP hradit zdravotní pojištění okamžitě po skončení podnikání a nenastane tedy situace, že by bylo třeba řešit nějaké dny neuhrazeného zdravotního pojištění čili nedoplatky na pojistném. Pokud si naopak člověk po skončení podnikání situaci se zdravotním pojištěním co nejrychleji některým z popsaných způsobů nevyřeší, nepříjemný problém s dluhem na zdravotním pojistném na sebe nenechá dlouho čekat.