Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Příspěvek na živobytí v roce 2020 může pomáhat i v koronavirové nepřízni osudu

Datum článku: 16. 09. 2020

Pandemie Koronaviru a všechny nepříjemnosti, které přináší, ať už jde o opatření proti šíření nákazy, karanténu či přímo samotné onemocnění Covid-19, působí bohužel i mnoha lidem v naší zemi závažné existenční problémy. Mnozí se ocitají v nouzi a příjmy jim přestávají stačit i na to nejnutnější. Pro uvedené krizové momenty je zde možnost i v roce 2020 požádat o příspěvek na živobytí, ale je důležité vědět, že i pro získání této podpory je nutné splnit určité podmínky.

Výše příspěvku na živobytí je i v roce 2020 u každého žadatele odlišná a činí rozdíl mezi živobytím a příjmem po odečtení bydlení

I v roce 2020 platí, že příspěvek na živobytí je jednou z dávek poskytovaných lidem v nejtěžších životních situacích hmotné nouze s nejnižšími příjmy, když uvedené příjmy po odečtení základních nákladů na bydlení klesnou pod hranici životního i existenčního minima a nestačí na pokrytí nejzákladnějších životních potřeb.

Výše příspěvku na živobytí je i v roce 2020 těsně svázána s částkami existenčního a životního minima jednotlivce a v případě rodiny pak samozřejmě do částky vstupuje i životní minimum společně posuzovaných osob.

Částka existenčního minima pro jednotlivce od dubna 2020 činí 2490 Kč měsíčně. Životní minimu pro jednotlivce také od dubna 2020 činí 3 860 Kč měsíčně. Životní minimum pro domácnost pak samozřejmě vychází od počtu členů domácnosti:

na první osobu v domácnosti připadá minimum 3550 Kč,
na druhou a každou další dospělou osobu v domácnosti připadá 3200 Kč,
na dítě do 6 let věku 1970 Kč,
na dítě 6 až 15 let věku náleží 2420 Kč,
nezaopatřenému dítěti od 15 do 26 let věku náleží 2770 Kč.

Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině v okamžiku, když je na základě posouzení podmínek sociálním pracovníkem uznána za osobu v hmotné nouzi. Při sociálním šetření se posuzuje příjmová, majetková a sociální situace žadatele a osob společně posuzovaných. Výše příspěvku se následně stanoví jako rozdíl základního živobytí tedy částkou existenčního minima a příjmem od něhož se odečtou náklady na bydlení. Při rozhodování o nároku se samozřejmě posuzuje také to, zda si osoba i osoby společně posuzované mohou či nemohou zvýšit příjem vlastním přičiněním a zda se případně snaží či nesnaží svoji situaci aktivně zlepšit.

Nárok na příspěvek na živobytí však někdy ani při těžké situaci nevznikne

Pozor jak naznačují výše uvedené řádky. Příspěvek na živobytí není dávkou automaticky vyplácenou osobám v tíživé situaci. Důležitým faktorem je chování samotného žadatele případně žádající rodiny. Nárok na příspěvek totiž nemá ten:

kdo se aktivně nepokouší se z nepříznivé situace dostat a zvýšit si příjem,

není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání,

odmítá bez vážných důvodů vykonávat krátkodobá zaměstnání i aktivity vedoucí k hledání zaměstnání,

nemá nárok na nemocenské dávky nebo mu náleží jen snížené, protože si pracovní neschopnost způsobil úmyslně a jsou i další situace, které brání nároku na daný příspěvek. Více zde.