Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Vyhledávací daňovou činnost nesmí správce daně zaměňovat s činností kontrolní

Datum článku: 02. 05. 2022

Vyhledávací i kontrolní činnost může u daňového subjektu správce daně provádět v rámci daňového řízení v zájmu správného stanovení a výběru daně. Ale pozor obě činnosti mají svá zákonem daná pravidla. Jde o zcela odlišnou záležitost a oba úkony nesmí být vzájemně zaměňovány, protože jinak může ze strany správce daně velmi snadno dojít k neoprávněnému zásahu do práv a svobod daňového subjektu.

Správce daně může u daňového subjektu provádět vyhledávací činnost nebo činnost kontrolní, ale nikdy nesmí při vyhledávání rovnou kontrolovat

Správce daně má samozřejmě ze zákona za úkol kontrolovat činnost daňových subjektů, zda řádně plní všechny zákonem stanovené daňové povinnosti vůči státu. Daňové kontroly může správce daně provádět pravidelně či namátkově, pokud je podezření, že daňový subjekt někde pochybil. Na straně druhé si však i správce daně musí dávat pozor na chyby ve svém postupu, aby nesprávně či rovnou dokonce nezákonně nezasáhl do práv a svobod daňového subjektu. K uvedenému neoprávněnému zásahu může snadno dojít, pokud správce daně zamění vyhledávací činnost za kontrolní. Jinými slovy před samotnou daňovou kontrolou je třeba někdy ještě vyhledáváním shromažďovat údaje k samotné kontrole, ale obě činnosti musí správce daně provádět vždy jako dva samostatné úkony. Nikdy se zkrátka nesmí začít kontrolovat už během vyhledávání.

Vyhledávací činnost je vždy samostatným krokem s vlastními pravidly a vždy musí být oddělena od samotné daňové kontroly

Výše uvedené řádky ukazují, že ačkoli se zdá, že vyhledávací daňová činnost a kontrolní činnost jsou dva prolínající se postupy, které se vzájemně přelévají a v průběhu vyhledávání se současně i kontroluje a při kontrole vyhledává, ale není tomu tak. Obě činnosti musí být podle ustanovení daňového řádu vždy odděleny.

Vyhledávací činnost je tedy samostatný krok, kdy si správce daně zjišťuje informace o daňovém subjektu, jak plní daňové povinnosti, vyhledává důkazní prostředky a opatřuje si vysvětlení, aby mohl správně postupovat při daňové kontrole. Nejpoužívanějším postupem ve vyhledávací činnosti je místní šetření. Jde o činnost zjišťovací čistě informativní, kterou může správce daně provádět i bez součinnosti daňového subjektu, jehož se vyhledávané informace týkají. Jde o činnost méně formální s menší časovou náročností, než samotná daňová kontrola. Při vyhledávací činnosti si správce daně získává informace od jiných daňových subjektů i dalších osob účastných na správě daní, které se subjektem zjišťovaným mají společné daňové vztahy. O uvedené činnosti a jejích výsledcích vyhledávání však musí správce daně vždy vytvořit samostatný úřední záznam.

Kontrolní daňová činnost je tedy samostatným krokem s přísnými pravidly nastavenými zákonem, jak pro správce daně, který kontrolu provádí, tak pro kontrolovaný daňový subjekt. To znamená už je zde jednoznačně nutná spolupráce obou stran. Každá ze stran má určena práva i povinnosti a v souladu s nimi musí jednat. Daňová kontrola se může dělat pro vyvrácení pochybností, čili potvrzení, že daňový subjekt jednal správně, všechny povinnosti má splněny a nikde se chyby nedopustil. A naopak daňová kontrola může sloužit k určení, že daňový subjekt jednal nesprávně a daňové povinnosti neplní. Daňová kontrola může být uskutečněna před vyměřením daně a stejně tak i po vyměření k doměření správnému. Z každé daňové kontroly musí být vždy vyhotovena zpráva s výsledky zjištění a navíc ještě musí být u každé daňové kontroly další písemnost oznamující ukončení kontroly s oznámením pro daňový subjekt, jak kontrola dopadla.

Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že vyhledávací daňová činnost a daňová kontrola spolu sice souvisí, ale každý z úkonů má svůj účel a stojí samostatně. To znamená že, správce daně nesmí v rámci zjišťování okolností případu provádět rovnou ověření správného plnění daňových povinností a vyžadovat po subjektu předložení daňových písemností. Oba kroky musí být vždy provedeny jako dva samostatné akty s náležitou samostatnou dokumentací. Spojením postupů v jeden celek, se správce daně dopouští neoprávněného jednání vůči daňovému subjektu.