Co je základem daně u příjmů z kryptoměn?
Otázka stanovení základu daně u příjmů plynoucích z obchodování, směny či jiného nakládání s kryptoměnami představuje v současné době jedno z významných témat daňového práva, které nabývá na aktuálnosti s rostoucí popularitou digitálních měn mezi širší veřejností. V kontextu české daňové legislativy je nezbytné věnovat pozornost především ustanovení § 10 odst. 4 zákona o daních z příjmů (ZDP), které poskytuje základní rámec pro zdanění takzvaných ostatních příjmů, mezi něž příjmy z operací s kryptoměnami standardně řadíme.
Základem daně u kryptoměn je jednak rozdíl mezi příjmy a výdaji, ale i náklady při obchodování
Základ daně z příjmu se u těchto ostatních příjmů stanovuje jako matematický rozdíl mezi veškerými dosaženými příjmy souvisejícími s kryptoaktivity a výdaji, které byly prokazatelným způsobem vynaloženy na jejich dosažení, udržení či zajištění. Tato zdánlivě jednoduchá definice však v praxi otevírá řadu komplexních otázek specifických právě pro oblast kryptoměn, jejich oceňování a evidenci souvisejících nákladů.
V případě kryptoměnových transakcí je třeba si uvědomit, že do kategorie uznatelných výdajů nevstupuje pouze samotná pořizovací (nákupní) cena dané kryptoměny, ale rovněž celá škála doprovodných nákladů, které s držením či obchodováním s těmito digitálními aktivy přímo souvisejí. Jedná se například o různorodé poplatky účtované kryptoměnovými burzami za provedení jednotlivých transakcí, poplatky za vklady či výběry prostředků, případně i pravidelné poplatky za využívání prémiových služeb těchto obchodních platforem.
Dále do uznatelných nákladů mohou spadat i technické poplatky související s převodem kryptoměn mezi různými peněženkami, označované často jako "gas fees" v případě Ethereum sítě nebo obdobné transakční poplatky u jiných blockchainových sítí. Tyto poplatky se v čase významně mění v závislosti na vytíženosti dané sítě a mohou v některých obdobích představovat nezanedbatelnou nákladovou položku.
Daňově uznatelným nákladem je i zabezpečení kryptoměn
Mezi další daňově uznatelné výdaje patří také náklady spojené s bezpečným uchováváním kryptoměn, jako jsou poplatky za správu hardwarových či softwarových peněženek, případně poplatky za custodianské služby, kdy jsou digitální aktiva svěřena do úschovy specializované instituci. V některých případech lze do těchto nákladů zahrnout i pořízení hardwarových peněženek, pokud jsou používány výhradně pro zabezpečení kryptoměn generujících zdanitelné příjmy.
Klíčové je vždy mít všechny kryptoměnové operace podloženy doklady uplatnitelnými pro účely daní
Je však nezbytné zdůraznit, že pro účely daňového řízení nestačí pouhé tvrzení o existenci těchto nákladů, ale je vždy nutné je řádně doložit pomocí průkazných dokladů. Český daňový systém stojí na principu, že důkazní břemeno ohledně prokazování výdajů leží primárně na poplatníkovi, což v praxi znamená nutnost pečlivého vedení evidence a archivace všech relevantních dokumentů.
Zásadní jsou vždy faktury či výpisy z účtů
Mezi akceptovatelné důkazní prostředky dokládající vynaložené náklady patří zejména faktury za nákup kryptoměn či souvisejících služeb, výpisy z účtů vedených u kryptoměnových burz zachycující historii provedených transakcí a s nimi spojených poplatků, záznamy o převodech z blockchainových explorérů nebo jiné relevantní doklady, které jednoznačně prokazují, že deklarované náklady byly skutečně vynaloženy a mají přímou souvislost se zdanitelnými příjmy.
V případě komplexnějšího portfolia kryptoměnových aktiv nebo při vysokém objemu transakcí je vhodné využít specializovaný software pro sledování a evidenci kryptoměnových operací, který může významně usnadnit následné daňové vypořádání a poskytuje přehledné podklady pro stanovení správného základu daně v souladu s požadavky daňové legislativy.
