Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Správně uplatňovat zákon o daních z příjmů pomůže pokyn D-22

Datum článku: 25. 02. 2015

Správná aplikace některých zákonných ustanovení v praxi, může být občas problém. To platí i v případě zákona o daních z příjmů, kde došlo v minulém roce k mnoha zásadním změnám, které od roku letošního mají fungovat. Z tohoto důvodu vydalo Generální finanční ředitelství ČR nový pokyn D 22, který má pomoci uplatňovat v praxi správně ustanovení zákona o daních z příjmů.

Pomocník pro daňové poplatníky a účetní

Uvedený pokyn lze poprvé použít za zdaňovací období 2014 a je náhradou za stávající pokyn Generálního finančního ředitelství, který nese označení D-6. Podle Generálního finančního ředitelství je totiž velmi důležité, aby byl zajištěn jednotný postup při uplatňování zákona o daních z příjmů. Podle tohoto pokynu platí, že při stanovení nebo výběru daní je potřeba řídit se skutečným obsahem právního úkonu i dalších rozhodných skutečností, které s uvedeným úkonem souvisí, i v případech kdy je úkon pokryt stavem formálně právním a od čistě právního hlediska se liší. Jednotlivé skutečnosti je vždy potřeba posuzovat ve vzájemných souvislostech. Pokyn D-22 by tedy měl pomoci finančním a mzdovým účetním i daňovým poplatníkům řešit nejasné situace.

Příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů

Pokyn vysvětluje, které příjmy konkrétně spadají pod § 7 zákona o daních z příjmů. Důležité je, že dle novely zákona o daních z příjmů, patří do uvedené skupiny příjmů i příjem získaný z podnikání provozovaného bez živnostenského oprávnění.
§ 420 nového občanského zákoníku stanoví, že kdo samostatně vykonává soustavně na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Stanovisko expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při ministerstvu spravedlnosti ze dne 9.4. 2014 zní jasně. Nový občanský zákoník nečiní rozdíl mezi oprávněným a neoprávněným podnikatelem. Podnikatel i když podniká bez živnostenského oprávnění, když je zákonem vyžadováno je podle § 420 odstavce 1 nového občanského zákoníku považován za podnikatele.
Problém spočíval v tom, že do roku 2013 se příjmy z podnikání bez živnostenského oprávnění na základě soudních rozhodnutí posuzovaly jako příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů. Od roku 2014 se tento příjem posuzuje a posuzovat bude, jako příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů a jako takový uvedený příjem podléhá odvodům daně z příjmů i odvodům zdravotního a sociálního pojištění. Toto ovlivní i příjmy z nejrůznějších přivýdělků provozovaných bez živnostenského oprávnění, jako je umístění reklamy na vlastním blogu, drobný prodej kosmetiky a podobných případy. Daňová novela i tyto příjmy zahrnula do uváděného § 7 zákona o daních z příjmů.

Bezúročné zápůjčky u zaměstnavatele a úrok obvyklý

Bezúročné zápůjčky a půjčky zaměstnancům od zaměstnavatele a způsob dodanění majetkového prospěchu. Majetkový prospěch ve výši obvyklého úroku, který se daní jako příjem ze závislé činnosti se vypočte z části přesahující 300 000 Kč. Osvobozeny od daně jsou jen bezúročné zápůjčky poskytnuté zaměstnancům u jistiny do 300 000 Kč. V roce 2014 byl majetkový prospěch z bezúročných zápůjček osvobozen bez omezení. Ale u zaměstnanecké půjčky s úrokem nižším než obvyklým se musí v roce 2014 i 2015 dodanit majetkový prospěch do úroku obvyklého. Tak to stanoví upravený § 6 odstavec 9 písmeno v., k úpravě došlo v rámci daňové novely zákona o daních z příjmů a uvedené ustanovení platí od roku 2014.
Pokyn-22 vysvětluje v této souvislosti stanovení úroku obvyklého respektive jeho výše. Úrok obvyklý je takový úrok, který je v období sjednání zápůjčky obvykle používán peněžními ústavy při poskytování obdobných produktů. Jeho výše se nesmí po celou dobu spácení měnit. Vždy je třeba vycházet z výše úroku obvykle používaného v reálnám čase. Zaměstnavatel musí při stanovení úroku vzít v úvahu všechny skutečnosti a vybrat takový produkt, který se nejvíce ztotožňuje s podmínkami za kterých on sám poplatníkovi zápůjčku poskytuje. Vypočtený úrok se použije na nesplacené zůstatky jistin. Dodanění je potřeba provádět nejméně jedenkrát ročně. V případě, že jde o nízkoúročenou zápůjčku, zdanění bude podléhat příjem, který tvoří rozdíl mezi obvyklým ůrokem a nižším sjednaným úrokem.

Vlastní příjmy manžela/manželky s ohledem na uplatnění slevy

V pokynu-22 se také určuje co je dle ustanovení § 35ba odstavec 1 písmeno b, považováno za vlastní příjem manžela/manželky v souvislosti s posuzováním limitu 68 000 Kč při uplatňování nároku na slevu na dani. Problémem totiž velmi často bývá, kam zařadit příjmy za měsíc prosinec, protože příjmy bývají vypláceny zpětně a tedy až v lednu roku následujícího a kam je tedy zařadit z pohledu daní.
V pokynu se uvádí. Do vlastního příjmu manžela/manželky se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období. Za zdaňovací období je v tomto případě považován kalendářní rok od 1.ledna do 31.prosince daného roku. Není rozhodující zda se jedná o příjmy z dávek mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti a dalších nebo o jiné příjmy.
Platí tedy, že dávky vyplacené v lednu se započítají do vlastního příjmu manžela/manželky ve zdaňovacím období ve kterém byly vyplaceny. U příjmů ze závislé činnosti podle § 6 se postupuje v souladu s ustanovením § 5 odstavce 4 zákona. Znamená to, že příjmy vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období za které náleží, se považují za příjmy dosažené nebo obdržené v tomto období.