Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Za přestávku s neustálou pracovní pohotovostí zaměstnanci náleží odměna

Datum článku: 04. 11. 2021

Pokud zaměstnanec při výkonu svých pracovních povinností koná neustálou pohotovost, náleží mu v této době odměna i za přestávku, kterou v této době má. Uvedené rozhodnutí nedávno sdělil Ústavní soud ČR ke stížnosti jednoho v pohotovosti pracujícího zaměstnance.

I za přestávku v práci v případech neustálé pohotovosti náleží zaměstnanci odměna

Není přestávka v práci jako přestávka v práci. Většinou v uvedené době přestávky nenáleží zaměstnanci odměna, ale není tomu tak vždy a jsou situace, kdy naopak i za uvedenou dobu zaměstnanci mzda či plat ze zákona náleží, protože se nejedná o přestávku jako takovou, ale pouze o nutnou pauzu, během níž práce nemůže být přerušena a zaměstnanec musí být neustále v pohotovosti k výkonu práce.

Ohledně toho zda zaměstnanci vzhledem k charakteru jeho práce náleží mzda případně plat i za přestávku v práci už se vedl nejeden soudní spor, kde si zaměstnanci stěžovali, že jim uvedená doba proplacena nebyla, ačkoli se tak stát mělo. Také postup soudů není v uvedených případech shodný a často se zaměstnanci svého práva na mzdu za přestávky nedomohli právě ani, když konali práci v situaci, kdy nešlo přerušit provoz, či byla nutná trvalá pohotovost zaměstnance. Rozhodnutí soudů sice vždy vychází z platných zákonů, ale vždy záleží na individuálním posouzení konkrétní situace daného případu. Kupodivu právě v otázce nároku na proplácení přestávek v práci chybují velmi často zaměstnavatelé, ale jak nedávno rozhodl Ústavní soud, mohou chybu v rozhodování těchto záležitostí dělat i soudy.

Jak napovídají řádky výše přestávky v zaměstnání, nejsou a ani nemohou být s ohledem na různost profesí a charakteru práce vždy shodnou situací.

Zákoník práce v § 88 ohledně přestávek v práci stanoví, že zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách trvání nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. V případě mladistvých zaměstnanců musí být tato povinná přestávka poskytnuta vždy již po 4,5 hodinách trvání nepřetržité práce. Stejný paragraf také stanoví, že i v provozech, kde práce nemohou být přerušeny, musí být zaměstnancům zajištěna přiměřená doba na jídlo a oddech.

Tentýž paragraf také říká, že přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. Ale v provozech, kde práce nemohou být přerušeny a zaměstnancům musí být zajištěna právě jen nutná přiměřená doba na jídlo a oddech se uvedená doba započítává a zaměstnanci za ni náleží odměna.

Podle ústavních soudců je nutné vždy u posuzovaných případů jednoznačně stanovit, zda byl posuzovaný čas dobou pracovní či dobou odpočinku a podle toho rozhodovat

Podle ústavních soudců není snadné řešit uvedené spory ohledně nároku na proplacení doby přestávky právě u zaměstnanců pracujících v nepřetržitém provozu a u zaměstnanců v pracovní pohotovosti. Obě situace jsou si velmi podobné a na druhou stranu jsou velmi specifické. Samotný fakt že zaměstnanec pracuje v nepřetržitém provozu, ještě nemusí vždy znamenat, že zaměstnanci nemůže být poskytnuta přestávka 30 minut na jídlo a oddech. Vždy záleží na charakteru práce a stejně tak není pohotovost jako pohotovost a i zde jde někdy práce přerušit.

Zásadní zde tedy je vždy vycházet z konkrétní situace daného případu a jednoznačně určit zda posuzovaný čas podle charakteru činnosti a uložených úkolů byl dobou pracovní či dobou odpočinku. Zde musí být podle ústavních soudců jednoznačně stanovena jedna či druhá varianta, protože třetí možnost není.

Pokud zaměstnanec musí být v neustálé připravenosti do několika minut práci konat, pak mu za dobu připravenosti mzda jednoznačně náleží

Ústavní soud nakonec rozhodl, že pokud je zaměstnanec charakterem pracovních úkolů v rozhodné době nucen být vždy do několika minut plnit zadaný úkol, zasluhuje si náležitou odměnu i za dobu připravenosti k plnění úkolu a nejen za to zda úkol bylo nakonec potřeba splnit. Uvedená pohotovost samotná je záležitost velmi psychicky náročná od zaměstnance vyžaduje vysokou disciplínu i koncentraci a proto taková pracovní doba rozhodně nemůže být dobou neplacenou čili přestávkou.