Výpovědní dobu je možné prodloužit i v případě když už běží
Neočekávané okolnosti mohou nastat i v případě vypovězení zaměstnance z pracovního poměru pro nadbytečnost. Pokud je to nutně potřeba a zaměstnanec k tomu přivolí je umožněno zákonem prodloužení výpovědní doby dokonce i v případě, kdy již tato výpovědní doba běží. Ale i tato situace má pravidla, která je třeba dodržet.
Prodloužení výpovědní doby je možné, i když už výpovědní doba běží
Ohledně délky výpovědní doby v případě výpovědi z pracovního poměru dávané zaměstnavatelem zaměstnanci zákoník práce v § 51 jednoznačně stanoví, že výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou vyplývající z § 51a. Dále tentýž paragraf říká, že výpovědní doba smí být prodloužena jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a tato smlouva musí být písemná.
Možnost prodloužení výpovědní doby zde tudíž je a k prodloužení může dojít nejen před tím, než začne výpovědní doba běžet, ale také v jejím průběhu, když už výpovědní doba běží. Jsou totiž situace, kdy je uvedené prodloužení velmi potřebné či nutné a nejde jen o případy, kdy je třeba výpovědní dobu prodloužit z důvodů, že se zaměstnanec během výpovědní doby dostane do takzvané doby ochranné například z důvodu nemoci nebo jiných důvodů dle § 53 zákoníku práce, kdy mu zaměstnavatel výpověď dát nesmí.
Může tudíž nastat bezpočet zásadních situací, kdy je pro zaměstnavatele velmi zásadní, aby zaměstnanec, kterému dal výpověď a již mu běží výpovědní doba, pracoval ještě déle, než ona dvouměsíční výpovědní doba skončí a v dnešní době je tedy již možné uvedenou dobu po vzájemné dohodě zaměstnavatele a zaměstnance prodloužit. Zákoník práce tedy prodloužení výpovědní doby umožňuje, i když nestanoví, žádná další pravidla, kromě toho, že se obě strany musí na takovém prodloužení písemně dohodnout, což však neznamená, že zákon pravidla takové dohody ponechává jen na vůli smluvních stran. Při prodlužování běžící výpovědní doby je potřeba se tedy řídit nejen zákoníkem práce, ale i § 580 odst. 1 občanského zákoníku
Při prodloužení výpovědní doby v jejím průběhu musí být jednoznačně stanoven den, kdy má pracovní poměr skončit
Pokud tedy zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď, u které již začala běžet dvouměsíční výpovědní lhůta a následně si tento zaměstnavatel uvědomí, že potřebuje, aby tato výpovědní lhůta, kvůli naléhavým potřebám firmy byla delší, může si se zaměstnancem dohodnout prodloužení této lhůty. Při sestavování dohody se musí řídit zákoníkem práce a občanským zákoníkem. Ani jeden z uvedených zákonů sice nestanoví jednoznačně striktně, co má být v dané dohodě obsaženo, ale na straně druhé určité jednoznačné body dány jsou.
Jak je řečeno výše, tak uvedená dohoda o prodloužení běžící výpovědní doby musí mít vždy jedině písemnou formu. Další klíčovou záležitostí je, že dohoda musí vždy jednoznačně určovat den, kdy má pracovní poměr skončit. Dále je občanským zákoníkem stanoveno, že výpovědní doba musí být v daném případě sjednána tak, aby vycházela z potřeb konkrétní situace, ale nebyla přitom nepřiměřeně dlouhá v rozporu s dobrými mravy. Vždy je nutné dohodu nastavit tak, aby nenarušovala oprávněné zájmy a ochranu zaměstnance při ztrátě zaměstnání.
Podobné články
Nemocenská při zkráceném úvazku je většinou nižší než při plném nasazení
Práce na částečný úvazek je pro mnohé lidi přitažlivou alternativou, která umožňuje lépe skloubit profesní…
Více informacíNahlašování dohod o provedení práce od července 2024
V současné době se mnoho zaměstnavatelů potýká s nejasnostmi ohledně povinnosti nahlašování dohod o provedení…
Více informacíÚprava zaměstnání na dohody bude mít nakonec snesitelnější podmínky, než se původně plánovalo
Dne 17. dubna 2024 došlo ve Sněmovně České republiky k významnému rozhodnutí, které ovlivní pracovní podmínky…
Více informacíV oblasti DPH se od roku 2025 chystá hned několik důležitých změn
Od začátku roku 2025 vstoupí v platnost klíčová novelizace zákona o DPH, která přináší široké spektrum změn,…
Více informací