U smluvní pokuty musí být jednoznačně řečeno, co jistí a čemu slouží
Smluvní pokuta slouží v případě smluvních vztahů, nejen obchodních, jako pojistka splnění určitého dohodnutého vztahu. Smluvní pokutou se jedna ze stran vztahu zavazuje vůči druhé straně k určitému jasně definovanému plnění navíc, pokud v ujednaném smluvním vztahu poruší dojednaný závazek.
Pokud se smluvní strany vztahu rozhodnou jistit splnění smluvních povinností pokutou musí jednoznačně specifikovat splnění, kterých povinností se pokuta týká
Smluvní pokuta je právní nástroj, který má ve smluvním vztahu zajistit, že pokud jedna ze stran nebude plnit sjednaný závazek, tak jak bylo smlouvou dohodnuto, poskytne za to druhé straně určité předem dohodnuté plnění nad plnění plynoucí ze závazku samotného.
Smluvní pokuta může správně sloužit svému účelu jedině, pokud bude písemně jednoznačně a nezaměnitelně řečeno, čeho v rámci smluvního vztahu se pokuta přesně týká, čili co bude daným způsobem pokutováno v jakém případě, a jak bude uvedená pokuta vysoká. Při sjednávání smluvní pokuty a jejích pravidel je nutné vždy postupovat zejména v souladu s občanským a případně i obchodním zákoníkem a jejich ustanoveními ohledně smluvních pokut.
Občanský zákoník ve svém § 2048 ohledně smluvních pokud stanoví, že pokud si smluvní strany vztahu dojednají pro případ porušení povinnosti z daného vztahu plynoucích smluvní pokutu v určité výši nebo je sjednán způsob, kterým se smluvní pokuta určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez ohledu na to, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
Z uvedeného je jasné, že smluvní pokuta je záležitost hodně zavazující, jejíž pravidla musí být před podpisem smlouvy pečlivě oběma stranami promyšlena a jednoznačně definována, aby později nedocházelo k nejasnostem a rozepřím, které by musel řešit soud. Případně pokud k soudnímu jednání dojde, aby bylo jasné, že uvedené podmínky smluvní pokuty byly sjednány v souladu s ustanovením zákona. Prvním nejzásadnějším prvkem, jemuž je třeba věnovat pečlivou pozornost je právě ono jednoznačné určení smluvní povinnosti či povinností s pokutou svázaných. V daném případě může jít jak o jednu povinnost, tak i o soubor povinností tvořících jednoznačně propojený celek. Nesmí být však nejasnosti a pochyby v tom, čemu smluvní pokuta slouží, a současně taktéž nesmí být sjednaná pokuta v rozporu s dobrými mravy.
Při sjednávání smluvní pokuty je tedy nutné vycházet z konkrétních podmínek a situace smluvních stran vztahu, jehož se smluvní pokuta týká. Pro obě smluvní strany musí být od začátku sjednávání smluvní pokuty jasné, o jakou záležitost se jedná, čeho se konkrétně týká a co je jejím účelem, tedy co zajišťuje.
Pokud se totiž v případě nejasností či sporu o ujednání smluvní pokuty zjistí, že je ujednání o smluvní pokutě nejednoznačně definováno a je nesrozumitelné či dokonce znevýhodňující pro jednu ze stran, pak bude takové ujednání soudem určeno jako neplatné.
Velkou pozornost je nutné u smluvní pokuty věnovat její výši a přiměřenosti
Nejrizikovějším bodem smluvní pokuty je vždy stanovení její správné a přiměřené výše. Jak je řečeno výše, hlavním účelem smluvní pokuty je jistit se proti případnému neplnění smluvních povinností. Smluvní pokuta má být cestou jak se regulérně domoci dlužného plnění, kdyby jedna ze stran závazkového vztahu náhle přestala plnit své závazky nebo je plnila nedostatečně, ale strana chybující má také svá základní práva, která je nutné dodržovat.
Stanovení smluvní pokuty musí vždy být přiměřené tomu, čemu má sloužit, ale současně musí vycházet i z konkrétní situace dlužníka. Není samozřejmě možné určit takovou výši smluvní pokuty, která neodpovídá finančnímu a sociálnímu statutu dlužníka a je u ní již v okamžiku určení jasné, že dlužník nebude schopen ji plnit, protože mu to jeho situace nedovoluje. Taková výše pokuty je vždy hodnocena tak, že je v rozporu s dobrými mravy.
Zákon sice nikde mezi svými ustanoveními neudává nějaké konkrétní částky ohledně toho jaká výše smluvní pokuty je přiměřená či nepřiměřená. Na straně druhé je zde však pro dlužníka jednoznačně zákonem daná možnost požádat soud o snížení nepřiměřené výše ujednané smluvní pokuty, která je nad síly dlužníka. Možnost žádat o uvedené snížení je ukotvena v § 2051 o smluvních pokutách v občanském zákoníku a je zde jednoznačně stanoveno, že soud může na návrh dlužníka smluvní pokutu snížit s ohledem na význam a hodnotu zajišťované skutečnosti.
Podobné články
Novela zákona u účetnictví v roce 2025 upřesní účetní cíle i pojmy
Plánovaná novela zákona o účetnictví, která by měla vstoupit v platnost na počátku roku 2025, přináší…
Více informacíNa dítě druha nebo družky daňové zvýhodnění uplatnit nelze ani v roce 2024
V posledních letech se stalo měsíční daňové zvýhodnění na dítě klíčovým nástrojem, který pomáhá čelit…
Více informacíPráci s umělou inteligencí je vždy nutné sladit s pravidly GDPR
V dnešní době je technologie umělé inteligence (AI) považována za jeden z nejvýznamnějších průlomů, který…
Více informacíZkušební doba může být maximálně polovinou sjednaného pracovního vztahu
Proces nastavení zkušební doby představuje pro zaměstnavatele činnost, která vyžaduje maximální pozornost…
Více informací