Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Souhlas zaměstnavatele s prací zaměstnance přesčas má svá úskalí

Datum článku: 03. 06. 2022

Každou práci zaměstnance, kterou zaměstnanec vykonává přesčas nebo nad rámec toho co je smluvně ujednáno, čili nad rámec sjednané pracovní doby je důležité mít podloženu prokazatelným souhlasem zaměstnavatele. V opačném případě totiž velmi často dochází mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ke sporům ohledně neproplacení takové práce navíc a nejednou tyto spory končí až u soudu.

Pokud má zaměstnanec konat práci nad rámec sjednané pracovní doby či práci přesčas je důležité to vždy podložit prokazatelným souhlasem zaměstnavatele

Většina z nás dobře zná přísloví o kuřeti, které nehrabe zadarmo a na toto přísloví je důležité myslet v situacích, kdy má zaměstnanec vykonávat práci přesčas či nad rámec sjednané týdenní pracovní doby, protože za každou vykonanou práci náleží zaměstnanci vždy ze zákona odpovídající odměna. Jenže právě ona odměna za takovou práci nad rámec či přesčas bývá jádrem výše uvedených nepříjemných sporů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnavatelům se často nechce platit pracovníkům víc, než co je striktně ujednáno a zaměstnanci pochopitelně hájí svá práva dostat odpovídající mzdu či plat za veškerou práci, kterou pro zaměstnavatele odvedli.

Velmi důležité pro uvedené situace vždy je, aby zaměstnavatel přesně znal a respektoval ustanovení zákoníku práce ohledně práce zaměstnance přesčas a práce konané nad sjednanou týdenní pracovní dobu. Zaměstnavatel, ale i zaměstnanec by měli vědět, kdy a jak může být taková práce nad sjednanou pracovní dobu dohodnuta a kdy třeba i nařízena, co musí být v rakovém případě dodrženo i jak má být za danou práci zaplaceno. Protože jedině v případě jednoznačně nastavených i dodržených pravidel je možné se vyhnout nepříjemným nedorozuměním a sporům. Zásadní v pracovněprávních vztazích je, aby všechny klíčové situace byly mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem sjednávány právě v souladu se zákoníkem práce jednoznačně srozumitelně pro obě strany a pokud nejde o jednostranný právní akt je nesmírně důležitý i jednoznačný nezpochybnitelný souhlas obou stran s tím co je dohodnuto.

Je třeba si připomenout, že s nutností práce přesčas zejména v některých profesích zákoník práce počítá a proto pro ni stanoví pravidla, která říkají, zejména to, že se jedná o práci, kterou zaměstnanec koná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konané mimo rámec pracovních směn § 93.

Z uvedeného je tedy jednoznačně patrné, že pokud má být práce přesčas v souladu se zákonem, aby z ní později nepovstaly problémy, které skončí před soudem, musí jít o práci, kterou zaměstnanec koná s jednoznačným vědomím zaměstnavatele čili s jeho souhlasem.

Důležité v dané situaci je, že souhlas zaměstnavatele nemusí být nutně písemný, může být i ústní, ale musí z něj vyplývat vůle zaměstnavatele, že zaměstnanec má práci nad rámec stanovené pracovní doby konat. Jenže, není-li souhlas vyjádřen písemně, může později velmi často nastat problém s jeho doložením a to je zásadním rizikem zejména při práce přesčas u zaměstnanců pracujících na kratší pracovní úvazek.

Na souhlas zaměstnavatele s prací přesčas je nutné dávat pozor u zaměstnanců s kratším úvazkem a u kreativních pracovníků

Krizový bod ohledně prací přesčas nastává nejčastěji kvůli odměňování této práce a zde je třeba hlídat si záležitost jako zaměstnavatel velmi pečlivě, což znamená pečlivě zvažovat právě i dávaný souhlas a to, kterému z pracovníků je souhlas udílen. Už jeden z předešlých článků na tomto portálu upozorňuje na to, že při kratším úvazku je zásadní dávat pozor na práci přesčas, protože ji zákon nenařizuje konat ani proplácet. Jinými slovy práci přesčas při kratším úvazku respektive souhlas s touto prací si musí dobře promyslet zaměstnavatel i zaměstnanec.

Zákoník práce jednoznačně stanoví, že zaměstnancům se sjednaným kratším pracovním úvazkem nelze práci přesčas nařídit. Uvedení zaměstnanci sice také mohou pracovat přesčas, ale nikoli z nařízení, ale pouze na základě dohody uzavřené se zaměstnavatelem. Pokud zaměstnavatel a zaměstnanec uvedenou dohodu uzavřou, pak se obě strany zavazují plnit, to co bude v dohodě ujednáno, což znamená, že zaměstnanec se sjednaným kratším úvazkem se upíše k práci nad rámec sjednané pracovní doby a současně k práci přesčas a zaměstnavatel se zavazuje k tomu, že daného zaměstnance odmění v souladu se zákonem. Ovšem pozor oběma stranám by mělo být předem jasné základní pravidlo, že při kratším pracovním úvazku zaměstnance náleží tomuto zaměstnanci za práci, která je nad rámec jeho kratšího úvazku až do výše plného úvazku 40 hodin týdně pouze standardní mzda či plat a příplatek za přesčas danému zaměstnanci přísluší až ve chvíli, když by nad rámec svého zkráceného úvazku pracoval více než 40 hodin týdně. V uzavírané dohodě o práci přesčas se zaměstnancem, který má sjednán kratší úvazek, by tedy mělo být jasně uvedeno, že za práci konanou zaměstnancem nad rámec sjednaného kratšího úvazku náleží zaměstnanci pouze odpovídající mzda nebo plat, a že příplatek za práci přesčas náleží onomu zaměstnanci až za práci vykonanou nad rámec zákonem stanovené týdenní pracovní doby.

Další záležitostí, na níž je třeba při sjednávání práce přesčas myslet je to, aby se dalo určit, zda zaměstnanec skutečně konal práci přesčas nebo zda konal práci pouze nad rámec dohodnutého kratšího úvazku a nešlo tudíž o přesčas. Velký problém s danou situací může nastat u zaměstnanců konajících činnost, která se nedá jednoznačně časově měřit, jde zejména o práci vědeckou, kreativní a uměleckou. Zde je velmi důležité si z hlediska zaměstnavatele hlídat otázku přesčasů i to co zaměstnavatel zaměstnanci v daném případě odsouhlasí.

Protože každou práci, kterou zaměstnavatel od zaměstnance vědomě přijme, mu musí také následně odpovídajícím způsoben proplatit a zaměstnanci, který vykonává práci přesčas, samozřejmě náleží příplatek za přesčas. Zaměstnavatel by si tedy měl hlídat nejen to, zda jeho zaměstnanci nepracují méně, než je ujednáno, ale i opačnou záležitost, zda zaměstnanci nepracují nad rámec sjednané pracovní doby. Pokud zaměstnanec pracuje s vědomím zaměstnavatele přesčas, musí za to být spravedlivě odměněn. Pokud zaměstnavatel nechce, aby zaměstnanec pracoval přesčas, musí uvedenou skutečnost zaměstnanci jednoznačně sdělit i s uvedením toho, že uvedenou práci navíc, pokud ji zaměstnanec bude konat bez jeho vědomí, nebude proplácet. Pokud však zaměstnavatel vědomě i bez výslovného projevu vůle přistoupí na to, že zaměstnanec koná práci přesčas, musí dle toho jednat ohledně odměňování. V případě, že zaměstnavatel například po předchozí dohodě vyšle zaměstnance v nepracovní den na pracovní cestu, dává souhlas s tím, že zaměstnanec bude pracovat nad rámec sjednané doby a případně přesčas a musí to být zohledněno ve výplatě.