Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Určit správně místo plnění u DPH není jednoduché

Datum článku: 15. 01. 2015

Jak nejlépe splnit svou povinnost k DPH a neudělat chybu v místě plnění? Tuto otázku si nyní klade nejeden podnikatel, poskytovatel elektronicky poskytovaných služeb a služeb rozhlasového a televizního vysílání osobám nepovinným k dani. Věc není úplně jednoduchá.

Nový rok přinesl mnohé změny a jednou z těchto změn je i zdanění uvedených služeb v místě koncového spotřebitele. Jenže právě zde je onen problém, jak správně určit a také prokázat do kterého státu podnikatel své služby poskytl a kde má ke zdanění dojít. Jak se ukazuje situace může být značně komplikovaná.

Postupuje se podle obecně platných domněnek

Jednoznačně platí, že elektronické služby se zdaňují „ve státě příjemce služby,“ tedy tam, kde je zákazník trvale usazen. V tomto místě usazení musí být odvedena DPH. Obecně se za „ místo usazení,“ považuje místo, kde má zákazník trvalé bydliště, nebo kde se obvykle zdržuje. Z vyjádření advokátní kanceláře Baker a McKenzie k tomuto problému vychází následující. „V situaci, že zákazník má více míst, kde je obvykle usazen, nebo když se místo trvalého pobytu liší od místa usazení, měla by být dána přednost místu obvyklého pobytu této osoby.“

Vodítko k určení místa zdanění v nejasných případech

Pro případy kdy je určení místa zdanění obtížné nebo je zcela nemožné určit místo pobytu příjemce, bylo vydáno prováděcí nařízení rady (EU) č. 1042/2013, které má být jakýmsi návodem v podobě takzvaných domněnek u následujících elektronických služeb.

Služby poskytované v telefonní budce, přes wi-fi hot spot, v internetové kavárně, restauraci, hotelové hale (tedy v situacích, kde je vyžadována přítomnost zákazníka) v takovém případě se předpokládá, že příjemce je usazen v daném místě a že služba je v daném místě skutečně využita.
U služeb poskytnutých prostřednictvím pevné linky se má za to, že je příjemce usazen v místě instalace pevné linky.
U služeb poskytovaných prostřednictvím mobilních sítí se má za to, že je příjemce usazen v zemi určené mezinárodním směrovým kódem země SIM karty použité pro příjem těchto služeb.
U služeb využívajících dekodér nebo podobné zařízení se má za to, že příjemce je usazen v zemi, kde je umístěn dekodér.

Jestliže nastane situace, kdy pro stanovení místa pobytu příjemce nelze využít žádnou z uvedených doměnek. Pak se používají dva důkazy, které si neprotiřečí. K takovým důkazům může patřit:

fakturační adresa příjemce
IP adresa
bankovní údaje
mezinárodní směrový kód země mezinárodní identifikace účastníka na SIM kartě,
místo pevné linky příjemce,
jiné informace důležité z obchodního hlediska.

„Je dobré si vytvořit interní systém identifikace zákazníka takovým způsobem, aby bylo možné jej obhájit před správcem daně,“ radí Martin Pech Senior Consultant společnosti RSM TACOMA.

Každá z firem musí vést evidenci údajů o poskytnutých elektronických službách, kde musí být obsaženy také údaje o způsobu určení místa spotřeby. Už z toho důvodu je dobré, aby firma měla vypracovaný vnitřní dokument ve kterém bude jasně uvedeno jakým způsobem se určuje místo spotřeby u každé jednotlivé elektronické služby.
Podnikatel musí vzít v potaz také to, uváděné domněnky o místě spotřeby vyvrátit a to oboustranně jak ze strany poskytovatele služby, tak ze strany správce daně. Podle odborníků by k vyvrácení domněnek mělo docházek pouze v případech, kdy existuje důvodné podezření správce daně, že se dodavatel dopouští zneužití práva či podvodu.

Jak si zajistit dva důkazy

Mnozí podnikatelé argumentují tím, že zajistit si dva důkazy není jednoduchý úkol. Především v situacích, kdy je úhrada poskytována prostřednictvím platebních systémů PayPal. „V případě že zákazník používá k platbě platební systém, poskytovatel by se měl pokusit o vyžádání potvrzení od provozovatele platebního systému, ze kterého vyplynou údaje o rezidenci zadavatele služby,“ říká Petr Toman z KPMG Česká republika.

Podle dalších odborníků není nic ztraceno ani ve chvíli, kdy podnikatel nemá přístup k informacím PayPalu. Snazší pro podnikatele bude získat IP adresu zákazníka, která se běžně zapisuje do databáze a obsahuje ji každý e-mail přičemž většina elektronických obchodů může tuto informaci jednoduše zobrazit a v případě potřeby ji zaslat poskytovateli služeb přímo zobrazenou v objednávce.

U komplikovaných situací ale váhají i odborníci

V jednoduché teoretické rovině se odborníci shodují, že situace není tak složitá. Jenže, když se objeví složitější případ i názory odborníků se rozcházejí.

Do které země odvede český poskytovatel DPH, když si Francouz z dovolené na Mallorce objedná e-bok prostřednictvím švédské SIM karty?

Jeden z odborníků říká že důležité budou údaje, které zákazník poskytovateli o sobě poskytne. Lze se domnívat, že Francouz uvede Francouzskou fakturační adresu a zaplatí Francouzkou platební kartou. Určení místa plnění bude snadné a nebude vadit, že dotyčný je na dovolené na Mallorce. Fakturační adresa a platební karta budou dvěma vzájemně si neprotiřečícími důkazy.

Další dva odborníci považují za určující bod, že služba je poskytnuta prostřednictvím mobilní sítě a pak se při určování místa plnění využije směrový kód SIM karty použité při příjmu těchto služeb. Místem plnění by mělo být, v tomto případě Švédsko.

Další z odborníků by z dostupných informací určil za místo plnění také Francii, protože švédská SIM karta tedy jedna z domněnek, by byla použitelným důkazem pouze v případě, že nebude k dispozici jiná informace o zákazníkovi.