Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Živnostníci jdou na nemocenskou, až když není jiná možnost většinou pak, ale stůňou déle a i úrazy berou na lehkou váhu

Datum článku: 13. 11. 2019

Živnost a nemoc to spolu zkrátka z mnoha závažných důvodů nejde dohromady. Živnostníci to vědí, a proto neschopnost využívají i podle statistik v co nejmenší míře, jenže vše co se přehání, mívá neblahé následky. Když už je nemocenská u živnostníka nevyhnutelná trvá pak nezřídka trojnásobně déle než u zaměstnance a pokud je její příčinou úraz bývá situace nejzávažnější.

Zdraví mají i živnostníci jen jedno ale příliš na to nemyslí, když řeší neschopenku nebo bezpečnost práce

Ze statistik sledujících míru pracovní neschopnosti u zaměstnanců a živnostníků vypadá situace tak, že tuzemští živnostníci mají zřejmě železné zdraví, neschopenku využívají zhruba třikrát méně než zaměstnanci a jen v opravdu akutních problémech a ani změna v systému nemocenské, kdy se vrátilo proplácení celé doby nemoci, situaci nemění. Živnostníci často váhají s návštěvou lékaře i v případě úrazu a vědomě riskují možnost, že úraz zanechá nevratné následky. Na straně druhé uvedené statistiky ukazují, že v případě, že, když nemoc či úraz živnostníka skutečně skolí, bývá to na dobu nesrovnatelně delší než u zaměstnanců a živnostník pak nezřídka prostůně i více než 100 dnů. Proč tomu tak je? Není to náhodou z důvodů, že by chtěli ušetřit na platbách na zdravotní pojištění?

Celá záležitost kolem nemocnosti a pracovní neschopnosti živnostníků je velmi složitý a citlivý problém, který rozhodně nestojí na tom, že by si OSVČ nechtěli hradit zdravotní pojištění.

Jak je řečeno hned v úvodu článku živnost a nemoc spolu zkrátka dohromady nejdou. Pokud živnostník skončí v pracovní neschopnosti, marodí v prvních čtrnácti dnech nemoci vždy bez peněz, ať jsou či nejsou karenční doby. Živnostník, který si řádně hradí nemocenské pojištění má nárok na nemocenskou až od 15 dne nemoci, tedy od chvíle, kdy nemocenskou platí stát. Náhrada mzdy v prvních čtrnácti dnech nemoci je pouze zaměstnaneckou záležitostí a vyplácí ji zaměstnavatel nemocným zaměstnancům. Peníze však nejsou zdaleka to jediné, co živnostníkovi brání být v pracovní neschopnosti. Hlavním problémem v daném případě zvláště u malých podnikatelů bývá ohrožení chodu firmy a podnikání samotného. Stojí totiž zakázky, zpozdí se plnění závazků, zákazníci mohou zatím přejít ke konkurenci, jednoduše řečeno hrozí samá pohroma.

Nejsložitější bývá situace, když se živnostníkovi stane úraz. Jenže zde opět všechno souvisí se vším a svou roli tu opět často hrají peníze. Všechny ochranné prostředky a zabezpečení vždy něco stojí, a když peněz není nazbyt nebo už jsou dokonce v zádech finanční potíže, jde se často i vědomě do rizika.

Jak vidno neschopenka je skutečně to, co živnostník může potřebovat nejméně, protože mu většinou přímo ohrožuje vydřenou a opečovávanou firmu, na straně druhé je však třeba myslet na to, že zničené zdraví ani ta nejlépe vybudovaná nejprestižnější firma nevrátí a dokonce zkalí i radost z úspěchu.