Výpovědní lhůtu v zaměstnání je možné i zkrátit, ale vždy jen podle pravidel zákona
Výpověď ze zaměstnání je většinou pevně svázána s výpovědní dobou dvou měsíců danou zákonem, která se musí dodržet. Nicméně u většiny situací zákony pamatují i na možnosti nějaké té výjimky a platí to i pro výpovědní lhůtu. Výpovědní lhůtu ze zaměstnání je možné i zkrátit, ale opět to má svá pravidla určená zákonem, která je nutné znát a dodržet.
Výpovědní lhůta ze zaměstnání je obdobím před definitivním skončením pracovně-právního vztahu a dává zaměstnanci i zaměstnavateli určitou dobu na přípravu na nové podmínky. Zaměstnanec si může během výpovědní doby hledat nové zaměstnání a zaměstnavatel naopak náhradu za odcházející pracovní sílu. Zákoník práce však i pro tuto lhůtu stanoví závazná pravidla, kterými se zaměstnavatel i zaměstnanec musí řídit.
Výpovědní lhůta v zaměstnání může být i kratší než dva měsíce, ale jen v určitých situacích a za přesně stanovených podmínek
Ve většině případů činí při výpovědi ze zaměstnání výpovědní lhůta dva měsíce. Výpovědní doba začíná obvykle běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí, pokud není stanoveno jinak, uplynutím posledního kalendářního dne příslušného měsíce. Během výpovědní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele stále trvají práva a povinnosti plynoucí z pracovního vztahu a obě stany jsou povinny je plnit. V § 51 také zákoník práce říká, že výpovědní doba musí být vždy stejně dlouhá pro zaměstnance i zaměstnavatele.
Žádná situace v životě si většinou nevystačí jen s jedinou variantou řešení a i v případě výpovědní lhůty zákon umožňuje danou dobu v určitých situacích zkrátit případně prodloužit.
Kratší výpovědní doba může být při hromadném propouštění, při přechodu práv a povinností zaměstnance nebo při skončení poměru dohodou
Jsou situace, kdy je zkrácení výpovědní doby nutností. Taková situace může nastat například v případě hromadného propouštění zaměstnanců, nebo pokud výpověď dává zaměstnanec v souvislosti s přechodem nebo výkonem práv a povinností plynoucích z pracovněprávních vztahů.
V případě hromadného propouštění pak může být výpověď kratší, ale pracovní poměr nesmí skončit dříve, než uplyne 30 dnů od doručení písemné zprávy o propuštění zaměstnanci.
Pokud dává výpověď zaměstnanec v souvislosti s přechodem nebo výkonem práv a povinností plynoucích z pracovněprávních vztahů, výpovědní lhůta pak končí dříve, protože pracovní poměr v daném případě končí nejpozději dnem, který předchází dni, ve kterém má dojít k nabytí účinnosti přechodu či výkonu práv a povinností.
Další situací, kdy je možné mít v zaměstnání kratší výpovědní dobu než dva měsíce je situace, kdy se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou na ukončení pracovního poměru dohodou. Jestliže se obě strany písemně dohodnou na ukončení pracovního poměru dohodou k určitému datu, mohou si taktéž dohodnout i kratší výpovědní dobu, než jsou uvedené dva měsíce. Nutné je nezapomenout na to, že taková dohoda musí být vždy písemná a musí obsahovat podpisy zaměstnavatele i zaměstnance.
Podobné články
Lhůta pro oznámení přeshraničních plateb do centrálního systému končí 30 dubna 2024
Pro poskytovatele platebních služeb, kterých se dotýká povinnost oznámit přeshraniční platby do Centrálního…
Více informací
Novela zákona u účetnictví v roce 2025 upřesní účetní cíle i pojmy
Plánovaná novela zákona o účetnictví, která by měla vstoupit v platnost na počátku roku 2025, přináší…
Více informací
Na dítě druha nebo družky daňové zvýhodnění uplatnit nelze ani v roce 2024
V posledních letech se stalo měsíční daňové zvýhodnění na dítě klíčovým nástrojem, který pomáhá čelit…
Více informací
Práva na dovolenou se ani při dohodách nemůže zaměstnanec vzdát
V záležitostech ohledně nároku na dovolenou zaměstnanců si musí zaměstnavatelé pečlivě hlídat své počínání,…
Více informací
