Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Škoda způsobená zaměstnancem a co s tím ?

Datum článku: 18. 06. 2015

I ten nejlepší zaměstnanec může někdy způsobit v zaměstnání škodu. Jakou a kdy má za ní odpovědnost? A jak se má při vymáhání zachovat zaměstnavatel, aby věc byla v souladu se zákonem?

Při vymáhání škody způsobené zaměstnancem je nutné vycházet a dodržovat příslušná ustanovení zákoníku práce, která se zabývají náhradou škody.

Na začátku stojí vždy prevence

I samotný zákoník práce nabádá zaměstnance i zaměstnavatele k nastavení a dodržování takových zásad a pravidel, aby ke škodě vůbec nedošlo. Zaměstnavatel je ze zákona povinen vytvořit svým zaměstnancům takové podmínky, aby při práci nedošlo k ohrožení zdraví a majetku. Zaměstnavatel má povinnost pravidelně provádět kontroly a případné zjištěné závady odstranit, či učinit opatření k jejich odstranění. Povinnost předcházet škodám má však ze zákona i sám zaměstnanec. I on je povinen veškeré závady, pochybení a nedostatečnosti hlásit neprodleně vedoucímu pracovníkovi. Je též povinen v případě hrozící škody zasáhnout. Při zásahu však musí jednat vždy tak, aby odvrátil hrozící škodu, ale přitom neohrozil zdraví své ani svých spolupracovníků.
Pokud zaměstnanec aktivně a v souladu se zákonem přistoupí k odvrácení hrozící škody a při tomto zásahu dojde ke škodě další související se zásahem, tak za ni zaměstnanec odpovědnost nenese.
Ve chvíli, kdy by však zaměstnanec proti hrozící škodě nezakročil, dojde k zanedbání povinnosti a zaměstnavatel má v takovém okamžiku právo po zaměstnanci vymáhat náhradu škody až do výše trojnásobku jeho měsíčního platu.

Porušení povinností při plnění úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi

Podle ustanovení § 250 zákoníku práce odpovídá zaměstnanec za škodu, kterou způsobí porušením svých povinností při plnění úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Znamená to porušení pracovních směrnic či pokynů zaměstnavatele nebo vedoucích pracovníků i porušení obecně závazných předpisů. Při posuzování porušení pracovních povinností v souvislosti s odpovědností za škodu se pozornost věnuje hledisku zda činost místně i časově souvisí s čiností vykonávanou pro zaměstnavatele. K porušení povinností může dojít i mimo místo výkonu práce třeba na služební cestě.

Řešení škody způsobené zaměstnancem není úplně jednoduché

Řešit škody způsobené zaměstnancem není jednoduchou záležitostí a objektivně posoudit takovou situaci může dát velkou práci. Při posuzování je potřeba zjišťovat zejména to, zda vznik škody je v přímé souvislosti s jednáním zaměstnance, pokud ano, pak je zaměstnanec za škodu odpovědný. Ale v případě, že se nepodaří příčinnou souvislost dokázat, odpovědnost nenastane. Je zde ještě jeden faktor, který hraje zásadní roli při stanovení a dalším řešení odpovědnosti za škody způsobené zaměstnancem. Zaměstnavatel musí zaměstnanci prokázat zavinění na jehož základě ke škodě došlo. Při otázce zavinění je však potřeba opět individuálně a pečlivě zvažovat okolnosti celého případu. Míra zavinění, úmysl či nedbalost ovlivní to, jakou náhradu škody může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat. Škoda může vzniknout nejen zaměstnavateli provinilého zaměstnance, ale také i dalšímu subjektu a může mít třeba i podobu ušlého zisku.

Náhrada škody

Škoda vzniklá porušením povinností a nesprávným jednáním zaměstnance může být vypořádána finančně nebo uvedením věci do původního stavu.