Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Přijímací pohovor si žádá správné a ve správnou chvíli položené otázky i umění naslouchat

Datum článku: 06. 10. 2022

Pojďme se dnes podívat na správné vedení přijímacího pracovního pohovoru ze strany personalisty případně samotného zaměstnavatele, který potřebuje do firmy získat tu správnou posilu. Vést přijímací pohovor profesionálně i lidsky správně, tak aby splnil svůj účel, není totiž vůbec jednoduché a chybovat například položením nejasné otázky mohou i ostřílení matadoři z oboru personalistiky či samotní zaměstnavatelé.

Přijímací pohovor si ze strany zaměstnavatele žádá připravenost i kreativitu, asertivní i vstřícnou komunikaci i umění naslouchat a slyšet

Jak je řečeno výše, vést přijímací pracovní pohovor, tak aby splnil svůj cíl a získal firmě tu pravou posilu pracovního týmu, není nikdy zcela snadné a často se při tom i nevědomě mohou dělat nenapravitelné chyby. K danému úkolu je tedy vždy potřeba přistupovat odpovědně se správnou mírou připravenosti i flexibility, profesionality a současně i se správnou dávkou pokory a respektu k protistraně.

Ať už má člověk s vedením pracovních pohovorů zkušenosti nebo je v dané záležitosti nováčkem vždy je třeba si být vědom toho, že jde o velmi odpovědnou práci s osobnostmi, protože každý lidský jedinec je jedinečnou individualitou, o níž, zaměstnavatel či personalista, potřebuje co nejpřirozenějším a nejpřímějším způsobem získat potřebné informace.

Prvním důležitým krokem pro daného zaměstnavatele či personalistu je se na pohovor pečlivě profesionálně připravit. V první řadě to znamená mít jasno, kdo firmě schází, jaký uchazeč se hledá a co musí nebo by měl splňovat, aby přesně zapadl na požadovanou pozici. Vždy je proto dobré si předem projít životopisy či motivační dopisy uchazečů a mít předem, alespoň rámcovou představu o tom, kdo se na pohovor hlásí a zkusit si ke každému kandidátovi zapamatovat nějaký bod či poznatek, který by mohl pomoci plynulému vedení pohovoru i přirozenějšímu získání požadovaných informací.

Nejdůležitější součástí přípravy k vedení pracovních přijímacích pohovorů bývá schéma otázek vedoucích k vytyčenému cíli a současně individuálně přizpůsobivých jedinečnosti jednotlivých kandidátů

Dá se říci, že nejstěžejnějším bodem přípravy na vedení přijímacího pohovoru ze strany toho, kdo pohovor povede, je nastavení a kladení správných otázek. Podcenění daného kroku může mít velmi nepříjemné důsledky a vybere se nevhodný kandidát nebo se jej nepodaří vybrat vůbec.

Čeho se tedy při chystání schématu otázek k pohovoru i vlastním pohovoru držet nebo naopak vyvarovat?

Zásadní je nastavit si vlastní schéma otázek k přijímacímu pohovoru podle zaměření a individuálních potřeb konkrétní firmy. Vždy by mělo jít, jak o otázky obecného charakteru, tak o otázky zjišťující informace zásadní individuální pro výkon dané pozice.

Kladení otázek by mělo být klidné, otevřené a jednoznačně srozumitelné. I drobná nejistota či nepřesná formulace tázajícího se zaměstnavatele, může dotazovaného kandidáta zneklidnit a odvést od toho co je důležité pohovorem zjistit. Velkou výhodou tázajícího je pokud má určitou znalost psychologie i vyvinutou empatii a dokáže velmi rychle i z mimovolných projevů, postojů a chování uchazeče odhadnout, o jakou osobnost půjde a jak je třeba rozhovor vést, aby se beze spěchu i zbytečného protahování došlo k potřebnému cíli.

Rozhovor je třeba vést plynule klidně, ale se stále aktivním zájmem a motivací uchazeče

Rozhovor je tedy dobré začít od jednodušších otázek co, jak, kdy a kde které kandidát s největší pravděpodobností očekává a neznejistí jej. Od základních otázek je třeba následně plynule přejít k těm hloubavějším, na něž už musí kandidát odpovídat na základě svých motivů jednání, plánů a představ, u kterých už nejde, nebo alespoň není tak snadné mít odpověď předem připravenu. Opatrnost je třeba při kladení návodných otázek, které napovídají žádanou odpověď. V přiměřené míře mohou být tyto otázky pomocníkem, tam kde je jasně vidět, že uchazeč je sevřen nadměrným stresem, ale na druhé straně příliš mnoho takových otázek může způsobit, že uchazeč vlastně neprozradí nic sám ze sebe.

Zásadní je, aby tázající držel určitou linii hovoru a jasně jej vedl k požadovanému cíli a nepřeskakoval od tématu k tématu. Samozřejmostí musí být prostor pro uchazeče k vyjádření a naslouchání. Po celou dobu pohovoru musí mít uchazeč pocit, že jeho slovům je bedlivě nasloucháno a protistrana si jeho sdělení rozebírá a zvažuje.

Zakončení pohovoru by mělo být přinejmenším stejně vstřícné a profesionální jako začátek rozhovoru. Na straně druhé je vždy dobré nechat si čas na rozmyšlenou a nesdělovat výsledek okamžitě po skončení pohovoru, zvláště při větším počtu uchazečů. Všichni kandidáti by měli odcházet s pocitem, že pro získání pozice udělali vše potřebné, čas strávený pohovorem nebyl časem ztraceným, ale přínosným na obou stranách a výsledek bude všem v nejbližší době oznámen.