Výživné může skončit na bedrech prarodičů aneb když osud míchá kartami
Být prarodičem nemusí být vždy jen šťastné chvíle, rozmazlování, hrdost a radostné chvění při kontaktu s nejmladší generací. Tato životní etapa nám někdy může přinést i mnohem větši starosti, než s vlastními dětmi. Logicky totiž s přibývajícím věkem ubývá možností i sil. Osud si s námi však často tvrdě pohrává a ukládá nám další i další životní zkoušky. Jednou z nich může být i plnění vyživovací povinnosti vůči vnoučatům, kterou v některých případech ukládá přímo zákon.
Výživné dítěti
Úhrada výživného dítěti neznamená jen zajištění jeho stravy, ale jde o částku, která má podle zákona systematicky a vyváženě uspokojovat všechny potřeby dítěte a zajišťovat jeho harmonický vývoj po stránce tělesné i duševní. Znamená to kromě stravy též zjištění bydlení, ošacení a obuvi, ale i možnosti vzdělávání a dalšího rozvoje.
Potřeba výživného je tam kde není schopnost oprávněného sám se živit, což je u dětí a zvláště těch nezletilých jednoznačné a tuto potřebu jsou povinni jim zajišťovat osoby povinné, tedy v první linii jeho rodiče, ale zákon může tuto povinnost uložit případně i dalším příbuzným.
Vyživovací povinnost k dítěti vzniká jeho narozením a trvá podle § 911 Nového občanského zákoníku, tak dlouho pokud oprávněný tedy dítě není schopno samo se živit a do té doby také může být výživné z rozhodnutí soudu přiznáno. Vyživovací povinnost tedy nekončí automaticky zletilostí dítěte či jeho dovršením věku 26 let, ale může trvat i déle. Nezletilé dítě dokud není plně svéprávné má právo na výživné byť má třeba nějaký vlastní majetek a příjem, ale pokud toto k jeho výživě nestačí má výživné nastoupit.
Vyživovací povinnost může spadnout i na babičky a dědy
Vyživovací povinnost vůči dítěti je tedy velký a závažný úkol, který zákon ukládá prioritně rodičům, jak je stanoveno v odstavci dvě § 910 NOZ, kde se říká, že vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti dalších předků.
Uvedené ustanovení tedy už přímo naznačuje, že vyživovací povinnost k dítěti se v různých případech může oprávněně posunout a posouvá i na další generaci příbuzných dítěte tedy prarodiče a toto platí stejnou měrou pro prarodiče matky i otce oprávněného dítěte, pokud tito jsou schopni vzhledem ke své situaci povinnost splnit, což se posuzuje z doložených příjmů uvedených osob.
Vyživovací povinnost k dítěti přechází na babičky a dědy jen v opravdu odůvodněných a závažných případech, kdy se rodiče dítěte starat nemohou. Tedy například v případě smrti rodičů či v případě jejich prokazatelně závažného zdravotního problému nebo sociální situace, která jim důvodně znemožňuje vyživovací povinnost plnit. Vyživovací povinnost prarodičů tedy skutečně nastat může, protože v popředí vždy bude stát ochrana zájmů a potřeb nezletilých dětí. Ale zákon také jasně říká, že vyživovací povinnost vzdálenějších příbuzných nastává jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní a zde je opravdu nutno zdůraznit slůvko nemohou nikoli nechtějí.
Soudy proto uvedené případy většinou dlouze prověřují a posuzují se okolnosti a vyžadují doklady znalců ohledně zdravotního stavu, sociální situace, doklady o příjmech i mnohé další doložení objektivní situace.
Dostanete-li se tedy do uvedeného problému, obrňte se trpělivostí při táhlém soudním jednání a dokládejte požadované dokumenty, můžete tím jednání urychlit nebo si v opačném případě naopak situaci komplikovat.
Výživné prarodičů neurčují tabulky ale více situace
Pokud se stanoví výživné rodičům na nezletilé dítě, vychází se z orientačních bodů, tedy věk versus potřeby dítěte a příjmy povinného rodiče. U prarodičů je situace trochu jiná, a proto jak uvádíme výše je důležité se soudy spolupracovat a dokládat situaci. Každá situace je naprosto individuální, citlivá a vyžaduje jedinečné řešení.
Jak jsme uvedli výše, výživné prarodičů se vztahuje na všechny, žijící prarodiče, kteří jsou s ohledem na svoji situaci schopni tuto povinnost plnit současně. Nemusí to tedy být záležitost jedné osoby,ale hned třeba několika současně. Zákon tedy ohledně výživného prarodičů na vnoučata jednoznačné částky nestanoví a vychází se ze skutkové podstaty a situace jednotlivých případů.
Podobné články
Co znamená nemocenské pojištění?
Nemocenské pojištění představuje základní pilíř sociálního zabezpečení v České republice, který je navržen…
Více informací
Lhůta pro oznámení přeshraničních plateb do centrálního systému končí 30 dubna 2024
Pro poskytovatele platebních služeb, kterých se dotýká povinnost oznámit přeshraniční platby do Centrálního…
Více informací
Nahlašování dohod o provedení práce od července 2024
V současné době se mnoho zaměstnavatelů potýká s nejasnostmi ohledně povinnosti nahlašování dohod o provedení…
Více informací
Úprava zaměstnání na dohody bude mít nakonec snesitelnější podmínky, než se původně plánovalo
Dne 17. dubna 2024 došlo ve Sněmovně České republiky k významnému rozhodnutí, které ovlivní pracovní podmínky…
Více informací
