Způsobení pracovního úrazu lehkomyslností zaměstnance musí zaměstnavatel samostatně prokázat
Pokud se zaměstnanci stane pracovní úraz nebo se u něho vyskytne nemoc z povolání, má zaměstnavatel ze zákona povinnost nahradit zaměstnanci škodu. Od uvedené povinnosti se zaměstnavatel může úplně nebo částečně osvobodit, když jednoznačně prokáže a doloží soudu, že vina za úraz leží plně či alespoň částečně na zaměstnanci. Důkazy, že zaměstnanec si úraz způsobil vlastní lehkomyslností, jsou vždy na zaměstnavateli a nesmí být žádány po zaměstnanci.
Zprostit se částečně povinnosti náhrady škody za úraz zaměstnance nebývá vůbec snadné a případná „spoluúčast“ z lehkomyslnosti musí být zaměstnavatelem nezvratně doložena
Vznik pracovního úrazu je pro zaměstnavatele vždy velmi nepříjemná záležitost přinášející mnoho nepříjemných starostí a hlavně povinností, které musí být ze zákona splněny. K nejzásadnějším z těchto odpovědností a současně z toho plynoucí povinnosti je odpovědnost zaměstnavatele za škodu v případě vzniku pracovního úrazu zaměstnance. Zaměstnanci, kterému se stane pracovní úraz, ze zákona vzniká nárok na náhradu škody či nemajetkové újmy, která pracovním úrazem vznikla. To, že je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, pokud uvedená škoda či újma vznikla při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s tímto plněním, stanoví § 269 zákoníku práce. Uvedená škoda jako následek pracovního úrazu, může vzniknout z mnoha nejrůznějších příčin a důvodů, které mohou být, jak na bedrech zaměstnavatele, tak zaměstnance a může samozřejmě vzniknout i situace, kdy je odpovědnost za danou událost na obou stranách.
Zákon dává zaměstnavatelům možnost se zcela nebo z části zprostit povinnosti nahradit zaměstnanci popsanou škodu či nemajetkovou újmu. Toto zproštění povinnosti plné nebo částečné řeší paragrafy 270 a 271 zákoníku práce. Zákonná možnost zprostit se povinnosti k náhradě škody zaměstnanci v souvislosti s pracovním úrazem zde tedy je, ale není snadná. Záležitost se vždy musí odehrávat za asistence soudu a zaměstnavatel musí vždy předložit jednoznačně nezpochybnitelné důkazy, že na zproštění se má jednoznačně právo. Důkazní břemeno je v dané situaci vždy na bedrech zaměstnavatele. Někdy může být těžší uvedené přesvědčivé důkazy předložit u částečného zproštění povinnosti nahradit škodu, než v případě zproštění úplného.
Úplně se zprostit povinnosti náhrady škody za pracovní úraz zaměstnance zaměstnavatel může, pokud jednoznačně prokáže, že škoda vznikla v důsledku opilosti či požití návykových látek zaměstnancem a zaměstnavatel nemohl uvedené škodě zabránit. Pokud zaměstnavatel doloží nezvratné důkazy, že zaměstnanec uvedeným jednáním čili vlastním zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoli s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly zaměstnavatelem soustavně vyžadovány a kontrolovány.
Zproštění se povinnosti musí zaměstnavatel dokázat bez „spoluúčasti“ zaměstnance
Částečně se zprostit uvedené povinnosti zaměstnavatel může, když soudu prokáže, že zaměstnanec jednal lehkomyslně v rozporu s obvyklým způsobem chování a ačkoli neporušil právní nebo ostatní předpisy či pokyny ohledně BOZP jednal takovým způsobem, který vedl ke vzniku pracovního úrazu, i když si vzhledem ke své kvalifikaci i zkušenostem musel být vědom, že si svým jednáním může způsobit škodu na zdraví.
Prokázat právě lehkomyslné jednání bývá leckdy nesnadnější, než doložit jednoznačné porušení předpisů. Zaměstnavatel se zde své odpovědnosti může zbavit maximálně ze dvou třetin a zbývající část škody stejně zaměstnanci uhradit a nesmí přitom opatřování důkazů přenášet na uvedeného zaměstnance. Pokud se chce zaměstnavatel i třeba jen zčásti zbavit povinnosti náhrady škody zraněnému zaměstnanci musí soudu nezvratně prokázat zaměstnancův podíl viny na situaci čili jeho „spoluúčast“ na vzniku úrazu. Relevantní důkazy popsané situace si musí zaměstnavatel obstarat sám a takovým způsobem, aby důkazní břemeno nezatěžovalo zaměstnance.
Podobné články
Nahlašování dohod o provedení práce od července 2024
V současné době se mnoho zaměstnavatelů potýká s nejasnostmi ohledně povinnosti nahlašování dohod o provedení…
Více informací
Povinnosti zaměstnavatele při kontrole ze zdravotní pojišťovny
V každé firmě, bez ohledu na velikost či obor působení, se občas objeví moment, kdy se musí vyrovnat s úřední…
Více informací
Jak požádat o podporu od státu při insolvenci zaměstnavatele?
Pro zaměstnance, kteří čelí nepříjemné situaci, kdy jejich zaměstnavatel kvůli finančním potížím přestal…
Více informací
Stát i v roce 2024 poskytne o něco více peněz za zaměstnavatele v insolvenci
Když se zaměstnavatel dostane do situace insolvence a není schopen svým zaměstnancům vyplácet mzdy nebo platy, mohou…
Více informací
