Z hlediska starobního důchodu je dobrovolné důchodové pojištění lepší než nic, ale důchod bude malý
Starobní důchod jsou sice peníze od státu, které člověku ve stáří zajišťují příjem, jehož prostřednictvím uspokojuje své potřeby, ale vždy je třeba pamatovat na to, že nikdy nejde o příjem získaný automaticky, pouze dosažením určitého věku. O starobní důchod je vždy třeba se zasloužit nějakou ekonomickou činností, z níž je státu odváděno po předepsanou dobu důchodové pojištění nebo dobrovolnou platbou důchodového pojištění.
Dobrovolné placení důchodového pojištění má být pouze pomocníkem v nestandardních situacích a starobní důchod je důležité si jistit pravidelným placením sociálního pojištění ze zaměstnání či podnikání
Z výše uvedených řádků je jednoznačně patrné, že k tomu, aby měl jedinec ve stáří nárok na alespoň nějaký starobní důchod je vždy nutná nějaká jeho vlastní aktivita, kterou bude pravidelně přispívat do sociálního systému státu, z něhož bude onen důchod následně vyplácen. Jinými slovy platí, že kdo se o svůj starobní důchod nijak nepřičiní, tak na žádný starobní důchod nárok mít ve stáří nebude.
Záleží, však také na tom jakého druhu ono přičinění bude a jak dlouho bude trvat. Klíčovým faktorem pro nárok na starobní důchod je totiž délka hrazeného sociálního respektive důchodového pojištění a výše příjmů, z nichž bylo toto pojištění hrazeno.
Sociální pojištění se vždy odvádí z příjmů ze zaměstnání v pracovním poměru i z některých dohod ze zaměstnání na dohody mimo pracovní poměr. U dohod je povinnost odvodu sociálního pojištění je u dohod nad určitý příjmový limit. U DPP musí být pro povinný odvod překročen limit příjmů nad 10 000 Kč měsíčně. U DPČ se pojistné na sociální pojištění odvádí z příjmu přesahujícího 3500 Kč měsíčně. Z podnikání se sociální pojistné povinně odvádí z podnikání na hlavní činnost. Při podnikání na vedlejší činnost se sociální pojištění odvádí, jen pokud příjmy z daného podnikání za daný rok překračují určitý zákonem stanovený limit.
Pokud občan žádný z uvedených příjmů, který by mu zakládal povinnou účast na sociálním a tím i důchodovém pojištění nemá, může si platit důchodové pojištění dobrovolně.
Dobrovolné důchodové pojištění si lze platit ze specifického důvodu a pak je možné si takto doplatit potřebnou dobu na důchod i neomezeně zpětně. Nebo je možné si dobrovolné důchodové pojištění platit bez specifického důvodu a pak je možné si takto dobrovolné pojistné platit po dobu maximálně 15 let a současně musí být splněna podmínka získání alespoň jednoho roku pojištění zaměstnáním či podnikáním.
Uvedenými specifickými důvody, při nichž je možné si doplatit dobrovolně důchodové pojištění neomezeně zpětně je například dlouhodobé vedení jedince v evidenci uchazečů o práci na Úřadě práce bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Dále je možné si takto doplatit dobu pojištění za dobu pobytu v zahraničí, pokud uvedená osoba následovala do zahraničí svého manžela případně registrovaného partnera z důvodu výkonu státní služby tohoto manžela partnera.
Výše dobrovolného důchodového pojištění musí odpovídat vždy nejméně aktuálně platné výši minimální částky tohoto pojistného stanoveného státem pro daný rok
Dobrovolná platba důchodového pojištění se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu. Oním vyměřovacím základem je částka, kterou si plátce sám určí. Nejméně si však takto lze určit částku odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v kalendářním roce, v němž je důchodové pojištění hrazeno. Nejsnazší, aby věci byly správně je v daném případě platit dobrovolné důchodové pojištění z aktuálně zákonem stanoveného vyměřovacího základu. V roce 2022 je třeba při dobrovolně placeném důchodovém pojištění platit každý měsíc minimálně částku 2724 Kč. Vždy, když se člověk rozhoduje pro platbu důchodového pojištění popsaným způsobem je nutné počítat s tím, že budoucí důchod z dané platby bude také jen minimální hluboce podprůměrný a že vyšší částku důchodu než tento postup může přinést i práce v zaměstnání za minimální mzdu.
Podobné články
Novela zákona u účetnictví v roce 2025 upřesní účetní cíle i pojmy
Plánovaná novela zákona o účetnictví, která by měla vstoupit v platnost na počátku roku 2025, přináší…
Více informacíNa dítě druha nebo družky daňové zvýhodnění uplatnit nelze ani v roce 2024
V posledních letech se stalo měsíční daňové zvýhodnění na dítě klíčovým nástrojem, který pomáhá čelit…
Více informacíZkušební doba může být maximálně polovinou sjednaného pracovního vztahu
Proces nastavení zkušební doby představuje pro zaměstnavatele činnost, která vyžaduje maximální pozornost…
Více informacíČerpání a proplácení dovolené dohodářům
Po rozsáhlé reformě pracovní legislativy v podzimních měsících roku 2023 byl zaveden také nárok na řádnou…
Více informací