Co hrozí OSVČ za nepodání přehledu zdravotní pojišťovně?
Nepodání přehledu zdravotní pojišťovně představuje pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) závažné porušení zákonných povinností, které s sebou nese řadu nepříjemných následků a finančních postihů. Tato situace není v žádném případě zanedbatelná a každý podnikatel by měl věnovat zvýšenou pozornost svým zákonným povinnostem vůči zdravotní pojišťovně.
Primární následky nepodání přehledu
Když OSVČ nepodá ve stanovené lhůtě přehled o příjmech a výdajích své zdravotní pojišťovně, dopouští se tím přestupku proti zákonu o veřejném zdravotním pojištění. Tento přestupek může být zdravotní pojišťovnou sankcionován uložením pokuty, která může dosáhnout až pozoruhodné částky 50 000 Kč. Výše pokuty závisí na několika faktorech, včetně závažnosti přestupku, doby prodlení a případné recidivy tohoto porušení.
Uložená pokuta však není jediným negativním důsledkem, který OSVČ v takové situaci postihne. Bohužel, mnozí podnikatelé se mylně domnívají, že zaplacením pokuty celá záležitost končí, což je závažný omyl, který může vést k dalším komplikacím.
Stanovení pravděpodobné výše pojistného
Jestliže OSVČ nesplní svou povinnost podat přehled ani v dodatečné lhůtě, kterou jí zdravotní pojišťovna stanoví v písemné výzvě, nastupuje další významný následek. Zdravotní pojišťovna v takovém případě přistoupí k vydání správního rozhodnutí, kterým stanoví tzv. pravděpodobnou výši pojistného. Tento krok je zakotven v zákoně jako ochranný mechanismus, který zajišťuje, že i při nesplnění informační povinnosti ze strany OSVČ bude zajištěn příjem do systému veřejného zdravotního pojištění.
Pravděpodobná výše pojistného je zpravidla pro podnikatele značně nevýhodná. Důvod je prostý - při stanovení této částky nemůže zdravotní pojišťovna zohlednit skutečnou ekonomickou situaci podnikatele, jeho příjmy, výdaje a další relevantní okolnosti, které by při řádném podání přehledu vedly k přesnému výpočtu pojistného.
Metody určení pravděpodobné výše pojistného
Zdravotní pojišťovna má k dispozici dva základní postupy pro stanovení pravděpodobné výše pojistného. V první řadě může vycházet z dřívějších údajů, které o daném podnikateli eviduje. Může se jednat například o údaje z předchozích přehledů, informace o platbách pojistného v minulosti či jiné relevantní informace, které má pojišťovna ve své databázi.
Pokud zdravotní pojišťovna nedisponuje žádnými dřívějšími údaji o podnikateli nebo jsou tyto údaje nedostatečné pro stanovení pravděpodobné výše pojistného, přistoupí k druhé metodě. Ta spočívá v určení pravděpodobného pojistného na základě zákonem stanovené částky všeobecného vyměřovacího základu. V takovém případě se vyměřovacím základem pro výpočet pojistného stává polovina částky tohoto všeobecného vyměřovacího základu, což může pro mnohé OSVČ představovat výrazně vyšší částku, než jakou by platili při standardním výpočtu na základě skutečných příjmů.
Náprava situace a zrušení rozhodnutí
I po vydání rozhodnutí o stanovení pravděpodobné výše pojistného má OSVČ možnost situaci napravit. Pokud dodatečně splní svou povinnost a předloží zdravotní pojišťovně přehled s řádným výpočtem pojistného, pojišťovna své rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší. To však neznamená, že by podnikatel byl zproštěn případných sankcí za opožděné podání přehledu nebo platby pojistného.
Další důsledky a související sankce
Kromě pokuty a stanovení pravděpodobné výše pojistného čelí OSVČ při nepodání přehledu také penále z dlužného pojistného. Penále narůstá za každý den prodlení a může významně navýšit celkovou částku, kterou bude podnikatel nucen uhradit.
Nepodání přehledu může mít také nepřímé důsledky v podobě narušení vztahů s příslušnou zdravotní pojišťovnou, komplikací při případných jednáních o splátkovém kalendáři nebo při řešení jiných administrativních záležitostí souvisejících se zdravotním pojištěním.
