Úhrada nutných vedlejších výdajů zaměstnanci na pracovní cestě
Většina zaměstnanců má alespoň nějaké povědomí o cestovních náhradách, které přísluší zaměstnanci při plnění pracovních úkolů při pracovní cestě. Jenže, co když zaměstnanci při služební cestě vzniknou další nutné výdaje, například za dálniční poplatky a podobně. Jak je to s jejich proplacením od zaměstnavatele?
Nutné vedlejší výdaje musí prokazatelně souviset s plněním úkolů zaměstnance na pracovní cestě
Jak je zmíněno výše má každý zaměstnanec konající pro svého zaměstnavatele práci na pracovní cestě ze zákona nárok na cestovní náhrady. V rámci cestovních náhrad má zaměstnavatel povinnost uhradit zaměstnanci základní výdaje, které doložitelně vznikly v souvislosti s výkonem dané pracovní cesty. Jedná se zde o výdaje za stravné, cestovní náhrady a ubytování.
Jenže jak úvod napovídá, kromě těchto výdajů základních mohou zaměstnanci vzniknout v souvislosti s plněním pracovních povinností na služební cestě i další vedlejší nutné výdaje. Které výdaje jsou takto uznatelné a které nikoli?
Vedlejším nutným výdajem z pracovní cesty, který zaměstnanec proplatí je například:
- dálniční poplatek a poplatek za parkování,
- poplatek za úschovu zavazadel,
- poplatek za služební telefonní hovory,
- poplatek za pohoštění obchodních partnerů, pokud jde o pohoštění na příkaz zaměstnavatele.
Uvedené výdaje pokud je zaměstnanec prokáže, zaměstnavatel uhradí, jako nutné vedlejší náklady, na které pamatuje zákoník práce v § 164. Pokud se ovšem zaměstnance na pracovní cestě dopustí dopravního přestupku a dostane pokutu, bude ji muset uhradit ze svého a totéž platí pro případy, když jednání s obchodními partnery příliš přestoupí hranice a dojde ke způsobení škody. Uznatelným a uhrazeným nutným vedlejším výdajem však nebude ani zapůjčení televizoru nebo třeba jízdního kola k relaxaci po práci.
I vedlejší výdaje na pracovní cestě je důležité zaměstnavateli doložit
Pokud zaměstnanec chce, aby mu zaměstnavatel stejně jako cestovní náhrady proplatil i nutné vedlejší výdaje, tak je důležité i tyto výdaje nějak doložit a prokázat. Protože i podle § 164 zákoníku práce, přísluší zaměstnanci náhrada nutných vedlejších výdajů vzniklých při pracovní cestě ve výši, kterou dotyčný zaměstnanec prokáže. Dále zákon říká, že pokud zaměstnanec nemůže výši výdajů prokázat, přísluší mu pouze náhrada odpovídající ceně věcí a služeb aktuální pro dané místo a čas. Uvedené tedy jasně naznačuje, jak je důležité i u vedlejších výdajů schovávat doklady a účty.
Podobné články
Daňově účinné náklady na pracovní a sociální podmínky
Daňově účinné náklady jsou jedním z klíčových aspektů, který vyvolává značný zájem podnikatelů. Tyto výdaje…
Více informacíPovinné informace zaměstnanci před delší zahraniční pracovní cestou
Od podzimu roku 2023 jsou zaměstnavatelé, kteří plánují vyslat své zaměstnance na pracovní cestu přesahující…
Více informacíStravné při tuzemských pracovních cestách v roce 2024
Zaměstnavatelé, kteří budou v roce 2024 vysílat své pracovníky na tuzemské služební cesty, jsou povinni poskytovat…
Více informacíZahraniční stravné při pracovních cestách v roce 2024
Od 1. ledna 2024 nastávají aktualizace v regulacích týkajících se zahraničního stravného, což je náhrada, kterou…
Více informací