Daň dědická

Daň dědická

Dědická daň má velmi podobný osud jako daň darovací. Jako samostatný subjekt daňového zájmu byla v roce 2014 dědická daň zrušena a veškeré daňové záležitosti ohledně dědictví spadají od uvedeného roku do zákona o daních z příjmů a jeho ustanovení o bezúplatných příjmech.

Velká většina dědiců je dnes od povinnosti placení daně z příjmů z dědictví osvobozena, protože je dědictví zákonem vnímáno ve většině případů jako bezúplatný příjem dle § 4a zákona o daních z příjmů což znamená, že se z něho nemusí daň platit ani podávat přiznání.

Výjimky, kdy je nutné daň z příjmu z dědictví zaplatit však existují

České právní prostředí je však bohaté na výjimky a jsou tedy také výjimky, kdy zděděný majetek dani z příjmů podléhá a daňovým povinnostem se v případě dědictví vyhnout nelze.

Taková výjimka může nastat v případě, kdy se dědic rozhodne prodat nemovitost získanou dědictvím a nechce či nemůže čekat, než vyprší lhůta pro osvobození od daně z příjmů z daného prodeje. Uvedená lhůta je desetiletá nebo kratší pokud byl dědic příbuzný se zůstavitelem v přímé linii.

Pokud tedy osoba, která zdědila majetek, nechce s prodejem tohoto majetku na uplynutí času pro osvobození. Je potřeba toto dědictví přiznat státu v daňovém přiznání a současně z něho zaplatit daň z příjmů. Sazba daně z příjmů činí v uvedeném případě 15%, pokud je dědicem fyzická osoba. Právnická osoba musí ve stejné situaci zaplatit daň z příjmů v 19 procent. Sazba daně se vypočítává z prodejní ceny zděděného majetku po odečtení prokazatelných výdajů spojených s náklady ohledně zhodnocení majetku a prodejem.

V případě zděděné nemovitosti s hodnotou nad 5 milionů korun je třeba dědictví finančnímu úřadu oznámit, ale osvobození od daně platí, i když se neprodává

Pozor na povinnost oznamovat finančnímu úřadu osvobozené příjmy v hodnotě převyšující 5 milionů korun. Povinnost se vztahuje i na příjmy vzešlé z dědictví. Daň se z uvedeného příjmu neplatí, ale oznámení příslušnému finančnímu úřadu je nutné podat.