Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Vážný důvod zaměstnance k výpovědi znamená nárok na standardní podporu v nezaměstnanosti

Datum článku: 22. 07. 2022

Jsou situace, kdy může být pro zaměstnance podání výpovědi jediným řešením nějakého závažného problému. V takovém případě pokud zaměstnanec následně žádá o podporu v nezaměstnanosti a doloží důvod své výpovědi, bude mu náležet plná výše podpory v nezaměstnanosti bez snižování. Jednou z povinností úřadů práce je řádně zjišťovat důvody zaměstnance k výpovědi a informovat jej, že při doložení vážného důvodu mu náleží standardní nesnížená podpora v nezaměstnanosti.

Než se uchazeč o zaměstnání vydá zažádat o podporu, měl by mít alespoň představu na co má nárok a připravit si dokumentaci k doložení

Při řešení jakékoli závažnější životní situace je dobré si záležitost předem promyslet a ve vlastním zájmu si předem zjistit informace potřebné k tomu, aby se věc podařilo vyřešit nejen co nejrychleji, ale také co nejlépe. Důležité je so předem zjišťovat informace zejména k dokládání nejrůznějších rozhodných skutečností zvláště u nejrůznějších nároků. Neinformovanost a nedoložení důležitých informací může žadateli uškodit a připravit jej o část toho na co má ze zákona nárok. Uvedený postup platí i pro situace, kdy jde zaměstnanec po výpovědi ze zaměstnání žádat Úřad práce o podporu v nezaměstnanosti. Zvlášť pečlivě by se měl na daný krok nachystat jedinec, který výpověď ze zaměstnání podal sám, protože měl k takovému kroku závažné osobní důvody, například potřeboval pečovat o těžce postiženého blízkého. Doložení onoho vážného důvodu má totiž zásadní vliv na výši podpory v nezaměstnanosti. Pokud je závažný důvod doložen má uchazeč nárok na vyšší výši podpory, než když vážný důvod nedoloží. Při doložení toho, že zaměstnance k podání výpovědi v zaměstnání vedly závažné důvody, náleží podpora standardní. Pokud závažný důvod doložen není, náleží danému zaměstnanci po celou dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti jen podpora snížená ve výši pouze 45 procent průměrného výdělku dosahovaného v právě ukončeném zaměstnání.

Standardní, a tedy vyšší podpora v nezaměstnanosti náleží při vážném důvodu i uchazeči, který dal sám v zaměstnání výpověď

Základní systém poskytování podpory v nezaměstnanosti není nijak složitý a vychází z účelu podpory samotné. Podpora v nezaměstnanosti je krátkodobou měsíčně poskytovanou dávkou člověku, který přišel o práci, aby měl prostředky na životní potřeby, než si najde práci jinou. O uvedenou podporu si musí člověk, který přišel o práci vždy sám aktivně požádat a splnit určité zákonem stanovené podmínky pro daný nárok. Žádost musí být vždy podložena doklady, že uchazeč podmínky splňuje a dokumentací z předchozího zaměstnání, kde je uvedeno mimo jiné, zda jde o výpověď dávanou zaměstnavatelem či zaměstnancem a co je důvodem výpovědi a poté je teprve rozhodnuto, zda podpora náleží či nikoli a v jaké výši.

Z uvedených řádků je tedy jednoznačně jasné, že podpora v nezaměstnanosti není v žádném případě dávkou automatickou, ale že jde o dávku nárokovou, u které musí být splněny určité podmínky, aby vůbec náležela a že může náležet v různé výši.

Podpora v nezaměstnanosti tedy může být standardní, která se vyplácí, když uchazeč splňuje nárok na podporu a dostal výpověď od svého zaměstnavatele zpravidla z organizačních důvodů, to znamená, nezadal důvod k výpovědi a o svoji výpověď se nepřičinil. Tato standardní podpora v nezaměstnanosti náleží vždy jen po určitou omezenou podpůrčí dobu. Základní podpůrčí doba je 6 měsíců. Pro uchazeče, kterým je padesát nebo více let je podpůrčí doba delší dle věku. U uchazečů nad 55 let může být podpůrčí doba až 11 měsíců, což znamená, že 11 měsíců má uchazeč nárok na podporu. V případě standardní podpory je tedy první dva měsíce podpůrčí doby 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku z předešlého zaměstnání. Další dva měsíce podpůrčí doby náleží podpora ve výši 50 procent z předchozího výdělku. Po celý zbytek pobírání podpory pak už náleží 45 procent z výdělku.

Podpora v nezaměstnanosti však může náležet i snížená, pokud uchazeč nesplňuje všechny podmínky pro standardní výši této dávky, nedoloží potřebné doklady k výpovědi, nebo když výpověď dává sám zaměstnanec bez závažného důvodu k takovému kroku. Snížená podpora v nezaměstnanosti znamená, že nezaměstnaný dostává po celou dobu, kdy mu podpora náleží, podporu je ve výši. 45 procent z průměrného čistého výdělku dosahovaného v předchozím zaměstnání.

Jednoznačně platí, že uchazeči, který dává výpověď z vlastní vůle, ale má pro ni doložitelné závažné důvody dle § 5 zákona o zaměstnanosti náleží standardní výše této podpory, čili v prvních dvou měsících podpůrčí doby 65 procent z čistého výdělku v předchozím zaměstnání a další měsíce pak podpora postupně klesá nejprve na 50 procent a teprve posléze na 45 procent z průměrného výdělku.

Těmi zmíněnými vážnými důvody, které zákon uznává a jejichž existenci je nutné při žádosti o podporu aktivně doložit jsou:

nezbytná osobní péče o dítě do čtyř let věku,

nezbytná osobní péče uchazeče o těžce postiženou osobu blízkou závislou na péči jiné osoby, tedy osobu invalidní ve stupni II, III, nebo IV nebo případně těžce postiženou invalidní osobu, která není sice osobou blízkou ze zákona, ale s žadatelem o podporu, který o ni pečuje, sdílí společnou domácnost, kde společně uhrazují náklady na své potřeby,

péče o dítě docházející do předškolního zařízení nebo při povinné školní docházce,

nutnost přizpůsobit se povaze a místu výkonu zaměstnání manžela/manželky či registrovaného partnera.

Pozor úřady práce ne vždy informují uchazeče o všech nárocích a ne vždy zkoumají, zda neměl uchazeč k podání výpovědi vážný důvod

Jak je řečeno v úvodu tohoto článku je dobré si před cestou na ÚP ČR, předem zjistit alespoň základní informace o tom, kdy je na podporu v nezaměstnanosti nárok, jaká může být její výše a co je důležité doložit. Uvedené informace je možné zjistit například z webu Ministerstva práce a sociálních věcí. Pokud se uchazeč neinformuje, může se stát, že nedoloží potřebné doklady své situace a nedostane správnou výši podpory, na níž má nárok. Ne vždy si totiž úředníci pečlivě zjišťují, zda zaměstnanec neměl pro podání výpovědi, některý z vážných v zákoně uvedených důvodů a pokud se zaměstnanec sám aktivně nebrání, může dojít k přiznání podpory nižší. Uvedené jednání je sice pochybením v jednání příslušného úřadu, protože úřad má při rozhodování vždy pečlivě zjišťovat všechny důležité skutečnosti a informovat klienta o jeho nárocích, ale realita je jiná a ukazuje, že úředníci mohou nejednou pochybit.