Příplatek mimo základní kapitál má i svá úskalí při prodeji podílu
Příplatek společníka mimo základní kapitál společnosti bývá velkým pomocníkem v případech, když je potřeba ve společnosti vyřešit nějakou náhlou finanční potřebu bez zadlužení. Příplatek pomůže vyřešit situaci vlastními zdroji. I tato záležitost však má svá úskalí zejména při prodeji podílu. Je třeba být připraven na nevrácení příplatku a na druhé straně je nutné počítat s i potřebou zdanění srážkovou daní.
Dobrovolný příplatek společníka může rychle pomoci se zlepšením finanční situace společnosti, ale uvedený krok má i rizika, o nichž je třeba předem vědět
Informace o tom, že příplatek společníka mimo základní kapitál může být rychlým a efektivním prostředkem jak poměrně snadno řešit potřeby firmy z vlastních zdrojů bez zadlužení, přinesl už jeden z dřívějších článků tohoto portálu. Stejným postupem si může firma také vylepšit svůj finanční profil vůči věřitelům a investorům, protože vylepší a posílí příjmovou stránku proti té výdajové.
Na straně druhé je však potřeba si uvědomit, že žádná záležitost týkající se financí není nikdy zcela bez rizika a je tedy nutné předem jednoznačně vědět, do jakého rizika společník, který příplatek poskytne, tímto poskytnutím vstupuje.
Připomeňme si v dané souvislosti pár základních informací o tom, jak to s tímto příplatkem společníka vlastně je. Možnost poskytnutí příplatku společníka mimo základní kapitál společnosti řeší z právní stránky Zákon o obchodních korporacích v paragrafech 162 a 163. Z uvedených ustanovení také plyne, že uvedený příplatek může mít formu povinnou nebo dobrovolnou. Povinný příplatek je ukotven přímo ve společenské smlouvě společnosti, kde je velnou hromadou ustanoveno, že společník má povinnost takový příspěvek poskytnout, za jakých podmínek, jakou výši nesmí příplatky ve svém souhrnu překročit a další náležitosti.
Výše zmíněný § 163 stanoví, že příplatek společníka nad rámec základního kapitálu může být společníkem poskytnut i zcela bez nařizování z dobrovolného vlastního společníkova rozhodnutí. K poskytnutí dobrovolného příplatku stačí pouze písemné vyjádření vůle společníka, že chce dobrovolně takový příspěvek poskytnout a k tomu taktéž písemný souhlas jednatele u společností s ručením omezeným či předsedy představenstva v případě akciových společností. Uvedený příplatek může být poskytnut nejen ve formě peněžní, ale i jako nepeněžitý.
Zásadní je, aby společník před dobrovolným vložením příplatku jasně věděl, že poskytnuté peníze už se mu nemusí vrátit. Vrácení je dobrovolné a není dáno zákonem
Jak prozrazují řádky výše, tak i když i v případě, že se společník rozhodne k vložení prostředků do společnosti nad rámec základního kapitálu zcela dobrovolně, tak by se měl předem ve vlastním zájmu informovat, co pro něho daný krok přesně znamená, že vložené prostředky již nikdy nemusí získat zpět, protože ze zákona nárok na vrácení není. Pokud se společnosti daří, příplatek se společníkovi vrátit může, ale vrácení je vždy v kompetenci valné hromady. To znamená, že jen valná hromada rozhoduje, zda se společníkovi poskytnutý příspěvek alespoň částečně vrátí či nevrátí a v jaké výši. Dle § 166 zákona o obchodních korporacích lze totiž vrátit společníkovi jen tu část příspěvku, která převyšuje ztrátu společnosti. A před vrácením příplatku musí společnost dle § 40 výše zmíněného zákona nejdříve projít proti insolvenčním testem a až ve chvíli, kdy jsou výsledky daného testu příznivé a společnosti úpadek nehrozí, může se přistoupit k vrácení části peněz.
V případě prodeje podílu a vrácení příplatku přechází příplatek novému nabyvateli podílu a nabyvatel možná bude muset řešit daně
Další problematické a možná překvapivé situace ohledně příplatku mimo základní kapitál společníka mohou nastat ve chvíli prodeje obchodního podílu. Pokud se společník, který společnosti dobrovolně poskytl příplatek k základnímu kapitálu, rozhodne prodat nebo jinak převést svůj podíl na jiného nabyvatele musí počítat s tím, že příspěvek ze zákona přechází na nového nabyvatele. To znamená, že pokud by se z prodaného podílu s příspěvkem vyplácely vrácené peníze, tak je nedostane společník, který je do firmy vložil, ale naopak připadnou novému nabyvateli. Nový nabyvatel však může mít z uvedeného nabytí také novou starost z hlediska daňového.
Pokud totiž společník koupil obchodní podíl s příplatkem k základnímu kapitálu a bude mu případně příplatek vracen, pak může být potřeba řešit srážkovou daň. Pokud pořizovací cena zakoupeného podílu bude nižší, než aktuálně vracená část příplatku k základnímu kapitálu, pak rozdíl mezi kupní cenou a vracenou částí příplatku bude podléhat srážkové dani dle § 36 odst. 2 zákona o dani z příjmu a od této povinnosti se nelze osvobodit.
Podobné články
Při kontrolách převodních cen se více hlídá přeprodávání reklamy a praktiky s nehmotným majetkem
Generální finanční ředitelství České republiky informuje, že pokračuje v pečlivých kontrolách cenových…
Více informací
Z daňových důvodů, je důležité u DIP, příspěvky klientů evidovat odděleně od příspěvků zaměstnavatelů
Důchodové spoření je téma, které v posledních letech nabývá na aktuálnosti a důležitosti. V tomto kontextu se…
Více informací
Jak správně postupovat při vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů v roce 2024
Nerealizované kurzové rozdíly, které vznikají v důsledku přecenění pohledávek a závazků v cizí měně ke dni…
Více informací
Daňové odpočty na výzkum a vývoj by měly být dosažitelnější s technickými odborníky
V současné době se mnoho firem potýká s dilematem, zda se pustit do procesu uplatnění daňových odpočtů na výzkum…
Více informací
