Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Součinnost zaměstnavatele s exekutory je povinná, ale má své hranice

Datum článku: 11. 10. 2021

O tom, že zaměstnávání člověka v exekuci není pro zaměstnavatele maličkost, protože to právě pro zaměstnavatele i jeho účetní znamená práci navíc a povinnou součinnost s exekutory. Ovšem i tato součinnost má své hranice i lhůty a jsou informace, které zaměstnavatel soudnímu exekutorovi sdělit prostě nemůže, protože je ze zákona od zaměstnance zjišťovat nesmí.

Zaměstnavatel má v souvislosti s exekucí zaměstnance včas a správně odvádět srážky a v přiměřených lhůtách odpovídat na dotazy týkající se jen příjmu z něho a prováděných srážek

Pokud má zaměstnavatel v řadách svých zaměstnanců i zaměstnance s nařízenou jednou či dokonce několika exekucemi, pak je pro takového zaměstnavatele velmi zásadní vědět, jaké povinnosti pro něho z dané situace plynou a naopak co už povinností zaměstnavatele není a naopak by mohlo být porušováním pravidel ze strany exekutora. Soudní exekutoři totiž nejednou v rámci součinnostních dotazů ohledně příjmů dlužníka požadují po zaměstnavateli odpovědi na otázky, kde zaměstnavatel odpověď poskytnout nemůže, protože uvedené informace ze zákona nesmí po zaměstnanci požadovat.

Zaměstnavatel má v daném případě povinnost exekutorovi sdělit informace týkající se výše příjmu povinného zaměstnance a informace k tomu zda jsou z daného příjmu prováděny srážky k uspokojení věřitele případně několika věřitelů. Takové informace jsou například, druh práce, kterou zaměstnanec vykonává, délka trvání zaměstnání či výše mzdy. Na straně druhé na případné dotazy ohledně rodinných či sociálních poměrů zaměstnance či například na to jak se zaměstnanec dopravuje do práce, zaměstnavatel odpovídat nemusí a v podstatě ani nesmí, protože nemá právo takové informace od zaměstnance požadovat.

Odpovědi na relevantní uvedené otázky si zaměstnavatel má právo promyslet a exekutorovi je poskytnout v zákonem stanovené lhůtě, která má činit 15 dnů. V odůvodněných případech může být tato lhůta zkrácena, ale ne na méně než sedm dnů.

Samozřejmě kromě odpovědí na uvedené dotazy má zaměstnavatel povinnost zajistit, aby povinné srážky ze mzdy či platu daného zaměstnance byly správně vypočítány a správně a včas odcházely.

Pokud má zaměstnavatel pocit, že exekutor požaduje součinnost, kterou splnit nelze může si i plátce mzdy stěžovat na jednání exekutora Ministerstvu spravedlnosti a dalším orgánům

Jak tedy jasně ukazují řádky výše, zaměstnavatel má sice neodvratné povinnosti svázané s exekucí svých zaměstnanců, které nutně splnit musí, ale i tyto povinnosti mají zákonem dané hranice, za něž nemůže zajít ani soudní exekutor.

Pokud zaměstnavatel má pocit, že po něm soudní exekutor v souvislosti s exekuční součinností žádá úkony či odpovědi na otázky, které mu nepřísluší požadovat, má právo si stěžovat.

I zaměstnavatel má právo podat na postup soudního exekutora stížnost. Půjde o stížnost na porušení povinností osoby či osob, které mají exekuci na starosti a jejich nevhodného chování.

Uvedenou stížnost vyřizuje podle toho, čeho se týká buď:

Ministerstvo spravedlnosti.

Exekutorská komora ČR.

Předseda okresního soudu, v jehož obvodu je soudní exekutor jmenován.

Předseda exekučního soudu, který daného exekutora pověřil vedením exekuce.

Ministerstvo spravedlnosti podle § 7 exekučního řádu vykonává státní dohled nad exekuční činností i nad další činností exekutora.