Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Spolupráci s OSVČ je nutné dobře promyslet, aby nesklouzla do švarcsystému

Datum článku: 24. 03. 2022

Bez spolupráce to v podnikatelském světě možné není a týká se to i spolupráce větších i menších firem s nejrůznějšími externími specialisty na IT problematiku, účetnictví, řemeslné práce a mnoho dalšího. Na tyto práce si prostě v okamžiku, kdy potřebuje, firma najme jiného podnikatele OSVČ, který práci odvede a nemusí tak trvale platit třeba vlastní účetní či jiného specialistu. Zásadní v daném případě je, nastavit takovou spolupráci podle přísných pravidel, tak aby při případné kontrole nebyla označena za švarcsystém.

Švarcsystém je nelegální způsob podnikatelsko-zaměstnanecké spolupráce, za nějž stále hrozí vysoké pokuty

Je tedy jednoznačné, že provázaná spolupráce mezi podnikateli existovat musí a podnikání by bez ní nefungovalo, jenže uvedená spolupráce musí mít vždy jednoznačně v souladu s platnými paragrafy nastavená pravidla, která obstojí i před zraky případných kontrolorů z inspektorátu práce, zkrátka se nesmí jednat o takzvaný švarcsystém.

Švarcsystém je i v roce 2022 nezákonný způsob spolupráce mezi podnikateli, při kterém se jedná o nelegální zaměstnávání podnikatele podnikatelem kryté živnostenským listem na straně onoho podnikatele, který je zaměstnáván. Jinými slovy při švarcsystému má spolupráce podnikatelů jednoznačné znaky závislé práce, což znamená práce pro jednoho zaměstnavatele, vykonávaná dle přesných pokynů ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti na jednom stálém pracovišti za pravidelnou odměnu. Ten z podnikatelů, který práci koná, má živnostenský list a ten kdo práci zadává, neodvádí za uvedeného spolupracovníka povinné odvody a ten si sám platí zdravotní a sociální pojištění. Navíc takového nelegálního zaměstnance může zaměstnavatel vyhodit kdykoli se mu zachce, protože není pod ochranou zákoníku práce, kterou mají řádní zaměstnanci. Za provozování takového zaměstnání hrozí pokuty. Tomu, kdo uvedeným způsobem zaměstnává OSVČ hrozí pokuta až 10 000 000 Kč a tomu, kdo na daný způsob spolupráce přistoupí a práci koná, hrozí pokuta 100 000 Kč.

Administrativní i faktickou spolupráci podnikatele s OSVČ je třeba nastavit tak, aby nebyla závislou prací pro jednoho zaměstnavatele

Pokud tedy chtějí podnikatelé pro sebe vzájemně pracovat nebo prostě firma potřebuje OSVČ na výkon nějaké externí spolupráce je třeba vzájemný vztah správně smluvně ošetřit a dbát na to, aby vzájemný vztah i nadále fungoval právě na principu podnikatelské spolupráce a nesklouzl do zaměstnanosti.

Mezi podnikateli tedy musí vzniknout smluvní partnerský nezávislý vztah, na jehož základě jeden z podnikatelů pro druhého vykoná nějakou činnost, provede opravářské práce, zhotoví dílo, poskytne služby. Spolupráce tedy může probíhat na základě smlouvy o obchodní spolupráci, smlouvy o dílo nebo podobného typu smluv.

Ze smlouvy musí být jasné co je předmětem spolupráce a hlavně to, že ten, kdo koná, čili zhotovuje dílo, poskytuje služby a podobně jedná samostatně na vlastní odpovědnost a vlastní náklady, které promítá do svých služeb a náležitě fakturuje, řídí sám sebe, není řízen protistranou a pracuje současně i pro další podnikatele, objednatele, zákazníky.

Při uvedené spolupráci musí být taktéž jasné, že OSVČ, která zhotovuje dílo či dodává služby, používá vlastní pomůcky, nástroje a vybavení i materiál, které k činnosti potřebuje a které si sama obstarává. Čili opět zde musí být nezávislý vztah, druhá strana nezajišťuje nástroje, materiál případně další záležitosti, aby pro ni mohla objednaná zakázka vzniknout. Zajišťování nástrojů, pomůcek a vybavení je jeden ze znaků závislé práce čili zaměstnávání.

Jasné je, že OSVČ se sama stará o své pravidelné daňové a odvodové povinnosti. Odvádí zdravotní a sociální pojištění, podává daňové přiznání, odvádí DPH.

Vyřešit je potřeba též odměnu a opět to nesmí být odměna zaměstnanecká

Každý, kdo pracuje, musí samozřejmě ze zákona dostat za svoji práci náležitou odměnu, pokud se samozřejmě výslovně nejedná o činnost dobrovolnickou bez nároku na odměnu.

V našem článku však mluvíme o práci, za níž musí pracovník vždy dostat náležitě zaplaceno. Odměna za práci musí být ve vztahu zaměstnaneckém při závislé práci, tak ve vztahu podnikatelských partnerů, kdy se nejedná a ani nesmí jednat o závislou práci.

Odměnu je zde potřeba poskytovat nejlépe vystavením a doručením faktury s jednoznačně stanovenou dobou splatnosti. Pokud splatnost předem dohodnuta není, stanoví zákon její maximální možnou délku na 60 dnů od odvedení služby či dokončení díla.

Nesmí jít o odměnu závislou vyplácenou pravidelně na jednom pracovišti jednoho podnikatele vyplacenou podle doby strávené na tomto pracovišti, protože v takovém případě už jde opět o jednání podřízené tedy vykazující znaky zaměstnanosti.