Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Výpovědní dobu je možné prodloužit i v případě když už běží

Datum článku: 14. 07. 2023

Neočekávané okolnosti mohou nastat i v případě vypovězení zaměstnance z pracovního poměru pro nadbytečnost. Pokud je to nutně potřeba a zaměstnanec k tomu přivolí je umožněno zákonem prodloužení výpovědní doby dokonce i v případě, kdy již tato výpovědní doba běží. Ale i tato situace má pravidla, která je třeba dodržet.

Prodloužení výpovědní doby je možné, i když už výpovědní doba běží

Ohledně délky výpovědní doby v případě výpovědi z pracovního poměru dávané zaměstnavatelem zaměstnanci zákoník práce v § 51 jednoznačně stanoví, že výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. Dále tentýž paragraf říká, že výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a tato smlouva musí být písemná.

Možnost prodloužení výpovědní doby zde tudíž je a k prodloužení může dojít nejen před tím, než začne výpovědní doba běžet, ale také v jejím průběhu, když už výpovědní doba běží. Jsou totiž situace, kdy je uvedené prodloužení velmi potřebné či nutné a nejde jen o případy, kdy je třeba výpovědní dobu prodloužit z důvodů, že se zaměstnanec během výpovědní doby dostane do takzvané doby ochranné například z důvodu nemoci nebo jiných důvodů dle § 53 zákoníku práce, kdy mu zaměstnavatel výpověď dát nesmí.

Může tudíž nastat bezpočet zásadních situací, kdy je pro zaměstnavatele velmi zásadní, aby zaměstnanec, kterému dal výpověď a již mu běží výpovědní doba, pracoval ještě déle, než ona dvouměsíční výpovědní doba skončí a v dnešní době je tedy již možné uvedenou dobu po vzájemné dohodě zaměstnavatele a zaměstnance prodloužit. Zákoník práce tedy prodloužení výpovědní doby umožňuje, i když nestanoví, žádná další pravidla, kromě toho, že se obě strany musí na takovém prodloužení písemně dohodnout, což však neznamená, že zákon pravidla takové dohody ponechává jen na vůli smluvních stran. Při prodlužování běžící výpovědní doby je potřeba se tedy řídit nejen zákoníkem práce, ale i § 580 odst. 1 občanského zákoníku

Při prodloužení výpovědní doby v jejím průběhu musí být jednoznačně stanoven den, kdy má pracovní poměr skončit

Pokud tedy zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď, u které již začala běžet dvouměsíční výpovědní lhůta a následně si tento zaměstnavatel uvědomí, že potřebuje, aby tato výpovědní lhůta, kvůli naléhavým potřebám firmy byla delší, může si se zaměstnancem dohodnout prodloužení této lhůty. Při sestavování dohody se musí řídit zákoníkem práce a občanským zákoníkem. Ani jeden z uvedených zákonů sice nestanoví jednoznačně striktně, co má být v dané dohodě obsaženo, ale na straně druhé určité jednoznačné body dány jsou.

Jak je řečeno výše, tak uvedená dohoda o prodloužení běžící výpovědní doby musí mít vždy jedině písemnou formu. Další klíčovou záležitostí je, že dohoda musí vždy jednoznačně určovat den, kdy má pracovní poměr skončit. Dále je občanským zákoníkem stanoveno, že výpovědní doba musí být v daném případě sjednána tak, aby vycházela z potřeb konkrétní situace, ale nebyla přitom nepřiměřeně dlouhá v rozporu s dobrými mravy. Vždy je nutné dohodu nastavit tak, aby nenarušovala oprávněné zájmy a ochranu zaměstnance při ztrátě zaměstnání.